VIDEO: Jeřáb přesunul kvůli přístavbě knihovny stotunový balvan o 23 metrů

  • 8
Víc než stotunový balvan u Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích změnil své stanoviště. Jeřábníci se stavbaři ho museli přesunout o 23 metrů dál kvůli přístavbě nového křídla knihovny.

Rameno jeřábu zvedá do vzduchu valoun upevněný na dvou textilních lanech. Jeřábník se s neobvyklým nákladem neseným pět metrů nad zemí otočí zhruba o 220 stupňů a začíná pomalu obří kámen snášet zpátky na zem.

Celé stěhování kamene z jeho původního stanoviště před budovou Jihočeské vědecké knihovny je velmi rychlé, jeho „let vzduchem“ trvá pouhých pět minut.

„Balvan jsme zvážili, má 102 tun. To je podstatně méně, než jeho historicky udávaná hmotnost 130 tun. Jenže dřív se používaly staré jeřáby, které ještě nebyly vybavené váhami, takže to byl pouze odhad,“ uvedl Miroslav Kalaš, vedoucí pobočky APB Praha, která kámen v Českých Budějovicích stěhovala.

S jeřábníkem se domlouval pomocí vysílačky, a když bylo břemeno na svém novém stanovišti těsně nad zemí, komunikoval s ním vkleče. Za hladkým průběhem stěhování stály tři měsíce intenzivních příprav. S jeřábem o nosnosti 500 tun firma běžně pracuje na mostech a stavbách, občas se však vyskytnou i mimořádné zakázky.

„Já dělám moc rád tyto speciální práce, kde člověk musí přemýšlet, aby to klaplo. Použili jsme textilní popruhy, vevnitř mají namotaná silonová vlákna, jako když si motáte přízi. Když je lano uvázané jednoduše, unese sto tun. Takhle zdvojené unese 360 tun, takže tam máme dvěstěprocentní jištění,“ srovnal Kalaš.

Valoun musel ustoupit nově budované přístavbě vědecké knihovny. Stavbaři ho ještě v nové poloze pořádně zabezpečí, aby se nemohl pohnout.

„I pro nás je to zajímavé, protože jsme zvyklí na nějaké prvky, které mají oka, dají se zaháknout velice snadno, mají pravidelné tvary. Tam to známe, ale stěhovat balvan nepravidelného tvaru je drobet problém,“ podotkl hlavní stavbyvedoucí firmy OHL ŽS Jindřich Kamiš.

Obří balvan vytáhly z lesa v Novohradských horách tanky

Valoun byl přivezen do Českých Budějovic v říjnu 1974 jako přírodní socha před Muzeum revolučního dělnického hnutí, které sídlilo v dnešní budově knihovny.

Podle Jihočeské pravdy ze 12. října 1974, která je v digitalizovaném fondu Jihočeské vědecké knihovny, ležel původně v lese na opuštěném místě zvaném Sokolí hnízdo za osadou Údolí u Nových Hradů.

Z lesa ho tehdy vytáhly tanky a těžké tahače, obrovské saně pro něj zhotovili ze silných traverz svářeči z Pozemních staveb. Před muzeem na něj připevnili symbolický srp a kladivo.

Obří kámen byl v polovině osmdesátých let minulého století také svědkem nastražené výbušniny. Exploze tehdy rozbila okna v muzeu revolučního hnutí, kulturním domě Gerbera a poškodila další budovy, s balvanem však vůbec nehnula.

Jihočeská vědecká knihovna stojí v centru Českých Budějovic poblíž řeky Malše.

Jihočeská vědecká knihovna stojí v centru Českých Budějovic poblíž řeky Malše.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz