Tento materiál si nechal připravit ministr školství Robert Plaga (za ANO) a podle svých vlastních slov právě na základě čísel, která dostal na stůl z Cermatu, na konci prázdnin rozhodl, že zavádět maturitu z matematiky není dobrý nápad.
Ještě před prázdninami přitom jeho resort zrušení povinné maturity ze tří předmětů, a to včetně obávané matematiky, nepřipouštěl.Nejprve je podle něj třeba změnit způsob, jak se matematika na školách učí. Teprve pak je podle něho fér z ní absolventy středních škol zkoušet.
Kdy by to mohlo být? Místo příštího školního roku, kdy měly povinné maturity z matematiky startovat, tak nejdříve za deset let.
Minulý týden Plagovu záměru zrušit zákon, který ještě ani nezačal platit, dala zelenou vláda. Přitom strany, které nyní tvoří vládní koalici, velkou měrou přispěly k tomu, že Sněmovna na konci minulého volebního období povinnou maturitu z matematiky prohlasovala.
Maturitní odcházení
V praxi to znamená, že se dnešní studenti druhých ročníků, kteří matematice nefandí, mohou přestat bát. V Poslanecké sněmovně totiž nyní čekají na hlasování hned dva návrhy na zrušení povinné maturity z tohoto předmětu, jeden ministerský, za druhým stojí Piráti. Druhá nejsilnější opoziční strana předložila svůj návrh už na začátku prázdnin.
„Vítám změnu postoje ministra Plagy, který je nyní více ve shodě se stanoviskem Pirátů. Již od začátku jsme upozorňovali na to, že současný systém maturit trpí řadou nedostatků, které je třeba řešit dříve, než se vůbec začne o zavádění povinné zkoušky z matematiky uvažovat,“ okomentoval rozhodnutí vlády pirát Lukáš Bartoň.
Statistiky Cermatu ukazují, že maturita dělá středoškolákům čím dál větší potíže. Byť se ve státní části skládají zkoušky ze dvou předmětů místo plánovaných tří. Český jazyk je povinný, jako druhý si zatím maturanti volí buď matematiku, nebo cizí jazyk. Napříště by měli absolvovat test ze všech tří předmětů.
Nejvíce obětí má dosud maturita z matematiky. Počet propadlíků se sice rok od roku příliš nemění (pohybuje se kolem pětiny těch, kdo si ji vybrali), v tomto konkrétním případě to však neznamená nic pozitivního. Změnilo se totiž složení skupiny studentů, kteří si předmět vybírají.
Počet maturantů z matematiky klesl na všech typech škol, gymnazistů, kterým dělal test potíže jen výjimečně, ale ubylo v řádu jednotek procent. Zato žáků středních odborných škol a učebních oborů, kde neuspěl každý třetí, zůstala matematice věrna jen polovina.
Matiku ne, radši jazyk
Zdá se přitom, že si vyšší riziko neúspěchu při testu z matematiky uvědomili zejména slabší studenti. Je to od nich logické rozhodnutí. Že je maturita z matematiky náročnější než zkouška z cizího jazyka, připouštějí i odborníci, kteří testy připravují.
Jenže tento odliv je podle Cermatu jedním z důvodů dalšího nepříjemného trendu, který ukazují maturitní statistiky. Začalo totiž přibývat těch, kdo neuspěli v testu z cizího jazyka. Zdá se tedy, že odhady, podle nichž by maturita ze tří předmětů místo dvou zvýšila podíl neúspěšných maturantů až někam ke 40 procentům, jsou namístě.
Neúspěšnost v tak vysoké míře už je přitom těžko dávat za vinu tomu, že jsou děti a rodiče příliš ambiciózní při volbě maturitního oboru. Poměr mezi uchazeči přijatými na maturitní a nematuritní obory se během doby, kdy funguje státní maturita, příliš nezměnil.
Propadlíků je však už nyní tolik, že je nutné se ptát, zda školy na maturitu dokážou připravit (nebo zda maturita zkouší, co a jak se ve školách učí).
Že je to důležitá otázka, dokládá další z čísel z analýzy Cermatu. Bez maturitního vysvědčení je dosud každý desátý mladý člověk, který v letech 2011 až 2017 úspěšně absolvoval střední školu a byl připuštěn k maturitní zkoušce.
Učitelům přidáme 8 procent do tarifů, shodla se na jednání vláda (30. října 2019):
