Pro zvýšení úrokových sazeb ČNB hlasovali čtyři členové bankovní rady centrální banky, proti byli tři. Krok centrální banky je překvapivý. Analytici totiž očekávali, že ČNB ponechá úrokové sazby beze změny. Zasedání bankovní rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka se dnešní rozhodnutí opírá o novou makroekonomickou prognózu banky. „S ní je konzistentní nejprve nárůst domácích tržních sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině roku 2020,“ uvedl Rusnok.
Debata byla v bankovní radě ve čtvrtek podle Rusnoka složitá. „Jsme v jakémsi dilematu,“ řekl na tiskové konferenci. Na jedné straně jsou podle guvernéra silné inflační tlaky, na druhé pak utlumování růstu české ekonomiky, především v exportní části – průmyslu. Rozhodování tak bylo těžké.
Zvýšení sazeb bylo nečekané
Úrokové sazby u hypoték se stabilizují, zájem o hypoteční úvěry opadá |
„Skutečnost, že oznámení výsledku svého dnešního jednání odložila o celou hodinu, svědčí o tom, že jednání v rámci bankovní bylo bouřlivé. Část bankovní rady si přála zvýšení sazeb již delší dobu. Devizoví obchodníci podhodnocovali pravděpodobnost scénáře zvýšení sazeb v letošním prvním čtvrtletí, přesto je dnešní krok překvapivý,“ uvedl hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
„Poté, co centrální banka takto neučinila na předchozích zasedáních, už na trhu prakticky nikdo zvýšení sazeb nečekal. Argumenty pro zvýšení sazeb zůstávají stejné,“ okomentoval krok ČNB Michal Brožka z Komerční banky. Podle něj se tak stalo navzdory globální nejistotě a silnějšímu kurzu české koruny, jež tlumí importovaný růst cen.
Koruna vzápětí posílila
Koruna na zvýšení sazeb reagovala okamžitým posílením. Prolomila hranici 25 korun za euro a dostala se na zhruba sedmileté maximum.
„To asi příliš nepotěší exportéry, kteří se nyní potýkají se slabší zahraniční poptávkou a navíc jsou v menší míře proti kurzovým rizikům zajištěni, jak už napovídaly poslední průzkumy ČNB,“ konstatoval analytik ČSOB Petr Dufek.
Koruna v lednu posílila na nejsilnější úroveň za posledních sedm let |
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Česká národní banka zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 3,25 procenta, uvedla mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.
Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada zvýšila o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta.
Inflace by s úroky pohnout neměla
Centrální banka také ve čtvrtek zhoršila odhad růstu HDP pro loňský i letošní rok. Letos tak čeká růst o 2,3 procenta a za loňský rok o 2,5 %. V roce 2021 nadále čeká růst o 2,8 procent
Bankovní rada ve čtvrtek zároveň vyhodnotila možná rizika ohledně odhadovaného vývoje jako zhruba vyrovnaná. Mezi hlavní rizika a nejistoty patří podle guvernéra budoucí vývoj kurzu koruny k euru, možné pozvolnější oživování růstu zahraniční poptávky a možný rychlejší cenový růst kvůli silnějším domácím inflační tlakům.
Guvernér Rusnok dodal, že nepředpokládá, že by ČNB musela kvůli vývoji inflace úrokové sazby ještě zvyšovat. S dalším růstem sazeb nepočítá ani nová prognóza centrální banky. Možné snížení úrokových sazeb v druhé polovině roku bude nicméně záležet na vývoji české i zahraniční ekonomiky.
Ve čtvrtek představené prognóze odpovídá nejprve nárůst domácích tržních úrokových sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině letošního roku. „Podstatné je, že to zvýšení, které jsme signalizovali již v minulosti, se odehrálo dnes a dále je ta věc otevřená. Nepředpokládáme, že by ty inflační tlaky eskalovaly dále tak, že bychom museli reagovat dalším zvýšením sazeb,“ řekl Rusnok.
