Hlavním důvodem, proč je Bulovka podle svého vedení ve finančních problémech, jsou nespravedlivě nastavené úhrady za nemocniční péči od pojišťoven. Tyto paušály stanovily pojišťovny nemocnicím v minulosti, každé jinak.
Jako exemplární příklad slouží třeba interna. Na toto oddělení přijíždí záchrannou službou, která na Bulovku ročně posílá 30 tisíc výjezdů, velké množství starších pacientů. Často trpí několika závažnými onemocněními najednou a péče o ně je finančně náročná.
Jenže současný systém lůžkové péče, který platí nemocnici paušální částky za pacienta, toto nezohledňuje a úhrada je hluboko pod skutečnými náklady.
„Tato klinika je ročně ve ztrátě zhruba 50 milionů korun,“ uvádí Jan Kvaček, ředitel nemocnice, která má šest set tisíc spádových pacientů.
Když Kvaček loni na podzim převzal nemocnici po korupčním skandálu předchozího vedení, začal finanční situaci ihned řešit. Jenže zatím to vypadá, že se pustil do boje s větrnými mlýny. Bulovka sice funguje a pacienty ošetřit zvládá, ale každoročně se zadlužuje o zhruba 400 milionů korun. Dluhy po splatnosti dodavatelům za léky čítají tři čtvrtě miliardy a rostou.
Řešení v nedohlednu
Protože si Bulovka jako státní subjekt nemůže vzít úvěr a jednorázová dotace od zřizovatele, a to ministerstva zdravotnictví, není reálná, začala jednat s dodavateli, aby své pohledávky prodali finanční instituci. Tímto způsobem by banka dluhy koupila a zaplatila, věřitel by se vzdal penále a pokut a Bulovka by následně platila dluh bance. Zatím takto zprostředkovali odkup závazků za 450 milionů korun a v jednání je dalších 650.
Avšak vedení musí vyřešit i příjmovou stránku. „Nemocnice musí mít na to dluhy dlouhodobě splácet, jinak jí to pomůže jen krátkodobě a do stejné situace spadne znova,“ říká Kvaček.
Nyní ministerstvo zdravotnictví pracuje na projektu DRG Restart, který by měl úhrady za akutní lůžkovou péči stanovit spravedlivěji. Z něj vyplývá, že Bulovka dostává od pojišťoven na paušálech za tuto péči výrazně méně než jiné nemocnice.
„Jsme přesvědčeni, že se vedení Nemocnice Na Bulovce podaří zdravotním pojišťovnám předložit dostatečně validní argumenty k navýšení úhrad,“ říká Jan Brodský, mluvčí ministerstva zdravotnictví, které nemocnici zřizuje.
MF DNES požádala o vyjádření také Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP), která je největší tuzemskou zdravotní pojišťovnou. „Všeobecná zdravotní pojišťovna průběžně jedná se všemi smluvními partnery,“ odmítla uvést podrobnosti mluvčí VZP Jana Sixtová.
Nemocnice se alespoň postupně snaží přesoutěžit dodavatelsko-odběratelské vztahy v hodnotě zhruba jedné miliardy korun na výhodnější, a tím ušetřit. Provádí rovněž audit mzdových nákladů, ze kterého ale vyplývá, že personál je placený srovnatelně s jinými pražskými nemocnicemi. Čtyři sta milionů za rok takto ušetřit nejde.
Nemocnice má připravený černý scénář
Pro případ, že by se nepodařilo restrukturalizovat dluhy a zvýšit úhrady, už má Bulovka krizový scénář. Spočívá v uzavření ztrátových oddělení. Například ortopedie by přišla o traumatologii, zůstala by porodnice či některá specializovaná pracoviště. Naopak třeba unikátní infekční oddělení a mnoho dalších by byly v ohrožení.
Takový krok by nejspíše udělal každý soukromý provozovatel, jenže Bulovka je státní nemocnice, která vykonává spádovou péči. Tu mají povinnost zajistit pro své pacienty také zdravotní pojišťovny.
Sama metropole moc možností ovlivnit dění nemá, byť je vlastníkem části objektu.
„Připravujeme jednání, kam chceme pozvat zdravotní pojišťovny, nemocnice i ministerstvo,“ říká Milena Johnová (Praha sobě), radní pro oblast zdravotnictví. Na stole je několik variant, jednou z nich je podle radní i to, že by Bulovku provozovala Praha.
