Zvláštnosti si všiml architekt Jan Soukup, když se šel podívat, jak pokračují restaurátorské práce. Chrám se totiž dočkal kompletní rekonstrukce.
Poslední obnova duchovních prostor se odehrávala mezi léty 1879 až 1883. Na starosti ji měl Josef Mocker. Nástěnnými malbami kostel vyzdobil František Mikš.
Nejvíce svých děl soustředil do presbytáře, kde jsou figurální obrazy dvanácti apoštolů, starozákonních proroků či Ježíšova posledního soudu.
Pravděpodobně až úplně naposledy se dostal na znak města Plzně. Každé ze čtyř polí není ploché, jak se zespodu jeví, nýbrž plastické. Největší zajímavostí je ovšem srdeční štítek.
„Uprostřed je vlastně pečeť města. V bráně by měl stát král Václav II., v ruce držet meč a na hlavě mít přilbu s takzvaným orlím křídlem. To byl výsostný znak českého krále, vstupovali do boje. Když jsem se podíval zblízka, objevil jsem ale postavu žida. Jde o zrzavého fousatého chlapa s chasidským kloboukem,“ uvedl architekt Soukup.
Záležitost konzultoval s restaurátory. Ptal se jich, zda nemohl být původní nátěr zakrytý jinou vrstvou, při jejíž úpravě udělali řemeslníci omylem chybu.
„Žádná přilba tam opravdu není. Domnívám se, že město autorovi v době, kdy dílo dokončoval, dlužilo nemalé peníze, a tak se mu svým způsobem pomstil. Svoji nespokojenost ovšem vyjádřil nekorektním symbolem. Ostatně v archivu jsem našel dopisy, ve kterých různí jiní umělci úpěnlivě prosí radu o zpětné zaplacení,“ doplnil.
Historie znaku města Plzně
|
Restaurátoři, kteří v katedrále působí od loňského září, už obnovili malby na stropech obou kaplí u vstupu. Ručně pomocí speciální směsi soli odstraňovali nánosy špíny, které se na zdech vytvořily.
Hotovo už mají rovněž ve Šternberské kapli s neobvyklým visutým svorníkem typickým pro pozdně gotické stavby. Prvek je protažený do prostoru hluboko pod vrcholem klenby.
„Ten se trochu hýbe. Odborníci nám doporučili do spár prozatím nastrkat papír. Za půl roku se k tomu musíme vrátit. Díry se pak budou zpevňovat, zřejmě se zalijí olovem,“ nastínil další postup architekt, který se zásadně podílel na přípravě rekonstrukce významné plzeňské památky.
Soukup doplnil, že visutý svorník je v Čechách spíše vzácností. Vyskytuje se například v katedrále svatého Víta, kapli Korunování Panny Marie na hradu Křivoklát či v mosteckém kostele Nanebevzetí Panny Marie.
Velké lešení je teď postaveno v jižní lodi plzeňského chrámu, kde opět dojde na fresky a očištění stěn a sloupů. Stejný proces čeká severní a hlavní část svatostánku. Odstrojené jsou v současnosti i veškeré boční oltáře, které stejně jako obrazy a sochy brzy zkrásní. Odborníci zrestaurují rovněž hlavní oltář.
Podle faráře při katedrále svatého Bartoloměje Emila Soukupa se zásadní změna nedotkne pouze Plzeňské madony, která se jen očistí. Věřící se dočkají nových varhan nebo vyhřívaných podsedáků v lavicích.
Náklady rozsáhlé opravy se vyšplhají na 103 milionů korun. Většinu pokryjí evropské dotace. Hotovo bude nejpozději koncem příštího roku.
Katedrála sv. Bartoloměje prochází po sto letech opravou (23. 8. 2018)
23. srpna 2018 |
