Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvVe čtvrtek, den před odchodem Británie z Evropské unie, potvrdili zástupci členských zemí brexitovou dohodu, kterou ve středu schválil Evropský parlament. Smlouva, která kromě jiného dává oběma stranám 11 měsíců na vyjednání budoucích vztahů, vstoupí v platnost o půlnoci SEČ z pátku na sobotu v okamžiku britského vystoupení z evropského bloku.
Během tohoto přechodného období se pro české občany nic moc nezmění. „Nicméně se už pravděpodobně budou firmy připravovat,“ říká Chmelař. Formálně z hlediska obchodu či cestování se tak zatím nic nemění. Pokud nedojde k nové dohodě o cestování, v prosinci 2020 už Chmelař doporučuje vzít si s sebou do Velké Británie pas.
Stále tak toho zbývá hodně dojednat. „Nyní jsou důležité, aby Evropská unie zůstala při vyjednávání jednotná,“ říká Svoboda. Zájmy jednotlivých států se totiž různí. To, co je důležité pro Francii, nemusí být důležité pro Českou republiku.
Klíčová je změna hlavně pro ty české občany, kteří ve Spojeném království dlouhodobě žijí. „Ti musí zažádat o status usedlíka. Pokud tak neučiní, je pravděpodobné, že po 1. lednu 2021 bude v nějakém nelegálním režimu,“ vysvětlil Chmelař. Takový člověk by nečelil vyhoštění, měl by však problém například při jednání s úřady. Udělení statutu usedlíka není podle Chmelaře automatické, britská strana je však benevolentní.
Do BREXITU zbývá
„Zatím to vypadá, že bude velkorysost na obou stranách. Mobilita má velké bohatství,“ míní také Svoboda. Po hlasování o brexitu podle něj došlo k uklidnění nálad proti lidem z východní Evropy, kteří nyní ve Spojeném království bydlí.
Teoreticky je podle Chmelaře možné, že po lednu 2021 budou někteří Evropané žijící ve Velké Británii nuceni odejít. „Je možné, že řeknou, že teď nastal ten přelom, někteří lidi tady prostě nebudou,“ řekl Chmelař. Především u těch, kteří mají v zemi stálé zaměstnání, to však podle něj není pravděpodobné.
Změny se týkají i britských občanů žijících na území České republiky. „V únoru minulého roku jsme přijali zákon, kterému se přezdívá lex brexit. My máme pro Brity na území České republiky dobrou zprávu,“ řekl Chmelař. Budou mít téměř identickou pozici, jako občané EU. Změny se budou týkat jen některých aspektů, třeba zdravotního pojištění, tyto věci se však řeší individuálně. Podle Svobody by se ale mohly podmínky změnit, pokud Spojené království nenastaví pravidla podobně příznivě.
Začátek konce Spojeného království
Podle oficiálních průzkumů by většina Skotů chtěla v Evropské unii setrvat. O nezávislosti Skotska se hovoří již déle, problematické by mohlo být i Severní Irsko. „U toho Irska to vidím pravděpodobně, nebude to ale zítra. To, že fakticky vznikne hranice mezi Iry, to nevím, jestli skousnou,“ řekl Svoboda. Právě hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem byla klíčovým problémem celého vyjednávání.
„Je možné, že Boris Johnson vědomě učinil rozhodnutí, že pro brexitovou dohodu obětoval Severní Irsko,“ myslí si také Chmelař. Historici podle něj budou brexit považovat za klíčový moment pro rozpad Spojeného království.
Podle Svobody by věci do pohybu mohla dát až smrt britské královny Alžběty II. „Paní královna komunikovala s desítkami premiérů. Ona byla tou kontinuitou spojující řadu osobností,“ souhlasí Chmelař. Sám si myslí, že k odtržení některé z částí Spojeného království by mohlo dojít spíše až v horizontu 15 až 20 let.
Velká Británie podle obou přichází o své velmocenské postavení. „Brexit to potvrdí. A podle mě to poprvé Britové pocítí. Je to významná země, ale už to není to, co to bylo kdysi. Boris Johnson se bude muset Evropy ptát a bude muset těžce vyjednávat,“ dodal Svoboda.
Že by Spojené království jednoho dne do Evropské unie zase vstoupilo, striktně nevylučují. „Teď už jsme v momentu, kdy ani ti největší optimisté nechtějí celý proces zvrátit,“ řekl Chmelař. Podle něj tak nejprve musí občané Spojeného království zapomenout na frustraci, kterou za členství v EU cítili.
Během jedenácti měsíců musí země dojednat obchodní dohodu. To se podle Svobody nestihne. „Je ale možné, že když se ukáže, že to vyjednávání jde dobře, tak tam bude vůle období prodloužit,“ řekl.
Pro české exportéry jsou nejdůležitější podmínky obchodování v automobilovém průmyslu. Podle Svobody máme v této věci štěstí, že velký zájem na dojednání dobrých podmínek mají i větší ekonomiky jako Německo.
Podle zahraničních analytiků se chce část podniků pro brexitu přesunout ze Spojeného království do kontinentální Evropy. Podle Chmelaře jsou ale pro firmy přitažlivější na východě Vídeň a Varšava, v lepší pozici jsou i západní města jako Paříž. „Budeme se snažit, ale soutěžit s těmito velkými městy je obtížné,“ řekl Svoboda.
Brexit bude mít negativní vliv i na českou ekonomiku. Odlišit jeho vliv od ostatních soudobých vlivů však bude obtížné. „Máme obchodní spory, máme určité zpomalení automobilového sektoru, máme ochlazení ekonomického cyklu,“ vyjmenoval Chmelař.
Mnozí Britové litují
Podle některých euroskeptiků brexit předznamenal konec Evropské unie. Podle Svobody ale naopak dojde k utišení hlasů, které volají po odtržení ostatních zemí. „Británie, to je velká země, ta to unese a zvládne. Ale myšlenka, že by to samé chtělo udělat Dánsko či Česko. Následky ani nechci domýšlet,“ řekl Svoboda. S tím souhlasí i Chmelař, brexit podle něj zbytek EU spíše sblíží.
Mnozí Britové rozchodu s EU litují. Nad kanálem La Manche oddělujícím Británii od Evropy se na známých bílých útesech doverských objevil obří transparent „Stále milujeme EU“, který sem nechal vyvěsit končící britský europoslanec Anthony Hook.
Euroskeptici se naopak radují a v Londýně plánují velké oslavy. Vládní budovy ve Whitehallu budou nasvíceny barvami britské vlajky, na sídlo premiéra v Downing Street se budou promítat hodiny odpočítávající čas do definitivního odchodu z evropského společenství. Premiér Boris Johnson, který byl zastáncem odchodu z Unie plánuje mimořádný televizní projev.
