Africký Klondike. Na zlatou žílu v Sahelu se přisáli džihádisté

  • 106
V Sahelu vypukla zlatá horečka. V rozvráceném regionu na západě Afriky se vyrojily statisíce prospektorů, kteří s krumpáčem a rýžovací pánví hledají štěstí. Vydělávají na tom i radikální islamisté. Zlatokopové jim platí za ochranu a odvádějí daně.

Obyvatelé městečka Pama na jihovýchodě chudého afrického státu Burkina Faso po léta tušili, že země pod jejich nohama skrývá obrovské bohatství. Z rozhodnutí vlády v Ouagadougou ale zlato dolovat nesměli. Ochrana antilop a slonů v nedaleké rezervaci měla přednost.

V polovině roku 2018 se však pravidla změnila. Do města přijeli na motorkách a terénních autech muži se samopaly v ruce a vládní vojáky vyhnali. Místním dali svolení dolovat zlato, pokud se s nimi podělí. 

„Řekli nám, že se nemusíme ničeho bát. Že se máme modlit,“ zavzpomínal v rozhovoru s agenturou Reuters na příjezd islamistů do Pamy horník jménem Trahore. 

Těžba zlata je halal

Není to ojedinělý případ. Západní Afrika se potýká s těžkou bezpečnostní krizí, která se táhne od roku 2012. Tehdy se tuaregové na severu Mali spojili s islamisty a pokusili se ustanovit nezávislý stát Azawad. Jejich postup na hlavní město zastavila až intervence Francie, která má dnes v regionu asi 4 500 vojáků.

Situace se však stále zhoršuje. V regionu operuje místní pobočka al-Káidy (pod názvem Džamaá Nasr al-Islám wal Muslímín čili JNIM) i franšíza Islámského státu. Islamisté využívají dávných etnických třenic a útočí už nejen v Mali, ale i v sousedním Burkina Fasu a Nigeru. Na Západě rostou obavy, že teror by se mohl rozšířit i do Toga, Beninu či Pobřeží slonoviny. 

Mapa zlatých dolů v Burkina Fasu. Červenou barvou jsou označena místa džihádistických útoků.

Zásoby zlata jsou pro islamisty vítaným zdrojem peněz na verbování nových bojovníků, nákupy zbraní a výbušnin. Na územích, která mají pod kontrolou, proto těžbu označili za halal aktivitu a dali jí zelenou. Výsledek? V Sahelu vypukla zlatá horečka.

Dobrým příkladem je Mali, třetí největší producent zlata v Africe. Přibližně jedna třetina se ho vytěží v malých amatérských dolech. V dírách vykutaných ve vyprahlé zemi dře asi milion lidí, kteří se v honbě za štěstím ohánějí krumpáčem a rýžovací pánví. Mezi prospektory najdeme i Súdánce, Alžířany a Čaďany.

Za trojskou unci zlata mohou v Bamaku dostat v přepočtu až padesát korun, což v chudém a válkou rozvráceném regionu není vůbec málo. „Od chvíle, kdy tu objevili zlato, tak se všichni mladí lidé vrhli na rýžování,“ uvedl pro agenturu AP Attouyoub Ag Intalla z regionu Kidal na severu Mali.

Vládní představitelé i experti v Bamaku opatrně přiznávají, že část zisků jde do kapsy salafistům z JNIM. „Nelze vyloučit, že někteří příslušníci teroristických skupin - v tomto případě JNIM - hrají roli při poskytování ochrany zlatokopům a vybírání daní,“ řekl agentuře AP bezpečnostní analytik Ibrahim Maiga.  

Skuteční vládci

Podobná situace je v Burkina Fasu. „V provincii Soum platí zlatokopové džihádistickým skupinám za ochranu dolů. Na východě Burkina Fasa některé skupiny napojené na Islámský stát či JNIM uvalily na horníky náboženskou daň zakát,“ uvádí think tank International Crisis Group

Dva roky staré satelitní snímkování ukázalo, že v Burkina Fasu je asi 2 200 neoficiálních dolů na zlato. Podle OECD vyprodukují asi 15 až 20 tun zlata ročně v hodnotě asi 720 až 960 milionů dolarů. Většina kovu se pašuje do Toga, odkud směřuje dál do Spojených arabských emirátů a následně do Saúdské Arábie, Turecka či Švýcarska.

Francouzské jednotky v Burkina Fasu (11. listopadu 2019)
Francouzský voják na stráži během operace Barkhane v Mali (29. července 2019)
Francouzští vojáci postupují na sever Mali. (16. ledna 2013)

Asi polovina neoficiálních dolů v Burkina Fasu se nachází regionech, které vláda nemá pod kontrolou. „Extremisté rozšířili svá území a zlepšili schopnost generovat příjmy díky zlatu - a představitelé státu jsou v příliš špatné pozici, aby s tím mohli něco dělat,“ míní bývalý expert CIA na západní Afriku William Linder. „Pokud se tento problém nevyřeší, tak se krize v Sahelu bude dál prohlubovat a šířit.“

Někdy islamistům nahrává chování bezpečnostních složek. Nejmenovaný horník z města Ouargaye zavzpomínal, že radikálové přijeli zrovna ve chvíli, kdy se policisté dožadovali po hornících úplatku. Přestože strážci zákona byli ozbrojení, nasedli na motorky a uháněli pryč. „Po této příhodě lidé začali říkat, že tihle ozbrojenci jsou našimi skutečnými vládci.“

26. ledna 2020

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video