Příliš drahá spravedlnost: americké státy pomalu ruší hrdelní tresty

V posledních patnácti letech vyjmulo osm amerických států hrdelní trest ze své legislativy. Překvapivě je k tomu nevede etika nebo morální důvody, ale hledání úspor. Procesy, ve kterých je navržen trest smrti, totiž přicházejí daňové poplatníky na velké peníze. A velké finále se pak nekoná.

Diskuse o tom, nakolik je v demokratické zemi 21. století trest smrti ještě ospravedlnitelný, se v USA vede dlouhá desetiletí. I proto už dvacítka států vyňala ze svého trestního řádu právo nejvyššího rozsudku. Poprvé se tak stalo ve státě Michigan v roce 1846, naposledy pak loni ve Washingtonu. Tři další státy: Colorado, Oregon a Pensylvánie si doložku o trestu smrti ponechaly, ale uvalily na jeho vykonávání moratorium. Možnost poprav tedy nevylučují, ale neprovádí je.

A pak je tu samozřejmě třicítka dalších států, od Alabamy po Wisconsin, kde se s trestem smrti operuje i dnes. Alespoň teoreticky. Praxe totiž ukazuje, že zmíněný definitivní verdikt přijde všechny zúčastněné vždy velmi draze.

Je přinejmenším zvláštní, že po všech těch nevyslyšených debatách o morálce, etice a právu to velmi pravděpodobně budou až vysoké ekonomické náklady, které tu ke zrušení trestu smrti povedou.

Co je na trestu smrti vlastně tak drahého? Smrtící injekce přece mnoho nestojí a většina moderních amerických věznic už dnes disponuje čistou elektřinou z vlastních solárních farem...

Nejde o vysoké náklady na samotný úkon, ale celý soudní proces. V ten moment, kdy žalobce u soudu navrhne obviněnému za jeho zločin trest smrti, se rozjíždí celá legislativní mašinérie po dočista jiné koleji. Se spoustou výhybek.

Popravy v USA

Například? Je tu předběžné řízení a výběr porotců, kteří musejí projít speciálním proškolením. Další samostatné řízení se vede kolem výběru důkazního materiálu, který bude při procesu použit. Speciální oddělené jednání se týká navržených posudků odborníků a soudních znalců, ty si obvykle vyžádá sám soudce. Při samotném procesu pak průběh slyšení výrazněji ovlivňuje porota, která si často nechá jednotlivé důkazní metody vysvětlit.

Velké finále se obvykle nekoná

Soudní proces je často rozdělen do několika týdnů, často i měsíců. V průměru pak trvá 324 dní. Sami američtí právníci zmiňují, že každý navržený trest smrti přidělá asi třikrát víc práce žalobcům (a asi desetkrát více práce obhájcům), než kdyby byl obžalovanému navržen jen „obyčejný“ vysoký trest odnětí svobody nebo doživotí.

A když se celý tento poněkud neobratný mechanismus spravedlnosti dobere výsledku, v podobě nejvyššího trestu? Zpravidla následuje odvolání. A celé divadlo se opakuje u soudu vyšší, federální instance, a pak často znovu, před Nejvyšším soudem. To vše se v případě mnoha, byť třeba dlouholetých, rozsudků odnětí svobody neděje.

Po vyčerpání všech opravných prostředků, kdy je po měsících či letech soudního řízení uznána plná vina obviněného a definitivně schválena platnost rozsudku trestu smrti, pak stejně 75 až 79 procent případů dostane po vlastní žádosti milost. Respektive je jeho trest změněn na doživotí bez možnosti propuštění.

Zachraňují chyby

Nelichotivou bilanci trestu smrti ve Státech vystavuje i vysoká míra chybovosti. Mezi lety 2007-2017 se 83 odsouzených k trestu smrti dočkalo omilostnění, protože se dodatečně ukázalo, že daný zločin buď vůbec nespáchali, nebo jim bylo upřeno právo na spravedlivý proces.

