„Jsme na to připraveni. Máme souhlasy ministerstva zdravotnictví i úřadu práce. K otevření oboru už nám schází jen povolení kraje. Ale bojíme se, že právě kraj nás potopí. Část zastupitelů je totiž proti,“ říká mluvčí školy Linda Foltýnová.
Radní kraje budou o udělení souhlasu s otevřením nového studijního oboru rozhodovat v úterý. Na stole už mají stanovisko výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost při zastupitelstvu kraje. Ten jim doporučuje žádost zamítnout.
Podle předsedy výboru Jaromíra Radkovského (ANO) se členové shodli, že škola by neměla vzdělávat dětské sestry, protože dosud nevyučuje žádný zdravotnický obor.
„Rádi podpoříme takový obor ve škole, která má s výchovou zdravotníků zkušenosti. Zdravotní škola není gympl, kde stačí tabule. Musí mít kvalifikované vyučující. V kraji je řada zdravotnických škol s tradicí, které mohou stejný obor nabídnout. Prigo nemá v tomto směru historii a nemůže garantovat kvalitu, o kterou nám jde ve školství především,“ uvedl Radkovský.
Jde o bezpečnost pacientů
To si myslí i náměstek hejtmana pro zdravotnictví Martin Gebauer (ANO). „I když je sester málo, akreditaci k jejich výuce by měly dostávat jen odzkoušené školy. Jde tady o bezpečnost výuky a později také pacientů, až se zdravotnice dostanou do praxe,“ míní Gebauer.
Dodal ale, že o tomto případu zatím nemá podrobné informace, proto nemůže říci, zda kraj akreditaci oboru podpoří, nebo ne.
Oba zastupitelé zmínili školy, které patří kraji, ale i nedávno otevřenou soukromou střední školu holdingu Agel, které by mohly dětské sestry vzdělávat. Mluvčí Agelu Lucie Drahošová to však odmítla. „Nyní takový obor nenabízíme, ani o tom neuvažujeme,“ uvedla.
V kraji je tak zatím pouze jediná třída denních studentek oboru diplomovaná dětská sestra, a to na Střední zdravotnické a Vyšší odborné škole (VOŠ) v Ostravě-Vítkovicích, jejímž zřizovatelem je kraj.
„Od září chceme otevřít i dálkové studium oboru. Žádáme o akreditaci,“ říká zástupkyně ředitelky školy pro VOŠ Hana Hanusková.
Podle ní by nezdravotnické školy neměly mít možnost otvírat zdravotnické obory.
„Tyto náročné obory nelze nastudovat v knize. Potřebují pedagogy s praxí. I když léta učím, chodím sloužit. Jsem stále ‚sestra v akci‘, abych mohla předávat zkušenosti,“ líčí Hanusková.
Mluvčí VOŠ Prigo s ní nesouhlasí. „S takovou už by nikdy nemohlo vzniknout nic nového. My samozřejmě máme dohody s nemocnicemi, kam budou naši studenti chodit na praxi, i odborné garanty všech předmětů, jinak bychom nezískali souhlas ministerstva zdravotnictví. Doufáme jen, že se nad tím radní kraje alespoň zamyslí. Nic jiného už dělat nemůžeme. Splnili jsme všechny požadavky. Pracovali jsme na tom přes rok,“ říká Foltýnová.
Více tříd chtějí i hlavní sestry v nemocnicích. „Když škola získá souhlas, rádi ji podpoříme. Důležité je, jak povede vzdělávací program, ne jakou má historii. Každý někdy začíná,“ říká náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Městské nemocnice Ostrava Gabriela Goryczková.
Tradice školy nerozhoduje
Stejně to vnímá i předsedkyně České asociace sester v kraji Renata Tydlačková, která šéfuje zdravotnicím v havířovské nemocnici.
„Dětské sestry potřebujeme. Jejich věkový průměr na našem oddělení je 50 let. Všeobecné sestry je nenahradí. Já jako všeobecná sestra nesmím sáhnout na dítě do tří let, nemohu udělat výplach žaludku ani zavést cévku dítěti mladšímu deseti let a podobně. Absolventky středních zdravotních škol už vůbec ne. Potřebují další vzdělání. Pokud škola získá akreditaci a zajistí podmínky k výuce studentů, nemělo by rozhodovat, jestli už má tradici, nebo ne,“ uvedla Tydlačková.
