Polovina studentů má podle průzkumu dobré dovednosti v mluveném i písemném projevu v jediném cizím jazyce. Dva cizí jazyky takto ovládá zhruba 23 procent studentů a tři a více umí dobře kolem pěti procent.
Přibližně 40 procent studujících hodnotí své jazykové znalosti jako středně pokročilé, zhruba třetina jako pokročilé. Pětina posluchačů vysokých škol si myslí, že má znalosti cizího jazyka nanejvýš na úrovni mírně pokročilých.
Pouze mateřským jazykem se bez problémů domluví 21 procent vysokoškolských studentů. Výrazně vyšší je pak tento podíl u posluchačů nad 30 let, mezi kterými činí přibližně 40 procent, a u studujících v kombinované formě studia, kde je kolem 38 procent.
Rozdíly mezi obory
Rozdíly ve znalostech jazyků jsou i mezi studenty v oborech. Dva a více cizích jazyků zvládají nejčastěji v humanitních vědách a umění (kolem 36 procent). Naopak nejméně často umí dva a víc jazyků studenti v oborech zemědělských a lesnických či pedagogických (kolem 20 procent). Mezi lidmi, kteří chodí na tyto obory, se téměř třetina domluví bez problémů jedině česky.
Porazíte páťáky v angličtině? Zkuste si test, který potrápil i je |
V humanitních oborech neovládá žádný cizí jazyk asi 17 procent studentů. Jeden cizí jazyk umí nejčastěji studenti informatiky. Domluví se jím dobře 58 procent z nich, zatímco v zemědělských či pedagogických oborech je to 48 až 50 procent.
Kurzy cizího jazyka navštěvuje jako součást studia třetina všech vysokoškolských studentů. Podobný podíl pak při studiu chodí alespoň na jeden předmět v cizím jazyce. Nejčastěji studenti využívají cizí jazyk při čtení cizojazyčných skript a jiných studijních materiálů. Nejvíc tak činí lidé v informatických oborech, a to zhruba tři čtvrtiny z nich. Naopak nejméně používají cizojazyčnou literaturu studenti pedagogických oborů, dělá to asi 38 procent z nich.
Školáci jezdí málo do zahraničí
Čeští vysokoškoláci také podle průzkumu málo jezdí na studijní pobyty do zahraničí. Zkušenost se zahraničním pobytem jich udělalo asi sedm procent. Autoři průzkumu nicméně upozornili, že respondenti tuto otázku často vynechali, odpověděla na ni asi čtvrtina dotázaných.
Obava z nedostatečných znalostí cizího jazyka přitom u nich nepatřila k největším překážkám výjezdu do zahraničí. Častěji jako důvod, proč nevyjet, uváděli finanční náklady, strach z odloučení od rodiny a přátel či problémy s uznáváním výsledků zahraničního studia v ČR.
