Ve vysušené poušti Iráčané bílé lanýže hledají bez psů i prasat, oba zvířecí druhy jsou totiž v islámu nečisté. Aby byli úspěšní, musejí mít nejen trénované oči a vidět každou drobnou prasklinu v zemi. Musí zapršet. Pro „kamu“, jak se lanýžům v Iráku a Sýrii říká, se tak sběrači vydávají zhruba od listopadu. Musejí si však pospíšit, kolem března už bývá pozdě.
V Kuvajtu milují lanýže z pouště. Kvůli minám je dovážejí z Afriky |
„Pak už začínají být nechutné. Jsou v nich červi a smrdí jako hnijící tělo,“ krčí nos pětatřicetiletý beduín Nofal Saleh. Podle serveru Los Angeles Times se každou sezónu na jih Iráku sjíždějí celé rodiny, v poušti rozbijí stany a hledají lanýže.
Kromě beduínů, kteří nažloutlé houby přidávají k masu a rýži nebo z nich dělají omáčku vařenou s cibulí, se po nich mohou utlouct třeba v Kuvajtu a tamní prodejci musejí svést každoročně ostrý boj o stánky na trhu. Také Iráčané méně slavné sestry černých lanýžů prodávají na trzích od Al-Salmanu na jihu země až po Bagdád.
Když dobře smlouvají, za kilo bílých a od písku očištěných lanýžů tam mohou získat až 20 dolarů (přes 400 korun). Za den přitom mohou v poušti najít dvě i čtyři kila hub. Kromě hrozby, že u toho šlápnou na minu z dob irácko-íránské války nebo že je na irácko-saúdské hranici zastřelí irácká hlídka, která si je splete s pašeráky či si chce lanýže o velikosti granátového jablka nechat pro sebe, se v poslední době před sběrači vynořilo další nebezpečí. Islámský stát.
Sunnité mohou jít, šíity zabijeme
„Nařídili mi, abych si sedl do auta. Napadlo mě říct ne, ale byli ozbrojení,“ vypráví pro americký deník The New York Times jednatřicetiletý lékárník a nadšený lovec lanýžů Muhammad Salá Jasín. Do hledání bílé delikatesy byl tak ponořený, že dvě přijíždějící auta s muži v uniformách nezaregistroval.
Iráčan se tak stal jedním ze sběračů, které unesli radikálové z organizace, jež před pár lety svým terorem děsila celý svět a jež už má svá „nejlepší“ léta za sebou. V Iráku oficiálně prohrála už v roce 2017 a ze Sýrie ji během posledních měsíců vyhnali Kurdové. Zbylí islamisté se tak v Iráku uchýlili k jiným metodám a jejich cílem se stali civilisté se zálibou ve sbírání hub.
Islámský stát poražen. SDF osvobodili Baghúz a dosáhli tak vítězství |
Jen letos bylo podle iráckých úřadů uneseno minimálně 44 sběračů lanýžů. Nejspíš jich však bude víc. O únosech koncem února informoval také server Kurdistan 24. Ten upozorňuje, že i přes deklarovanou porážku irácké větve Islámského státu jsou tamní radikálové stále schopní provádět útoky, únosy a přepadení napříč celou zemí.
Obyvatelé provincií Kirkúk, Anbár či Ninive údajně iráckou armádu opakovaně informují, že aktivita džihádistů v regionu roste. Do karet jim hrají i okolní hory a další místa, kde se mohou nejen sami skrýt, ale mají tam dost prostoru na rukojmí. V provincii Saladdín 8. února nalezli těla tří bratrů, kteří hledali lanýže na hoře Makhúl. Ruce měli svázané a podle všeho byli zastřeleni.
V polovině února pak skupina islamistů zajala pětici sběračů v Rawě na severozápadě země. Jeden z propuštěných rukojmích vypověděl, že v jejich skrýši viděl „vlajky Daeše“. Tento název se v arabských zemích používá pro IS. Neznámí muži zajali dvanáct lidí také v nejzápadnější provincii Anbár. Dva sběrači byli později propuštěni, šest dalších však islamisté popravili, píše Kurdistan 24.
IS chce znovu rozdmýchat sektářské násilí, míní Iráčané
Přestože se k akci nikdo nepřihlásil a únosy provádějí i „běžní“ místní zločinci, kteří se za IS jen vydávají, místní bezpečnostní složky jsou podle Kurdistanu 24 přesvědčeny, že ji provedl právě Islámský stát. Lékárníkovi Jasínovi se únosci dokonce představili.
Fakt, že jsou někteří unesení popraveni a jiní se dostanou na svobodu, podle NYT také ukazuje na přítomnost radikálních islamistů. Irácká armáda i tajné služby totiž soudí, že se únosci svým chováním v zemi snaží znovu rozdmýchat sektářské násilí, jaké propuklo po pádu iráckého vůdce Saddáma Husajna a jaké znovu přinesl právě IS.
Sunnitští muslimové se mohou vykoupit a svým únoscům zaplatit výkupné stejně jako Jasín. Člen iráckých bezpečnostních složek pro server Al-Monitor popsal, že rodina jednoho z unesených dostala výzvu, aby zaplatila 30 tisíc dolarů (přes 675 tisíc korun). Později se však měla částka o deset tisíc dolarů snížit.
Šíitští sběrači lanýžů však tuto šanci nedostanou. Sunnitský Islámský stát totiž šíity považuje za odpadlíky od „správného“ islámu, kteří si svůj život nezaslouží.
Šíitského farmáře Hamzu Kadhima Džuburího unesli při sběru lanýžů i s jeho dvěma bratry a synovcem. Ve vězení „odpadlíkům“ na rozdíl od ostatních rukojmích nedávali příliš najíst a nezvali je ani k modlitbě. Jejich jméno je nezajímalo.
Jedné noci je převáželi na jiné místo. Džuburí toho využil a nenápadně si rozvázal provaz na rukou. Totéž potichu poradil i svému bratrovi. Společně pak skočili po svých únoscích. Povedlo se. „Jen jsem doufal, že přežiji, že budu žít. Dívám se na spoustu amerických filmů, Jackieho Chana, Arnolda. Říkal jsem si, že se možná můžu zachránit,“ vypráví zdrcený muž.
IS se změnil na guerillu, na severu Iráku narýsoval „trojúhelník smrti“ |
Vyčítá si, že při útěku myslel jen na sebe, že se mu nepodařilo zachránit své blízké, že je zradil. Oba bratry a synovce později našli zastřelené.
Podle CNN do hor na západě Iráku za poslední měsíce uteklo přes tisíc členů Islámského státu se stamiliony dolarů v kapsách. A pokud se budou obyvatelé anbárské provincie cítit ohrožení i při pouhém sběru lanýžů, přestěhují se jinam. A islamistům přenechají rozsáhlá území, kde se poražený Islámský stát může znovu oklepat nebo jen terorizovat ty, kteří tam zůstali, dodává Al-Monitor.
