V dopise ze 7. února, z něhož citoval italský deník Corriere della Sera, papež Madurovi připomněl, že se Vatikán o dialog snažil neúspěšně už před dvěma lety. Madura, též vyzval, aby se vyhnul „jakékoli formě krvavého střetu“.
Papež v dopise uvedl, že Vatikán už se východisko z venezuelské krize snažil najít. „Jednání byla bohužel přerušena, protože to, co se dohodlo, nebylo posléze podloženo konkrétními činy,“ připomněl papež neúspěšná jednání mezi venezuelskou vládou a opozicí z konce roku 2016. Papež v dopise také uvedl, že je hluboce znepokojen situací ve Venezuele a utrpením venezuelského lidu, které „zdá se, nebere konce“.
Papeže, který pochází také z Jižní Ameriky, a to z Argentiny, požádal nedávno o zprostředkování dialogu také opoziční lídr a předseda venezuelského parlamentu Juan Guaidó.
Toho v posledních týdnech uznala padesátka zemí světa prozatímní hlavou Venezuely s úkolem uspořádat tam svobodné prezidentské volby. Učinily tak poté, co v lednu venezuelský parlament neuznal nový prezidentský mandát Nicoláse Madura, protože podle opozice, EU i většiny amerických zemí, včetně USA, vzešel z neregulérních voleb.
Madurova vláda je obviňována z porušování lidských práv i z toho, že její řízená hospodářská politika výrazně přispěla k současné ekonomické krizi. Lidem se nedostává základních potravin a mnoho jich umírá na běžné nemoci kvůli nedostatku léků.
Tento týden opozice zintenzivnila snahu donutit Madura a armádu k tomu, aby do země vpustili humanitární pomoc. Ta už je připravena v kolumbijském pohraničí, vláda ji ale nechce pustit do země s tím, že jde o americkou intervenci. Maduro tvrdí, že v zemi žádná humanitární krize není a že země si zvládne vyrobit sama vše, co potřebuje. Místní hospodářství přitom téměř nefunguje.
Venezuelská opozice vyslala do Vatikánu delegaci, která tam v pondělí jednala s jeho zástupci. Delegaci vedl bývalý starosta Caracasu Antonio Ledezma, který byl ve své vlasti vězněn a koncem roku 2017 se mu podařilo utéct z domácího vězení do Španělska, kde dodnes žije.
