Z obou přechodů nás na jaře čeká ten méně příjemný, kvůli kterému se poslední březnovou neděli vyspíme o hodinu méně. Ačkoliv se už dnes většina moderních přístrojů dokáže přenastavit automaticky, bývá třeba některá zařízení posunout o hodinu dopředu ručně. Letní čas bude platit následujících sedm měsíců, další změna času by měla nastat 27. října.
Otázkou je, zda k tomu opravdu dojde. Loni probíhaly po celý rok horlivé diskuse na půdě institucí Evropské unie, že by se střídání času mělo zrušit. Podpořila to většina členských států, jenže ve vyjednávání podmínek už bylo těžší najít shodu.
Debaty se tak protahovaly a průběh podzimu ukázal, že změny mohou nastat kdykoliv. Původní návrh Evropské komise zastávaný jejím předsedou Jeanem-Claudem Junckerem mluvil o nynějším přechodu jako o úplně posledním.
Během dalších měsíců se však ukázalo, že v tomto termínu se nejspíš celá operace nestihne realizovat. Každý ze členských států se měl totiž sám rozhodnout, zda se chce řídit letním, nebo zimním časem. To mezi zeměmi vyvolalo obavy, že například sousední země budou mít jiný čas. V listopadové zprávě o pokroku pak většina delegací uvedla, že potřebují více času.
Místo roku 2019 tak nyní v dokumentech figuruje datum 2021. Podle současného plnu by střídání letního a zimního času mělo oficiálně po více než čtyřiceti letech definitivně skončit nejpozději dne 31. října 2021.
Názory na další postup se v Česku různí. Předseda vlády Andrej Babiš už dal loni na konci října najevo, že česká vláda bude prosazovat zimní čas. Češi ve výzkumu agentury STEM/MARK však dali přednost letnímu.
