To ale na Sigmu nebude mít vliv.
Budu v přípravě míň pohyblivý. Teď vážně: změny jsou zatím pouze dvě – Manzia odchází na přestup do Opavy a Surzyn na hostování do Vítkovic. Náš úkol, který jsme si dali, že chceme přivést stopera, stále platí a intenzivně pracujeme na tom, aby už příští týden tady jeden zkušený hráč byl.
Máte zúžený okruh jmen?
Přes Vánoce jmen padlo hodně. Hlavně ze zahraničí, protože co se týká české nebo slovenské ligy, tak tam byli samí leváci, což nepotřebujeme, dva leváky máme. U pravonohých hráčů byly cenu buď takové, které jsme nemohli akceptovat, anebo i trenéři je vyhodnotili tak, že jejich výkonnost není taková. Ne že bych byl nějak nakloněn k získávání zahraničních hráčů, ale na jednom pracujeme.
Jak náročné bylo někoho vybrat? Hráčů s charakteristikami, které jste vy i trenér Jílek jmenovali, na trhu příliš není.
Moc jich opravdu není. Věnovali jsme tomu celé Vánoce. Bombardoval jsem všechny manažery, kteří byli třeba i nedostupní, abychom dostali co nejvíce nápadů. Nakonec jsme jeden tip vybrali a teď věříme, že se to podaří.
Může to skončit i tak, že nikdo nepřijde?
Na pozici stopera to tak skončit nesmí. Ale co je dnes jistého... Věřím, že se to nakonec podaří.
V jaké fázi to je?
Chystáme smluvní podklady, které budeme dolaďovat. Pokud se nic nestane, tak by tady příští týden mohl být. Je to přání trenéra a i já jsem cítil, že chceme zkušeného hráče, který má něco za sebou. Má i nějaký věk, aby Vašek Jemelka vedle něj ještě mohl růst. Tipů jsme měli víc, ale byli tam třeba mladší hráči, kteří nemají tolik odehráno. Do toho jsme jít nechtěli. Chceme zkušeného hráče, jenž na podzim také pravidelně hrál. Těch, kteří na podzim moc nehráli, bylo také strašně moc. Ale s takovými hráči už máme své zkušenosti. Zároveň se musíme vejít do našich ekonomických mantinelů. Když to shrnu, měl by to být hráč, který už má nějaký věk a zkušenosti a byl v pravidelném herním zatížení.
Zklamalo vás, že nevyšla sázka na odchovance Štěrbu s Kotoučem?
Až tolik mě to nezklamalo. V létě jsme o tom diskutovali, jestli to hráči zvládnou, nebo ne. Určitě by to zvládali jinak, kdyby se nám vstup do sezony podařil. Bylo by to pro ně jednodušší. Měli jsme ale zranění, hráli jsme Evropu a ještě se nám start nepovedl. V takových chvílích se slabší místa, ještě u kluků, kteří nejsou tak zkušení, odrazí. Nemůžeme všechno házet jen na mladé stopery. Brání celé mužstvo.
Kromě stopera máte ještě něco dalšího rozjednáno?
Pro mě je číslo jedna stoper. Až vyřešíme stopera, můžeme se bavit o halvovi nebo útočníkovi, i když to je takový neřešitelný úkol. Největší tlak je pro nás právě stoper. To musíme vyřešit na prvním místě, až pak si můžeme hrát s dalšími věcmi. Dokud nevyřešíme toto, tak dávám všechno bokem.
Měli jste nabídky na vaše hráče?
Neměli. Ani na jednoho hráče. Žádný zájem jsme nezaznamenali.
Proč skončil asistent trenéra Ladislav Onofrej?
Abych řekl pravdu, tak ani já tu situaci pořádně neznám. Umožnili jsme odejít Pepovi Muchovi do Jihlavy, kde měl možnost spolupracovat s Radimem Kučerou. Neuvažovali jsme o tom, že by k juniorce přišel další trenér. Spíš jsme to chtěli napasovat na dva asistenty, kteří jsou u áčka s tím, že koučování juniorky by měl na starosti Laco Onofrej. Mu se ale zřejmě tato role nelíbila, tak dal výpověď sám.
Mrzelo vás to? Realizační tým vám tři roky fungoval.
Řeknu to tak: Mrzelo by mě to, pokud by ho tady někdo nechtěl, nebo dostal výpověď ze strany klubu. Tím, že se rozhodl sám, tak já nikoho nepřemlouvám.
Zimujete na čtrnáctém místě. Máte zase obavy z jojo efektu?
Na mojí váze určitě. Od března do června jsem 13 kilo zhubl a teď už mám zase 110. U mě jojo efekt funguje. Kdysi jsem to řekl, protože jsem to tady zažil už dvakrát. Věřím ale, že jsme teď schopní daleko líp reagovat. Když budeme silnější, zodpovědnější, kvalitnější a zkušenější vzadu, tak mužstvo to bude cítit a od toho se bude odvíjet i útočná fáze. Hlavně ale nesmíme inkasovat. Skoro v každém domácím utkání jsme prohrávali. Z devíti zápasů doma vyhrát jenom dva a pětkrát prohrát, to je největší problém. Za minulou sezonu jsme doma neprohráli žádné utkání – a teď pět. Je jedno s jakým soupeřem.
