Ústa, ruce a nohy, které zdobí ulice Plzně, vytvořil sochař z Chválenic

  8:54aktualizováno  8:54
Záhada je rozluštěna. Autor plastik, které se od listopadu do ledna postupně objevily v Plzni u katedrály svatého Bartoloměje, Velkého divadla a Velké synagogy, už není neznámý. Je jím chválenický kamenosochař Lukáš Řezníček.

Kamenosochař Lukáš Řezníček je autorem plastik kovových rukou, chodidel a úst, které se objevily na různých místech po Plzni. (24. 1. 2018) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

„Chtěl jsem v Plzni vytvořit nějaký street art. Co vím, tak po městě jsou jen graffiti a různé malůvky. Takže jsem se rozhodl, že udělám podle svého malé plastiky,“ vysvětluje Lukáš Řezníček.

Nechtěl nijak šokovat nebo za každou cenu překvapit. „Cílem bylo, aby díla nenarušovala ráz budov a nikoho neurážela. A také abych nic neponičil,“ dodává.

První přišel na řadu vyvýšený prostor u katedrály svatého Bartoloměje, nedaleko známých plzeňských andělíčků. Právě k jednomu z nich, který podle pověsti splní přání tomu, kdo na něj sáhne, se první plastika váže.

Ruce objevující se ve spáře jsou pro mě symbolem naděje, která se k andělíčkovi hodí. Lidé k ošahánkovi chodí, protože po něm chtějí, aby jim splnil přání,“ vysvětluje umělec.

Díla Lukáše Řezníčka v Plzni

Místo si vybral, když byl se ženou a dcerou na vánočních trzích na náměstí Republiky. „Chodil jsem kolem katedrály a rozhlížel se. Manželka se mě ptala, co to dělám. Já jen, že se snažím najít prostor, kam bych nainstaloval nějaké dílo. Když jsme šli okolo andělíčků, říkal jsem si, tady by to šlo. Je to kouzelné místo, které je na očích,“ sděluje.

A hned za několik dní šel na věc. „Bylo k večeru, trhy skončily, takže tam nechodilo tolik lidí. Měl jsem s sebou kamaráda, který hlídal. Instalace trvala zhruba dvacet minut. Ruce jsou vyrobené z kovu. Ještě asi hodinu jsem čekal, až to zatuhne. Když jsem odcházel, ještě se trochu kinklaly. Řekl jsem si, jestli tady mají zůstat, tak tu zůstanou, jestli ne, někdo je sebere,“ popisuje momenty, kdy první dílo do centra města umístil.

O tom, že je dílo nenápadné, svědčí i událost, která se odehrála den po instalaci. „Řekl jsem kamarádovi, běž se podívat k Bartoloměji, k andělíčkovi, mám tam sochu. Pak mi volal, že je tam a nic nenašel. Tak jsem tam vyrazil a samozřejmě tam byly. Prostě si těch rukou ani nevšiml, a to věděl o tom, že tam něco má být,“ vypráví mladý umělec.

Asi měsíc se nic nedělo. Ovšem ve chvíli, kdy si někdo rukou všiml a umístil jejich fotografii na internet, začalo se o plastice a jejím smyslu horečně diskutovat. 

„Koukal jsem na ty dohady na webu, byly to zajímavé nápady. Já jsem ale člověk, který není moc na řeči. Spíše chci, aby za mě mluvila moje práce. A tak si lidé vytvořili vlastní příběh,“ podotýká.

A pak se zaměřil na divadlo. „Tentokrát jsem se rozhodl, že budu instalovat přes den. Ono se říká, pod svícnem je největší tma. Vzal jsem si s sebou kýble s věcmi a začal pracovat. Zastavil se jen jeden pán. Ptal se, co dělám. Když jsem mu řekl, že opravuji kostky, odešel,“ vzpomíná.

Pět kovových úst, která zde po něm zůstala, představují grimasy herců během představení.

Nejkomplikovanější byla situace při práci na obrácených stopách u Velké synagogy. „Ta je hlídaná kamerami. Oslovil jsem proto dopředu Židovskou obec a o záměru jim řekl. Šlo o připomínku transportů plzeňských Židů do Terezína. Nápad se jim líbil,“ říká Řezníček.

