V úzké ulici nádoby na odpad překážely natolik, že ve svozových dnech, kdy stály na chodnících, se jim lidé museli složitě vyhýbat a obcházet je po silnici a kličkovat mezi auty. Navíc se kolem nich šířil zápach a nepořádek.
„V těsném sousedství parkoviště před bývalou poštou vyrostly čtyři vsypové sloupky. Jeden pro směsný odpad, další pro plast, papír a sklo. Celkem přišlo vybudování čtyř podzemních kontejnerů na 2,5 milionu korun,“ uvedla mluvčí radnice Simona Liptáková.
Podle jejích slov v současné době ve městě funguje přibližně pět desítek podzemních nádob.
Schovávat odpadky pod zem začal Cheb především v historickém jádru města, kde běžné popelnice vedle památek vadily esteticky i provozně.
Postupně se podzemní nádoby objevily i v novější zástavbě, například v ulicích Palackého, Evropské nebo Dukelské.
„Výhodou je, že z nich není možné nic vybírat. Odpad se hromadí pod zemí, kde je i v létě nízká teplota, takže se po okolí nešíří zápach. Navíc se nenápadné vsypové sloupky do historického centra hodí víc, než klasické umělohmotné kontejnery a klasické popelnice,“ dodala Liptáková s tím, že po rekonstrukci Židovské ulice se zde objeví další podzemní popelnice. Bude v místě, odkud je možné ze Židovské vstoupit do uličky Zavražděných.
Chebští jsou v Karlovarském kraji vůbec první, kteří se snaží odpadky uklidit tak, aby nebyly na očích obyvatel ani návštěvníků města.
V republice je ale hned několik měst, která se vydala stejnou cestou, jako Cheb. Odpad do podzemí ukládají například v Lovosicích, Litoměřicích, Českém Krumlově, Děčíně či v Brně.