V 28 takových případech bylo chybně vedeno celé soudní jednání, 26 obvinění bylo podpořeno falešnou výpovědí, u 11 případů selhaly forenzní důkazy. V osmi případech nebylo naplněno právo na dostatečnou obhajobu, v šesti stál případ na vynuceném doznání a ve čtyřech rozsudcích se operovalo s očitým svědectvím, jež se dodatečně ukázalo být neprůkazné.

Podle amerických legislativců jde o trestuhodné mrhání penězi z veřejného rozpočtu. Penězi, které by mohly jít třeba na posílení výkonu práva nebo prevenci zločinnosti. Jak velké peníze to jsou, záleží na konkrétním případu a státu, ale s přesnými sumami se nikdo příliš nechlubí.

Znalec práva z univerzity v Seattlu, Robert C. Boruchowitz, proto spočítal hrubou orientační bilanci. V Oklahomě například přijde soudy proces navrhující obviněnému rozsudek smrti o sedm set tisíc dolarů dráž, než kdyby jej chtěly potrestat jen odnětím svobody. Ve státě Maine to je prý 2,3krát více než obyčejný proces. V Oregonu to bylo o 2,3 milionu více, v Novém Mexiku o 7,2 milionu více. A poslední tři řešené případy ve státě Washington, před zrušením trestu smrti, stály o 15 milionů dolarů víc než konvenční proces s doživotím nebo mnohaletým vězením.

Trest smrti jako neefektivní luxus

Náklady jdou tedy do stovek milionů. Maryland bez trestu smrti ušetří 187 milionů ročně, New Jersey 253 milionů. I Pensylvánie se trestu smrti vzdala, protože nechtěla vynakládat v průměru 350 milionů ročně ze svého rozpočtu na procesy, jejichž výsledkem by měl být trest smrti.

Kalifornie, která se trestu smrti zatím drží, vynaložila od roku 1978 na soudy vynášející trest smrti přes pět miliard dolarů! Přibližně dvě miliardy připadly na soudní jednání první instance, 925 milionů na slyšení u federálního soudu a 775 milionů na jednání habeas corpus u Nejvyššího soudu. Ubytování obviněných/odsouzených k trestu smrti stálo za tu samou dobu další miliardu.

Jinými slovy, trest smrti se začíná jevit jako poněkud drahý luxus, a Američané si toho začínají všímat. Klesá i podpora veřejnosti: zatímco v roce 1995 bylo podle průzkumu Gallupova institutu až 80 procent Američanů pro trest smrti, loni se souhlasně vyjádřilo méně než 56 procent dotázaných.

Tresty smrti v USA

Od roku 1608, kdy se začal vést o vykonaných rozsudcích smrti obsáhlejší archiv, bylo do současnosti vykonáno na území USA necelých 16 tisíc poprav. V 17. století to byly desítky případů, ve století osmnáctém už jich byly stovky. Pomyslného vrcholu dosáhl počet trestů smrti v období 1901-1950, kdy byl trest smrti vykonán na celkem 6623 lidech. Mimochodem, nejmladšímu popravenému na elektrickém křesle tehdy bylo čtrnáct let.

Od padesátých let 20. století počet takových verdiktů sice vyloženě neklesal, ale výrazně ubylo poprav skutečně vykonaných. Vlastně od roku 2001 až do současnosti bylo k trestu smrti odsouzeno jen 806 lidí a stávající vězeňská populace čekajících na popravu dnes čítá něco přes 2700 mužů a žen.

Rekordmanem v počtu vězňů v celách smrti je bezpochyby stát Kalifornie. Na popravu tu čeká, často už několik desetiletí, sedm stovek vězňů. Trochu jiné prvenství pak drží stát Texas. Vede v celkovém množství skutečně vykonaných poprav. Přitom Texas, a možná ještě tak Oklahoma, jsou prakticky poslední dva státy v USA, kde se s trestem smrti nedělají zbytečné okolky. Mezi nejvyšším rozsudkem a jeho vykonáním tu obvykle neuplynou více než tři roky.