U některých typů žláz může být problém od sebe na screeningu prsu rozeznat ložisko od žlázy. „Představte si sněhovou bouři s velkými vločkami. A my v těch vločkách hledáme bílé ložisko. Strašně těžko se nám to hledá,“ přirovnala vedoucí Mamodiagnostického centra Nemocnice na Bulovce Livia Večeřová. Podle ní pak až v 15 procentech takových případů hrozí, že digitální mamografie vyjde falešně negativně. Pacientka pak nádor odhalí až později pohmatem, a to už může být pozdě.
Právě v tom by měla spočívat jedna z výhod 3D vyšetření prsu. „Když obraz bude po vrstvách a počítačově se nám udělá 3D obraz vnitřní struktury prsu, můžeme najít malé nádory i v nepřehledných žlázách,“ vysvětlila Večeřová.
Součástí přístroje je také metoda kontrastní mamografie, ke které lékař přistoupí u podezřelých ložisek. „Když uvidíme ložisko, které se na mamografii chová nestandardně, můžeme ženě podat kontrastní látku a udělat znovu 3D snímky. Jestli se bude jednat o ložisko nádorové, tak se nádor „rozsvítí“ - na šedém pozadí bude svítit bílá barva,“ dodala. Mnoho žen se tak navíc vyhne bolestivé biopsii.
Nový mamograf zvýší přesnost vyšetření z 85 na 99 procent
Zatímco klasické mamografy mají podle Večeřové citlivost zhruba 85 procent, nový přístroj kombinující klasickou digitální mamografii, 3D vyšetření prsu a kontrastní mamografii výrazně zvyšuje přesnost mamografického vyšetření až na 99 procent. Odhalí proto i malé a nehmatné nádory.
Ženy se na něm od středy mohou nechat vyšetřit v Nemocnici Na Bulovce. Jedná se o první takový přístroj v Praze a druhý v České republice. Lékařka předpokládá, že měsíčně by vyšetřením na novém zařízení mohlo projít 240 až 300 žen z celkem 1 200 preventivně vyšetřovaných v NNB.
Druhý takový přístroj používají lékaři v Masarykově onkologickém ústavu v Brně. „Přístroj samozřejmě funguje i jako obyčejný mamograf, kontrastní mamografie je doplňkovou funkcí. Umožňuje nám detailnější zobrazení tkáně a přesnější identifikaci místa, odkud je potřeba udělat biopsii, tedy odebrat vzorek tkáně,“ vysvětlila vedoucí mamárního screeningu Monika Schneiderová.
Prevence rakoviny prsu však v Česku stále pokulhává. Od roku 2002, kdy bylo preventivní vyšetřování v České republice zavedeno u cílové skupiny žen od 45 let, se screeningu účastní téměř 63 procent žen. „Ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi stále platí, že Česká republika, ačkoliv má zdravotnictví na srovnatelné úrovni, tak s výsledky v oblasti onkologieje je na tom hůře. A to právě proto, že se lidé bojí jít na vyšetření,“ dodal ředitel NNB Jan Kvaček.
