Malý samec a samička se v zoo narodili 14. prosince, dlouho si je ale nemohli prohlédnout dokonce ani ošetřovatelé.
„Teprve nyní se mláďata rozkoukávají, začínají se ukazovat venku a ostražití rodiče si tak mohou na chvíli vydechnout. Jejich potomci už absolvovali odčervování i první očkování,“ nastínila zooložka Jitka Vokurková.
Mláďata nadále žijí v boudě s matkou a přijímají od ní mléko, otec nosí potravu před boudu.
Zoologická zahrada na Svatém Kopečku chová fenky od roku 2006, doposud se zde narodilo 28 mláďat. Jedním z nich je i matka zatím nejnovějších přírůstků, otec pochází z pražské zoo.
Předvádění fenků návštěvníkům komplikuje fakt, že jsou to zvířata aktivní v noci. V pavilonu, který sdílejí s netopýry, mají proto tmu s výjimkou malých barevných světel, která zvířata příliš nevnímají.
Přirozeným životním prostředím fenků berberských jsou pouštní oblasti severní Afriky, Sinajského a Arabského poloostrova.
Zde žijí v podzemních chodbách a živí se především drobnými hlodavci, ptáky, ještěrkami a hmyzem. Nepohrdnou ale ani kořínky a pochoutkou jsou pro ně datle.
Ve vyprahlých oblastech se jim daří dobře i díky schopnosti vydržet dlouho bez vody, obvykle jim stačí tekutiny obsažené v potravě.
Adaptací na životní prostředí jsou i nepřehlédnutelně velké uši s boltci dlouhými kolem patnácti centimetrů, které mají fenkové v poměru k velikosti těla největší ze všech psovitých šelem.
Kromě skvělého sluchu jim uši poskytují i ochlazování, neboť slouží jako výměník tepla. Tlapky zase před kontaktem s rozpáleným pískem chrání hustá srst.
