Psal se rok 1941 a malíř František Mořic Nágl stál na telčském náměstí u malířského stojanu. S paletou v ruce se snažil zachytit malebné zákoutí s kašnou a morovým sloupem. Během této činnosti ho zachytil fotograf. Snímek to je unikátní, protože krátce poté přišlo Františka Mořice Nágla zatknout gestapo.
Letos si Vysočina připomíná 130 let od narození tohoto akademického malíře židovského původu a také pětasedmdesát let od jeho smrti v plynové komoře koncentračního tábora v Osvětimi, kde zemřela i celá jeho rodina, včetně manželky a dvou jejich dětí.
U příležitosti výročí Oblastní galerie Vysočiny připravila retrospektivní výstavu tohoto umělce, jehož život byl úzce spojen s Vysočinou.
„Celkem je zde k vidění na šedesát Náglových prací, převážně akvarelů. Máme tu i obrazy, jež tajně namaloval při svém pobytu v Terezíně a které se téměř zázrakem dochovaly,“ líčí kurátorka výstavy Jana Bojanovská.
František Mořic Nágl patřil k předním představitelům české výtvarné meziválečné scény na Vysočině a jeho rodina se výrazně podílela na kulturním dění v regionu. Do jejich života však vstoupila nekompromisně válka a další osud rodiny jen ilustruje příběhy mnoha dalších českých a evropských Židů.
V rodném statku v Kostelní Myslové se usídlil Hitlerjugend
Po okupaci Československa v roce 1939 musel František Mořic Nágl s celou svou rodinou opustit svůj rodný statek v Kostelní Myslové; usídlili se v něm členové Hitlerjugend. Náglovi byli nuceni se odstěhovat do Telče.
Po zatčení gestapem byl malíř půl roku vězněn v Kaunicových kolejích v Brně. Následně byla celá jeho rodina 22. května 1942 spolu s příbuznými deportována do terezínského ghetta.
Posledním terezínským transportem byla 28. října 1944 Náglova rodina až na syna Miloslava, který odjel o rok dříve, převezena do Osvětimi, kde všichni zahynuli.
Pět let po skončení války bylo na půdě jednoho z domů v původním terezínském ghettu nalezeno 254 obrazů a kreseb, ve kterých Nágl tajně zachytil a dokumentoval život v ghettu. Téměř tři stovky akvarelů a kvašů vytvořil během dvouletého pobytu a následně je ukryl na půdě pro další generace. Zachytil na nich interiéry ubikací, zákoutí dvorů, ale i vězně.
Terezínský cyklus se stal základem výstavy v jihlavské galerii
Ve sbírkách Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě se nachází malý soubor jedenácti prací z tohoto Náglova takzvaného Terezínského cyklu.
„Těchto jedenáct obrazů se stalo základem pro současnou výstavu. Rozšířilo ji dále ještě deset obrazů z majetku jihlavského Muzea Vysočiny. Zaměřeny jsou na veduty a městská zákoutí Prahy, Jihlavy, Telče, Velkého Meziříčí, ale také jeho rodné Kostelní Myslové,“ říká kurátorka výstavy Jana Bojanovská.
Největší soubor celkem 38 prací zapůjčil na výstavu Památník Terezín.
„Ten představuje kromě krajinných pohledů na Vysočinu také méně známé akvarely z Náglových prázdninových rodinných pobytů u Jaderského moře v Dalmácii i Bosně a Hercegovině,“ připomíná kurátorka a dodává, že pozornosti návštěvníků výstavy by nemělo uniknout ani rozměrné plátno z majetku České spořitelny, na kterém malíř zachytil horní část jihlavského náměstí.
Výstava je k vidění do 10. března.
