Na území lomu, který patří společnosti Severočeské doly, jež jsou součástí energetického gigantu ČEZ, probíhá zatím povrchová těžba podle schváleného programu pro roky 2010 až 2030.
K případnému prodloužení těžby až do roku 2035 otevřelo cestu prolomení územních limitů, které chválila vláda Bohuslava Sobotky v roce 2015. Značná část veřejnosti se to ještě snaží zvrátit.
„Předložený záměr není o rozšíření, ale o pokračování těžby v takovém rozsahu, který po dobu mnoha let v těchto historicky stanovených dobývacích prostorech probíhá,“ snažil se předseda představenstva a generální ředitel uhelné společnosti Severočeské doly Ivo Pěgřímek ve středu večer přesvědčit přítomnou veřejnost v Mostě.
Po prvním jarním veřejném projednání muselo ministerstvo životního prostředí dokumentaci přepracovat.
Co delší těžba znamenáPři prodloužení povolení těžby o pět let, tedy až do roku 2035, jak prosazují těžaři, se počítá s vytěžením téměř 150 milionů tun uhlí a 879 milionů kubických metrů skrývky. Do roku 2025 by Severočeské doly těžily 10 milionů tun uhlí ročně, poté by došlo ke snižování až na 8,5 milionu tun ročně kvůli předpokládané nižší spotřebě uhlí. Současný lom by se rozšiřoval hlavně západním směrem k obcím Braňany, Mariánské Radčice a Lom u Mostu. K obcím dotčeným těžbou patří i Duchcov, Bílina, Ledvice, Most, Osek či Litvínov. |
„Budeme na doly a ministerstvo apelovat zejména kvůli prachu, podobně jako Radčice chceme vysázet více zeleně,“ sdělil tehdy starosta Braňan Petr Škanta. K části připomínek ministerstvo přihlédlo a zapracovalo je do záměru.
I zveřejněný nový záměr však vyvolal odpor. Písemně se vůči němu vymezilo 4 451 lidí a institucí. Mezi jinými i Litvínov, který na své původní připomínky dostal negativní stanovisko.
„Město podle platného usnesení zastupitelů nesouhlasí s hornickou činností, která by překračovala hranice limitů z roku 2008, a to hlavně s přihlédnutím na ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel,“ pronesla starostka Kamila Bláhová s tím, že zveřejněná dokumentace neobsahuje například plán sanací a rekultivace území po ukončení těžby.
Jako největší problém dokumentace vidí signatáři a odpůrci těžby především nevyjasněné analýzy dopadů na klima a zdraví lidí.
„Rozšíření lomu by vedlo k emisím oxidu uhličitého ve výši přes čtvrt miliardy tun. Z hlediska dopadů na klima jde o zdaleka největší nově projednávaný záměr v České republice v tomto století. Považujeme za nepředstavitelné, že by ministerstvo životního prostředí dovolilo těžařům posouzení tohoto vlivu se vyhnout,“ upozornil Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace, na skutečnost, že zpráva nic neříká ani o vlivu spalování uhlí.
Severočeské doly se hájily, že uhlí se v lomu nepálí, a tak nelze spočítat jeho škodlivé emise. Po konkrétním dotazu z publika ovšem přiznaly, že elektrárna Ledvice, která patří skupině ČEZ a stojí na hraně lomu Bílina, využívá jako energetický zdroj jedině zdejší uhlí.
Ekologové proto po ministerstvu požadují vrácení dokumentace dolům k přepracování, či ještě lépe rovnou k vydání negativního stanoviska k rozšíření těžby.
