„Už u nás existuje očkovací turistika. Rodiče s malým dítětem k nám přiletí na jeden dva dny jen kvůli vakcíně,“ všímá si Rastislav Maďar, odborný garant center Očkování a cestovní medicíny Avenier.
Poprvé v očkovacím centru zaznamenali zájem ruské rodiny zhruba před rokem a půl. Od té doby se jich objednalo řádově několik desítek. Děti chtějí naočkovat hlavně proti meningokoku B – bakterii, která způsobuje záněty mozkových blan a život ohrožující selhání organismu.
V Rusku se totiž v uplynulých letech vyskytl vyšší počet nakažených touto infekcí.
Kromě toho údajně nemají důvěru v tamní vakcíny. „Zájem v řadě východních zemí dostat se k západním vakcínám tady je. Nemají tam nedostatek vakcín, ale nejsou ty západní provenience,“ potvrzuje náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
„Nejsou to žádní boháči. Jsou to obyčejné mladé rodiny. Některé vypadají jako sociálně slabší, ale ti by si zase nemohli dovolit si sem jen tak na den zaletět a ještě si zaplatit očkování,“ popisuje tyto „turisty“ pražská lékařka Miriam Schejbalová, která několik ruských dětí očkovala. Většina z nich pocházela z okolí Moskvy, kde zvýšený výskyt onemocnění epidemiologové zaznamenali už mezi roky 2014 až 2015. Většina nemocných byly děti.
Naposledy Schejbalová očkovala devítiměsíční miminko. „Mělo vzorný očkovací průkaz. Mělo všechna očkování, co může mít. I na chřipku. Chyběl mu právě jen meningokok B a vzhledem k jeho věku ještě spalničky,“ říká lékařka.
Mladí rodiče se ji sice snažili přesvědčit, aby rovnou dítě naočkovala i proti spalničkám nebo jim vakcínu aspoň prodala s sebou, to ovšem očkovací centrum odmítlo. Nevadilo ani tak, že u nás se na spalničky očkuje až od 13. měsíce věku. Ani to, že by dítě dostalo dvě očkování najednou. „Podle příbalové informace by to možné bylo, ale nechceme to dělat, když hned odletí a nemáme pod kontrolou možné vedlejší účinky,“ zdůvodňuje Maďar.
Spalničková epidemie
Vzhledem k tomu, že ve východní Evropě výskyt spalniček roste, nepřekvapilo by jej, kdyby z těchto zemí kvůli očkování teď přijížděli lidé častěji. Týká se to hlavně Ukrajiny, kde bylo loni přes 55 tisíc případů nákazy a 16 úmrtí.
Problém je tam hlavně v nízké proočkovanosti z 90. let a období 2009 až 2015. „V té době byl nedostatek vakcín, kromě toho se zvedl odpor rodičů proti očkování kvůli medializovaným ojedinělým tragickým případům v důsledku očkování. Ještě v roce 2016 byl počet očkovaných dětí jen 45,5 procenta,“ uvedlo pro MF DNES ukrajinské ministerstvo zdravotnictví.
Nyní se zájem o vakcínu proti spalničkám výrazně zvedl, jen loni bylo na Ukrajině očkováno 91 procent dětí do jednoho roku. Na tento rok plánují doplňující vakcinaci i v Rusku, kde tamní úřady hlásí asi 2 500 nemocných, trojnásobek proti roku 2017.
Děti neočkované proti spalničkám by neměly chodit ven, říká lékařka |
Očkovací turistika do Česka má ještě jeden aspekt. Rodiny mnohdy netuší, jestli se do Prahy vrátí pro druhou dávku vakcíny proti meningokoku. „Někteří zmiňují, že se příště objednají na Slovensko, do Polska a jednou jsme slyšeli o Kypru. Řekla bych, že rozhodující bude, za kolik seženou letenku. Vakcína stojí všude přibližně stejně,“ dodává Schejbalová. Druhá dávka proti meningokokové infekci se dává dva měsíce od první, třetí o rok později.
Kolik je aktuálně v Rusku nemocných meningokokovou infekcí, přesně říct nelze. Ačkoli je tam hlášení počtu případů povinné, ne ze všech oblastí země se data shromáždí. Dostupný je tak pouze údaj, že v zemi je přibližně jeden nemocný na sto tisíc obyvatel, celkem v Rusku žije 146 milionů lidí. „Hlášení výskytu je pravděpodobně podhodnocené,“ upozorňuje předloňská odborná studie Globální meningokoková iniciativa.
Nedůvěra lidí z Východu vůči tamním vakcínám se mohla podle Romana Prymuly zhoršit i po loňské události z Číny. Tamní úřady odhalily, že na trhu byla k dispozici nekvalitní a hlavně nefunkční vakcína proti vzteklině, záškrtu, černému kašli a tetanu, kterou mohlo dostat až několik desítek tisíc dětí.
