Trump schůzkou Orbánem dokončil kolečko schůzek se středoevropskými státníky. V Oválné pracovně už si totiž potřásl rukou se zástupcem Polska, Rakouska, Česka i Slovenska.
Státníci jednali o energetické bezpečnosti, obranné spolupráci, bilaterálních vztazích a o regionální bezpečnosti. Pošlapávání demokracie a ohrožování lidských práv v Maďarsku, za které Orbánovu vládu kritizuje Evropská unie, však mezi tématy nebyly .
„Cílem tohoto setkání je jednoduše posílit strategické partnerství mezi spojenci, ne nutně vytahovat každé téma z bilaterální agendy, kterou děláme neustále poslední dva roky,“ uvedl podle agentury AFP jeden z členů americké vlády.
Proti návštěvě Orbána v Bílém domě se nicméně zvedla vlna odporu. Trumpa o odložení schůzky na dobu, kdy se Maďarsko vrátí na stezku demokracie, požádala skupina demokratických politiků. V dalším psaní pak demokraté spolu s republikány vyzvali prezidenta, aby alespoň vyjádřil znepokojení nad maďarskou situací.
Posledním maďarským premiérem, který Bílý dům navštívil, tak byl podle agentury AP Ferenc Gyurcsány v roce 2005. Sám Orbán už se však do sídla jednou podíval, a to v roce 1998 v době vlády Billa Clintona, tehdy ještě s image nadějného mladého reformátora.
Za Trumpova předchůdce Baracka Obamy byly vztahy mezi USA a Maďarském chladnější než dnes. Obama totiž Maďary kritizoval právě za totéž, co v současnosti Evropská unie.
S Trumpem, kterého už dříve Orbán nazval „fenoménem a ikonou“ mezi světovými nacionalisty, však toho má zastánce antiimigrační politiky mnohem víc společného. Třeba oblibu ve stavění zdí na hranicích. Schůzka také nyní pomůže zazářit Orbánovi před svými voliči vzhledem k tomu, že se za necelé dva týdny uskuteční volby do Evropského parlamentu.
Americká vláda je ovšem spíš než přístupem Maďarska k migrantům znepokojená sbližování Budapešti s Moskvou. Ministr zahraničí Mike Pompeo před tím Orbána varoval během své únorové návštěvy v maďarské metropoli.
Orbánem končí středoevropské turné
Maďarský premiér je posledním státníkem ze střední Evropy, kterého si Trumpa do Bílého domu pozval. Ve středu 20. února se totiž sešel s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem, o dva týdny později pak následovala návštěva českého premiéra Andreje Babiše.
Ten s hlavou Spojených států jednal o kybernetice a energetice, situaci v Sýrii nebo amerických clech na dovoz evropských aut. A počátkem května si Trump v Oválné pracovně potřásl rukou i s předsedou slovenské vlády Peterem Pellegrinim, kterého pochválil, že se Slovensko svými výdaji na obranu blíží určeným dvěma procentům.
Fort Trump. Duda lobboval v Bílém domě za americkou základnu |
Už loni na podzim měl navíc americký prezident jednání s polským prezidentem Andrzejem Dudou, který v Bílém domě lobboval za zřízení americké základny na území Polska.
Podle amerického deníku The New York Times (NYT) tak vztahy mezi oběma politiky nejsou tak idylické, jak by se mohlo zdát. Den po Orbánově návštěvě se členové americké diplomacie sejdou se dvěma maďarskými opozičními politiky.
„Získat to (pozvání) bylo pro Orbána těžší, než si lidé myslí. Hloupá představa, že mezi ním a Trumpem panuje jednota, je nesmysl. Orbán po této návštěvě touží už dva a půl roku. Je to pro něj ponižující,“ míní bývalý maďarský velvyslanec v USA a NATO Andras Simonyi. Setkání tak má podle NYT spíš přemluvit maďarskou vládu k nákupu amerických zbraní a odradit ji od další spolupráce s čínskou společností Huawei.