Cítíte z mužstva lepší charakter než v sestupových sezonách?
Mužstvo je vyzrálejší, než bylo v minulých ročnících. Myslím, že je slušně poskládané, ale otázka je, do jaké míry to vstřebají hlavy a do jaké míry jsme třeba neměli kvalitu vzadu. Když si vezmete, jak jsme dohrávali v Ostravě… Že jsme v obranné čtverce měli jednoho beka a jednoho hráče, který strašně dlouho nehrál, tak za bod jsem byl strašně rád. Podle toho složení by na nás asi před zápasem nikdo nevsadil. Věřím, že když to stabilizujeme, přijde ten zmiňovaný hráč, tak bychom měli mít vyšší kvalitu. Cítím i na dalších hráčích, že potřebují mít za sebou jistotu, jako když tu byli Jemelka a Radakovič. Třeba Kalvach, protože tam chceme mít defenzivní trojúhelník hodně silný.
Trenér Jílek vyznává atraktivní hru, nepřišel ale apel z vedení, že teď na to není prostor? Poslední dvě kola jste z kombinačního fotbalu ustoupili.
Se mnou to byl velký boj v posledních měsících. Utkání jsme ztráceli právě tím, že jsme chtěli hrát strašně moc kombinačně. Být dominantní na míči je hezké, ale musíme být i nebezpeční, a my jsme nebyli. Pak z toho vykrystalizovalo utkání se Slováckem, což už byl opačný extrém. V Ostravě už to tolik nebylo. Teď na schůzce jsme si řekli, že se chceme vrátit k naší kvalitě, ale zároveň být bezpeční a přímočařejší. Doufám, že se nám to bude dařit víc než na podzim.
Nový systém ligy je pro zachraňující týmy lepší, či horší? Padá přímo jen jeden, na druhou stranu i čtrnáctý jde do baráže.
Já to mám v sobě tak padesát na padesát. Všichni jsme pro to hlasovali s vidinou, že padá jenom jeden, na druhou stranu, když se dívám na ty skupiny, a třeba desáté místo vám nezaručuje žádný klid, protože jsou malé bodové odstupy a všechno můžete ztratit. Já navíc nejsem vůbec zastáncem toho, že jít do baráže s druholigovým soupeřem by byla velká výhoda. Momentálně, když jsme v poslední skupině, tak je to pro nás nevýhodné.
Nejlepší by bylo se záchranářské skupině vyhnout, že?
Jasně, dostat se do prostřední skupiny, aby třeba mohli dostat šanci i mladí hráči. Jdeme do přípravy s osmnácti hráči a třemi gólmany a sedmi hráči z juniorky. Vesměs je to zaměřeno na posty, kde chceme zvýšit konkurenci. Hráče potřebujeme vidět, oni si o to řekli a potřebují dostat šanci. A taky ji dostanou, třeba v Trenčíně máme dvojzápas. Na druhou stranu si ale nedělejme iluze, že tito kluci nás budou zachraňovat nebo dostávat ze spodní skupiny. Prostor ale musejí dostat. Mělo by to být celkově ještě víc provázanější.
Jak moc vás těší, že devatenáctka je na jaře v Lize mistrů?
Těší mě to moc. Budeme tomu přikládat velkou váhu. Chceme, aby kluci byli zdraví a šli do zápasu v nejsilnější sestavě a třeba se zase pokusili o nemožné a přešli přes Lyon. Propagace Sigmy v mládežnickém fotbale je pak strašně velká.
Zanechali už v Evropě stopu? Poptává se někdo na mladé hráče?
Ne, to ne.
Ale je povzbudivé, že máte odkud brát.
Ano, ale je to strašně těžké. Jeden týden slyším, že nejméně dva by už měli hrát pravidelně ligu, a další týden, že na to ještě nemají. Vývoj nejde uspěchat. Většinou, až když někdo prošel třetí nebo druhou ligou, tak až tam se objeví ti, kteří mohou hrát ligu. Prostějov nám teď projevil zájem o Baďuru, tak si v lednu vyzkouší Baďuru. Každý měsíc v dospělém fotbale jsou ale pro něj velké zkušenosti. Třeba si ho nechají. Pokud ale není takový talent, který je schopný z dorostu nebo z juniorky rovnou do ligy, tak cesta vede přes druhou ligu. Vezměme třeba Kalvacha: jednu dobu jsem to s ním neviděl bůhvíjak, ale nakonec mu druholigový fotbal ve skromných podmínkách v Táborsku pomohl neskutečným způsobem. Svůj největší handicap pomalých nohou nahradil čtením hry natolik, že je to dnes dobrý ligový hráč. V tu dobu, kdy odcházel, bych to neřekl.
Profituje Sigma ještě z přestupu odchovance Ševčíka do Slavie?
Něco tam ještě je.
Pomůže to na toho stopera?
Ano. V první fázi se ale bavíme o hostování s opcí. Je to i hráčovo přání. Opce by měla být oboustranná, aby si to po půlroce mohly obě strany vyhodnotit.
