Do speciálních kontejnerů vedle bývalého lázeňského domu Bílý lev se měla v letošním roce stěhovat technologie pod Vřídelní kolonádou kvůli její opravě.
Volby to ale změnily. Nové vedení magistrátu chce takzvanou krenotechnologii včetně jímacích nádrží na vřídelní vodu nechat na místě.
Rozebere a nahradí pouze stropní konstrukci a opraví skleněnou část vřídelní síně. Podle primátorčina náměstka pro investice Petra Bursíka je toto řešení nejen levnější, ale také rychlejší.
„Úvaha byla taková, že se vymístí krenotechnologie, udělá se úprava předprostoru a začne se řešit havarijní stav objektu. Tím, že nebudeme vymisťovat krenotechnologii a nebudeme dělat úpravu předprostoru, tak budeme řešit pouze havarijní stav objektu samotného,“ vysvětlil.
Radní zakázky související se stěhováním technologie zrušili. Samotné stěhování mělo stát 21 milionů korun, dalších 5,4 milionu mělo jít do úprav kolonádního předprostoru.
Kolik přesně bude nové řešení stát, zatím Petr Bursík neprozradil, nicméně zbylé peníze ze zrušených zakázek chce vedení města použít na zaizolování koryta řeky Teplé a přípravu na tři jímací vrty.
„Projekty existují. První je tuším z roku 1998, pak 2003. Měly by být tedy připravené, jen se musejí aktualizovat. Akci bychom chtěli zahájit v tomto roce, oprava havarijního stavu za provozu kolonády by měla podle předpokladů trvat čtyři maximálně pět měsíců,“ řekl Petr Bursík.
Ten upozornil, že největší problém budovy je právě vřídelní síň. Strop, který ji odděluje od podzemních prostor, je podle něj oproti původnímu projektu budovy z roku 1976 o třicet centimetrů tenčí. V roce 2008 sice došlo na sanaci, ale to už je více než deset let.
„Ve statickém posudku byly popsány kroky, které je třeba od roku 2008 dělat. Neudělal se ani jeden. Čerstvý statický posudek hovoří o tom, že je konstrukce totálně dožilá,“ uvedl Petr Bursík s tím, že dožilé jsou též ocelové konstrukce, které drží skleněné plochy síně.
Podle karlovarského hydrogeologa a člena skupina ArchaVary Tomáše Vylity bude během rekonstrukce v plném provozu jímání, separace, měření a regulace zdrojů termominerální vody a distribuce výtěžku z nich.
„K omezení vlivu demoličních a stavebních prací na ustálený režim těchto zdrojů bude nutné všechna provozně důležitá zařízení v suterénu kolonády, včetně akumulací, ochránit speciální stavební konstrukcí a postupovat při rozebírání železobetonové podlahy haly výjimečně opatrně,“ vysvětlil.
V současné době se podle něj konají koordinační schůzky mezi statikem a odpovědnými pracovníky Správy pramenů a kolonád, respektive Českého inspektorátu lázní a zřídel. Přispět by měly k rychlému, ale pokud možno co nejméně rizikovému postupu nápravy havarijního stavu.
„Navržený postup s nezbytnou podmínkou minimalizace rizika ovlivnění zdrojů termy lze považovat za vhodný jak z hlediska technického, tak ekonomického a časového. Sanace havarijního stavu nebrání dalším úvahám o budoucích stavbách na místě dnešní kolonády,“ uvedl Tomáš Vylita.
Jsem z toho rozpačitý, říká bývalý primátor
Nové řešení, se kterým město přišlo, překvapilo bývalého primátora Petra Kulhánka.
„Jsem rozpačitý z veletoče u Vřídelní kolonády, kdy se jásá nad zdánlivě jednoduchým řešením, které však dosud nebylo představeno, podle odborníků je výrazně rizikové a zatím není ani jasné, zda je realizovatelné,“ uvedl.
Podle Petra Bursíka ale společně s kolegy plán popíšou, jakmile bude ve srozumitelném formátu. To, že je představa radnice reálná, si prý náměstek ověřoval u několika stavebních subjektů. Petr Kulhánek ale upozornil, že zatím nezaznamenal žádný pokrok v jednání o státní pomoci na obnově Vřídla a jeho jímání.
„Tuto záležitost jsem započal na podzim s ministerstvem zdravotnictví a Českým inspektorátem lázní a paní primátorce předal,“ doplnil bývalý primátor.
Až bude kolonáda opravená, chce do ní vedení města Vřídlo vrátit. Nejteplejší pramen totiž vyvěrá před budovou, do síně je zakázaný vstup. Po obnově by měla kolonáda sloužit zhruba deset let, podoba nové vzejde z architektonické soutěže, kterou připravuje Kancelář architektury města.
V těchto dnech také uplynul rok od prvního karlovarského referenda o nahrazení stávající budovy litinovou replikou, které jen těsně neprošlo. Zastánci repliky se kvůli tomu obrátili na soud.
„V současné době je podána na Nejvyšší správní soud kasační stížnost. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud je jedinečný a stížností řeší spousty, doba jeho rozhodnutí je mezi jedním a dvěma roky,“ uvedl karlovarský advokát Ronald Němec, který stížnost podal.
Karlovarský projektant a další ze členů skupiny ArchaVary Michal Odvody ale upozornil, že v otázce přípravy nové kolonády hrozí městu prodlení.
„Pokud nedokážeme rychle uspořádat architektonickou soutěž na novou budovu a podniknout další navazující kroky, můžeme s jistotou očekávat, že se bude referendum o nahrazení stávající budovy litinovou replikou v souladu se zákonem o místním referendu opakovat. Lhůta bránící znovuvypsání referenda vyprší již v lednu 2020. Pozitivní výsledek referenda by chvályhodný záměr radnice vystavět novou kolonádu minimálně významně zkomplikoval,“ uvedl.
