„Je to zajímavá zkušenost už jen proto, že pokud člověk není zrovna Johnny Depp nebo Brad Pitt, neznamená tam vůbec nic,“ komentuje Dyk svůj pracovní pobyt za oceánem s tím, že i díky tomuto prozření celý projekt splnil podle jeho slov svůj účel.
„Muzikanti se tam víc snaží. Sjíždí se tam lidé odevšud, je tam velká konkurence, takže mít práci je tam skutečně cenný dar. Navíc všichni dobře vědí, že jakákoli profesionálně odvedená práce jim může zase dohodit jinou práci,“ míní.
Inspirací pro Dykovo nové hudební album bylo všechno, co má rád, hudba operní, hudba černá, soul, funk, gospel. Svůj obdiv neskrývá ani vůči zpěvákům víceméně jakéhokoli kostela v Americe.
„Mají rozsah patnáct oktáv a umějí něco, o čem se mi ani nemůže zdát, což člověka pěkně usadí zpátky: Uvědom si, chlapečku, co jsi, jestli vůbec něco jsi,“ říká aktuální držitel Ceny Thálie za titulní roli v muzikálu Legenda jménem Holmes uváděném v Hudebním divadle Karlín.
Aby nezůstalo jen u vychvalování New Yorku, složil Vojtěch Dyk poklonu také Praze a dokonce i Brnu, což rozpoutalo řádku „nekorektních“ vtípků, které byly ovšem myšleny v duchu přátelského pošťuchování. „Na každém koncertě se ptám: Kdo je tady z Brna? A lidi odpovídají: My! A já na to: To nevadí!“ předvedl se smíchem muzikant a vzápětí dodal, že má Brno a Brňáky opravdu rád.
