Nemocnic v odlehlých místech Česka, jimž kvůli dluhům hrozí konec, je víc. A důvody bývají všude podobné: do okrajových lokalit se nedaří sehnat lékaře, nemocnice nemají výkony a dostávají se do finančních problémů.
„Byla by to katastrofa,“ komentuje pečovatelka z Vilémova Marcela Vichtereyová hrozbu konce rumburské nemocnice. „Právě jsem jela s 89letou paní na oční vyšetření, cesta ji hodně vyčerpávala, fyzicky i psychicky. A navíc za doprovod pečovatelky musí platit. Když jede do Rumburku, stojí ji to stovku, do Děčína pět set,“ říká.
„Byli bychom úplně odříznutí od zdravotní péče,“ říká Robert Holec, starosta Dolní Poustevny v nejodlehlejším cípu Šluknovského výběžku. Rumburská nemocnice má spádovou oblast pro 55 tisíc lidí a dalších 20 tisíc turistů v létě.
Do rumburské nemocnice jezdí pacienti i na rentgen, ultrazvuk, CT, do poraden, míří sem vzorky do laboratoře. „Výsledky mají do týdne. Když budou muset na vyšetření do Děčína nebo České Lípy, budou muset čekat a výsledky budou za dva tři měsíce,“ říká ředitel rumburské nemocnice Petr Dubravec. Navíc pochybuje, že jsou okolní nemocnice na pacienty z výběžku připravené.
„Když jsme loni v červnu na devět dní zavřeli chirurgii a kolem Vánoc na 14 dní internu, nemocnice v okolí nestíhaly, pacienti čekali na chodbách,“ líčí Dubravec.
Prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb a šéf jihočeské záchranky Marek Slabý už z praxe zná, jaké problémy uzavření nemocnice přinese. Skončily třeba obory nemocnice v Dačicích na pomezí Jihočeského kraje a Vysočiny, která se dnes už specializuje zejména na rehabilitace po operacích, ale klasické obory už neprovádí. Pacienty odsud musí vozit sanity do nejbližších nemocnic – v Jindřichově Hradci nebo v Jihlavě. „Jedeme šedesát kilometrů. Sanita je na dvě hodiny vyblokovaná,“ popisuje Slabý.
Podobná situace je v příhraničním Vimperku, odkud vozí pacienty do nemocnic ve Strakonicích či Prachaticích, uzavřela se oddělení semilské nebo rokycanské nemocnice a západočeská nemocnice v Sušici zase kvůli nedostatku lékařů uzavřela v červnu lůžkové interní oddělení a i odsud musí pacienti desítky kilometrů daleko. Nemocnice v Orlové zase kvůli nedostatku personálu a ztrátovému provozu přestěhovala do Karviné a Havířova internu, chirurgii a ortopedii.
„S problémy se potýká spousta malých nemocnic a čím dál tím více nemocnic na periferiích nebo v příhraničí bude do budoucna kvůli nedostatku lékařů omezovat péči,“ předpovídá Slabý.
Odchody lékařů a sester
To je i příběh nemocnice v Rumburku. Do dluhů se nemocnice dostala tím, že klesal výkon, pojišťovnám kvůli tomu musela za rok 2013 vracet zálohu 14,5 milionu korun za neprovedené zákroky a operace. Postupně dluhy narostly až na 52 milionů za loňský rok a předpokládaných 47 milionů korun za letošek. Kvůli nejisté budoucnosti odcházeli lékaři i sestry a počet výkonů kvůli tomu dále klesal.
Nemocnice v Rumburku skončí v konkurzu, pokud město neuhradí ztrátu |
„Jednali jsme s desítkami lékařů. Většinou říkali, že se jim podmínky líbí, ale taková nejistá budoucnost? Jednání troskotají na tom, že nikdo neví, co s nemocnicí bude,“ říká Dubravec.
Ústecký kraj už před dvěma lety nabízel městu, že za symbolickou korunu včlení nemocnici mezi své špitály a pak do ní investuje 80 milionů korun. Jenže město váhalo a tak dlouho si diktovalo podmínky převzetí, až z něj sešlo. Nevyšel ani prodej soukromé firmě.
Nyní je jedinou šancí opět předat nemocnici kraji. „My se musíme dohodnout, aby péče zůstala zachována, protože lidé zdravotní péči potřebují,“ podotkl hejtman Oldřich Bubeníček. Převzít ji však chce jedině bez dluhů a s tím, že bude mít špitál výhodnou smlouvu s největší pojišťovnou, VZP. Jestli rumburská radnice ztráty uhradí, budou městští zastupitelé teprve rozhodovat.
„Všeobecná zdravotní pojišťovna je připravena s nemocnicí uzavřít smlouvu, která zajistí takové úhrady, aby negenerovala ztrátu a byla schopná zaplatit personál,“ řekla Gabriela Štěpanyová, mluvčí ministerstva zdravotnictví.
VZP nyní říká, že takové podmínky skutečně nabídne. „Které povedou k trvalé udržitelnosti provozu,“ říká Iwona Navrátilová z tiskového odboru pojišťovny.
Pokud by k uzavření nemocnice nakonec došlo, k pacientům by vyjížděly nadále sanitky ze tří stanic – ve Velkém Šenově, v Rumburku a České Kamenici – ale vozily by je do nemocnic v Děčíně nebo České Lípě. Což je z nejvzdálenějších míst hodina cesty, kdy by sanita chyběla pro jiné pacienty.
Záchranka se proto připravuje na situaci, že by musela posílit výjezdové skupiny, to znamená přijmout další lidi a pořídit další sanitky.
