Chtěl jste si v Novém Městě vynahradit nepovedené poslední závody na šampionátu v Anterselvě. A vidíte, povedlo se.
To jo, vrátil jsem se domů z Anterselvy a začal se zase cítit dobře, líp než během celého mistrovství světa. Říkal jsem si, že máme před sebou ještě druhý vrchol sezony v podobě Nového Města, tak že to tu zkusím prodat. Což mi pomohlo v naladění a hodně jsem se sem těšil. Pak přišla facka, že tu nemůžou být diváci, což mě trochu zlomilo, ale ztrátu motivace jsem přesto nepociťoval. Spíš jsem pak byl ještě víc nahecovaný, že jsem chtěl zajet co nejlíp a fanouškům na dálku svým výkonem poděkovat.
V prvním kole sprintu jste se rozjel pomaleji. Ale to u vás není nic mimořádného, že?
Když vezmete moje závody, nikdy jsem nezářil v prvním kole, už je to tradice. I když si vzpomenu na stříbrný olympijský sprint, taky jsem tam ztrácel v prvním kole. Možná o to víc sil mi potom zbylo v posledním kole, kdy jsem na sobě cítil, že mám sílu, že se můžu klidně zničit, a to mě hnalo dopředu. Záměr to nebyl, tak mám prostě styl závodění v sobě nastavený.
V posledním kole jste naopak po trati letěl, porazil jste hvězdné soupeře Fourcada, Jacquelina a Faka a posunul se ze sedmého místa na konečné čtvrté.
Já jsem hlavně rád, že jsem se dokázal zase dostat dopředu. Určitě mě to těší, i když ztráta na vítězného Johannese Böa je drsná. Co ten tady zase předvedl, je neuvěřitelné. Ale jsem rád, že jsem v posledním kole držel krok s těmi nejlepšími. Dnes se mi sešlo všechno, střelba i běh, a měl jsem taky štěstí při poslední ráně vestoje, která byla kalibr. K tomu musím připočíst perfektně připravené lyže, nejelo se mi vůbec špatně.
Přesto se kdovíjak hlasitě neradujete. To kvůli tiché atmosféře?
Asi jo. Včera jsme ležel v posteli, fandil holkám a když jela Makule (Davidová) tak moc dobře, spíš mě naštvalo, že takový závod prožívá v tom tichu. Zažil jsem tu atmosféru, kdy Gábina Koukalová byla na pódiu nebo Ondra Moravec čtvrtý a ta aréna tu opravdu padala, pro závodníky šlo o neskutečný zážitek. Tím víc je to teď horší, že si úspěch nedokážu užít s fanoušky, a že Makula o ten zážitek taky přišla. Možná to způsobuje, že ve mně určitý smutek je.
Fanoušci opět stáli alespoň v dálce za plotem.
Patří jim obrovský dík. I když tam ze závodu moc nemají, fakt povzbuzují, byli ve dvou pasážích, které jsou důležité. Obrovský klobouk dolů, smekám před nimi. Už jsem jim děkoval na sociálních sítích. Ta podpora, co se na nás snesla, nás ještě víc stmelila i s fanoušky. Ještě jednou jim děkuju a věřím, že příští rok si to užijeme společně.
I z toho novoměstského ticha se zrodilo nejlepší české pohárové kolo v sezoně, bez ohledu na další výsledky. Vždyť máte po dvou závodech v týmu třetí i čtvrté místo.
Je je to fakt hodně zvláštní, ale je to prostě takhle. Teď už nad tím nemusíme spekulovat, já budu hlavně rád, když budou lidé všude zdraví. My to tu nějak dozávodíme a jak říkám, příští rok si všechno vynahradíme.
Dnes před vámi skončili v pořadí sprintu jen bratři Böové a Fillon Maillet. Přitom se říká, že Norové a Francouzi letos závodí v úplně jiné kategorii než ostatní. Takže jste byl nejlepším z „normálních“ zemí.
To zní fajn. My jsme se včera u jídla smáli, když jsme koukali na startovku, že Jacquelin je sedmý ve svěťáku a přitom je až čtvrtý z Francouzů, takže má z nich až jako čtvrtý v pořadí volbu, do jaké jde skupiny. Je to fakt úsměvné. Ale jo, my k Norsku a Francii sice vzhlížíme, ovšem zároveň jsou ty dvě země pro nás i hnacím motorem. Chceme se na ně dotahovat a bude to pro nás i další motivace.