Pokud dostanu myšlenku, budu pokračovat, říká kamenosochař

Během tvoření ovšem najednou začal houkat alarm. „Šel se tam podívat pán z Židovské obce a po cestě zavolal městskou policii. Dali jsme se do řeči, řekl jsem, že o tom kolegové ví, tak nakonec policii odvolal,“ vypráví.

Dvě ze stop už utrpěly újmu. „Jedna byla ulomená, druhou někdo vzal. Hned další den jsem udělal duplikáty a umístil je tam. Snad vydrží,“ doufá autor.

A chystá nějaké pokračování? „Pokud dostanu myšlenku, která by za to stála, nejsem vůbec proti něco zrealizovat. Ale zatím ne, je zima,“ říká s úsměvem kamenosochař, který ve svém ateliéru pracuje na zakázku i na vlastní tvorbě.

To, že je jeho identita už známá, mu nevadí. „V dnešní době se dohledá všechno. Kdyby mně vadilo, že se na mě přijde, tak si vezmu masku a určitě bych tam nedal mou signaturu. Co se má stát, se stane,“ myslí si.

Zatím má na svá díla pouze kladné ohlasy. „Lidem se to líbí. Je to decentní umění, které nic nenarušuje. Myslím, že devětadevadesát procent lidí, co jde okolo, si toho ani nevšimne,“ dodává.

Po Plzni se objevila díla neznámého autora (19. ledna 2018)

Nejčtenější

Unikátní případ: Limberskému hrozí trest za zesměšňování Tvrdíka

Plzeňský obránce David Limberský se drží za hlavu poté, co na Realu Madrid v...

Plzeňský fotbalista David Limberský už měl po sezoně a začínal dovolenou. Teď mu hrozí trest za následné výroky na...

Omilostněný vrah Kajínek dostal další pokutu, tentokrát za rychlou jízdu

Jiří Kajínek (25.5.2017)

Omilostněný vrah Jiří Kajínek dostal v Brně pokutu za rychlou jízdu. Vyplynulo to ze zprávy, která přišla na Krajský...

Herec Skamene získal pole a louky na Tachovsku jako restituční náhradu

Roman Skamene

Herec Roman Skamene a jeho příbuzná jsou definitivně vlastníky sedmi hektarů pozemků u dálnice D5 na Tachovsku, které...

Chovanec už nechce být poslancem, vadí mu podpora ČSSD současné vládě

Milan Chovanec (ČSSD)

Bývalý ministr vnitra Milan Chovanec se vzdá poslaneckého mandátu. Ze Sněmovny chce odejít do konce března po sjezdu...

Žena nechala stopaře v autě a odešla nakoupit. Muž mezitím odjel pryč

Zastavit stopaři se řidičce jedoucí ze Svitav do Litomyšle nevyplatilo....

Domažličtí policisté pátrají po stopaři, kterého svezla čtyřicetiletá řidička. Muž zřejmě působil značně věrohodně,...

Další z rubriky

Plzeňská nemocnice buduje psychiatrii, chce se rozšířit i o chirurgii

Stavební práce u Fakultní nemocnici v Plzni na Lochotíně jen tak neskončí. Nyní...

Stavební práce v lochotínském pavilonu Fakultní nemocnice v Plzni, kde se nyní modernizuje urgentní příjem a buduje...

Na Plzeňsku zabila psa jedovatá návnada, traviče hledá policie

Ilustrační snímek

Policisté pátrají po pachateli, který v lese mezi Třemošnou a obcí Zruč-Senec na Plzeňsku umístil otrávenou návnadu. Tu...

Daroval krev už po čtyřsté. Bůh mě za to odměnil tím, že jsem zdravý

Jiří Čiháček z Klatov (vpravo) a Václav Pikeš ze Sušice jsou rekordními dárci...

Václav Pikeš ze Sušice a Jiří Čiháček z Klatov se sešli na transfuzním oddělení Klatovské nemocnice. Oba patří mezi...

Najdete na iDNES.cz