Památníkem chce Münteferingová ocenit příspěvek gastarbeiterů k německému blahobytu. Jeho podobu a umístění však podle týdeníku Die Zeit neupřesnila.
Münteferingová je poslankyní vládní sociální demokracie (SPD) a státní ministryní pro mezinárodní kulturní politiku na Spolkovém ministerstvu zahraničí. Není jasné, kdo další její návrh podporuje.
Bez pracovních migrantů „by to nebylo možné,“ prohlásila Münteferingová o německém hospodářském zázraku po druhé světové válce. Bylo by „dobrým gestem“ postavit gastarbeiterům „v našem středu“ památník, dodala na kulturním kongresu v západoněmeckém městě Essen.
Münteferingová si tak přeje projevit uznání miliónům pracantů hlavně z Itálie, Řecka, Španělska a Turecka, kteří do tehdejšího západního Německa přicházeli od poloviny 50. let minulého století. Tento dovoz pracovních sil Němci ukončili až v roce 1973. Gastarbeiteři a jejich potomci žijí nyní v Německu již ve třetí a čtvrté generaci.
Německo platí miliardy na děti gastarbeitrů |
„Demokracie potřebuje zákony, ale také vyprávění,“ uvedla bývalá předsedkyně Německo-turecké parlamentní skupiny. K dějinám německé demokracie patří i dějiny bývalých gastarbeiterů. „Jejich příběh se již dávno stal příběhem naší země,“ doplnila.
Češi by měli Ukrajincům líbat zadek, míní Pohlreich
Příběh gastarbeiterů je však i příběhem německé rozpolcenosti. Samotný výraz gastarbeiter může mít i pejorativní přídech. Pracovní migranti totiž často vykonávali málo placené těžké fyzické práce a čelili diskriminaci. Žít museli ve špatně vybavených ubytovnách, mnohdy odděleně od opačného pohlaví.
Čech v Edinburghu: Británie se bez cizinců neobejde, dělají špinavou práci |
Řada Němců je vnímalo jako „hosty,“ kteří se po letech zase vrátí do svých vlastí. „Integrace zůstávala dlouho nežádoucí a stát ji nepodporoval,“ upozornil Die Zeit. Až v roce 2005 byly do imigračního zákona zahrnuty integrační kurzy.
Češi řeší otázku vztahu k pracovním migrantům od převratu v roce 1989. Pro Ukrajince, na nichž do značné míry závisí tuzemské stavebnictví, používají někteří hanlivý výraz „úkáčka“.
„My Češi jsme dost velcí šovinisti i rasisti, nad cizinci ohrnujeme nos, ať už jsou to „úkáčka“ nebo kdokoli jiný, kdo se zrovna nenarodil tady. Ale podle mě bychom jim všichni měli líbat zadek. Protože nebýt jich, nepostaví se tady metr silnice ani barák a já bych mohl sedět na rybách, protože v restauraci by ani neměl kdo umýt nádobí,“ řekl nedávno šéfkuchař, podnikatel a učitel Zdeněk Pohlreich.
