K incidentu došlo v úterý odpoledne nad Baltským mořem, když se dopravní stroj Tu-214 s ruským ministrem obrany Sergejem Šojgu vracel z Kaliningradu do Moskvy v doprovodu dvou ruských stíhaček Su-27.
Ruská státní agentura TASS krátce poté zveřejnila záběry, které měly ukazovat, jak ruské letouny „odehnaly“ pohotovostní stíhačku EF-18 španělského letectva a „zabránily jí přiblížit se ke speciálu s ruským ministrem“.
Odehnali jsme stíhačku NATO nad Baltem, tvrdí ruské letectvo |
Centrála Aliance v reakci uvedla, že se pohotovostní letouny snažily identifikovat ruské letouny, které letěly blízko vzdušného prostoru spojenců. Litva, Lotyšsko ani Estonsko vlastní stíhací letouny nemají a proto se v ochraně jejich vzdušného prostoru střídají spojenci.
Na Baltem startují k ruským letounům, které nekomunikují s řízením letového provozu nebo nemají letové plány a přiblíží se k hranicím pobaltských republik velmi často.
Mluvčí NATO Oana Lungescu později na incident reagovala, že dva španělské pohotovostní letouny z litevské základny v Šiauliai měly za úkol z bezpečné vzdálenosti identifikovat právě ruské stíhačky a stroj s ruským ministrem je prakticky nezajímal. Ministerský speciál měl totiž řádně podaný letový plán, zapnutý automatický odpovídač pro identifikaci letounu a komunikoval s řízením letového provozu, zatímco doprovodné ruské bojové stroje byly absolutně „němé“.
„Dvě doprovodná letadla Su-27 letěla bez letového plánu, jejich transpondéry byly vypnuté a nekomunikovala s řídícími letového provozu,“ citovala mluvčí Aliance stanice CNN.
Alianční letouny tak měly zjistit situaci, co se ve vzduchu děje. Jeden z ruských strojů ale provedl nečekaně nebezpečný manévr.
Jakmile došlo k vizuální identifikaci, začal španělský pilot s odklonem vlevo, aby se vzdálil. „Krátce předtím se jeden z ruských stíhačů začal také otáčet doleva, aby nebezpečným způsobem téměř prořízl jeho letovou dráhu,“ uvedla mluvčí Aliance.
Adekvátní reakce z obou stran, říká pilot
Středisko řízení letového provozu takové letouny bez identifikace označuje za neznámý cíl a startují k nim pohotovostní stíhačky NATO, které vzdušný prostor Pobaltí chrání. Neznámý stroj či formaci doženou, identifikují, zkusí navázat komunikaci a případně doprovodí do bezpečné vzdálenosti.
Ostré startyV roce 2009, tedy ještě v době relativně dobrých vztahů Západu s Ruskem, když Pobaltí chránili poprvé čeští letci s gripeny, museli v období čtyř měsíců kvůli ruským letounům do vzduchu sedmkrát z celkových osmi ostrých startů, takzvaných "Alfa Scramble". To bylo však stejně jako za celé období od dubna roku 2004, kdy Aliance s leteckou ochranou Litvy, Lotyšska a Estonska začala. V roce 2013 Aliance zaznamenala 47 ostrých startů k ruský letounům. V roce 2014, kdy se vztahy mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem kvůli ruské anexi Krymu a situaci na Ukrajině vyostřily, to bylo už 140 ostrých startů. Rekordní byl pak následující rok 2015 se 160 starty. V roce 2016 to bylo 110 a v roce 2017 pak 130 startů. Loni podle litevského ministerstva obrany 137. |
Může jít o civilní dopravní letoun s poruchou, ale nad Baltským mořem v posledních letech převažují ostré starty právě k ruským vojenským strojů. Jen loni to bylo 137 případů.
Podle bývalého elitního českého pilota Gripenu Michaela Borůvky je těžké hodnotit, zda byl manévr ruského stroje nebezpečný. „Z obou stran šlo zřejmě o logickou adekvátní reakci,“ řekl.
Jestliže se na radarech u dopravního stroje objeví dva neznámé proudové letouny a navíc blízko chráněného vzdušného prostoru, musí stíhači situaci prověřit osobně. „Bez vizuální identifikace nezjistíte, co se tam děje,“ konstatoval.
Při „blízkém setkání“ vojenských strojů obvykle začínají platit pravidla, která může mít každá strana jiná. „Zatímco španělští letci měli za úkol zjistit, co se tam děje, Rusové možná měli příkaz chránit svého velitele,“ dodal Borůvka.
Češi začnou chránit Pobaltí v září
Od září vyšle na ochranu Pobaltí pěticí letounů Gripen už potřetí také české letectvo. Tentokrát budou čeští letci po čtyři měsíce působit ze základny Ämari na severu Estonska.
Blízká setkání s ruskými letouny nechceme eskalovat, tvrdí čeští piloti |
Podle velitele kontingentu a jednoho z pilotů Pavla Pavlíka jsou si všichni vědomi situace v kontextu zhoršených vztahů mezi Západem Ruskem. „Aktivita je tam vyšší. Kaliningradská oblast je zásobována intenzivněji, mají tam větší počet letecké techniky. Lze proto očekávat vyšší počet ostrých vzletů,“ uvedl Pavlík.
V případě „nestandardního“ chování ruských letců se podle něj čeští piloti budou chovat nanejvýš obezřetně a přesně podle mezinárodních postupů. Pokud by k nějakým nepředloženým manévrům jako třeba nalétávání ale přeci jen došlo, českým letcům může situaci velmi usnadnit nový systém LDP (Laser Designator Pod), který mají na letounech k dispozici.
Jde o speciální ozařovací a průzkumné kontejnery Litening 4i v podvěsu letounu. Ačkoliv jsou primárně používány pro přesné údery proti pozemním cílům, umožňují také identifikaci cíle na větší vzdálenost.
„Nemusíme už chodit tak blízko, abychom pořídili nějakou dokumentaci nebo získali informace o cíli. Pokud bychom museli, uvidíme nějaký manévr, odsuneme se, nechceme riskovat kolizi, jdeme dál. Pokud by pokračoval, jdeme ještě dál. Prioritou není získat fotografii, ale vědět, co se děje ve vzduchu a ne eskalovat situaci,“ konstatoval Pavlík.
