Mezi oceněnými jsou čtyři cizinci. Medaili získal ruský disident a novinář, Alexander Podrabinek. V 70. letech poukazoval na zneužívání psychiatrie při perzekuci politických odpůrců komunistického režimu. O těchto praktikách napsal knihu. Za své postoje byl vyhnán na Sibiř a později skončil ve vězení.
„Obávám se, že bojovníkům proti totalitě nezaměstnanost v dohledné době nehrozí,“ řekl Podrabinek ve svém projevu. Uvedl, že totalitě, která definovala světové dění ve 20. století se v některých zemích stále daří. Kritizoval také současný režim v Rusku. „Tento režim vede válku proti vlastnímu lidu a proti ostatním zemím,“ uvedl.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ocenil ještě další tři cizince - bulharskou trojici Alexandra Dimitrova, Eduarda Genova a Valentina Radeva. Na podzim roku 1968 otevřeně kritizovali okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Zorganizovali protestní letákovou kampaň a za svou činnost byli odsouzeni k několika letům ve vězení.
Celkově bylo letos vyznamenáno dvanáct osobnostní. Ocenění za statečné občanské postoje získala například Helena Steblová, která skončila v koncentračním táboře, protože během druhé světové války pomáhala partyzánům. O pomoci se ovšem dozvědělo gestapo a Steblová i se svými rodiči podstoupila tvrdé výslechy. Věznění v koncentračním táboře Sachsenhausen nepřežil její otec.
Historici poprvé získali záznamy o Čechoslovácích v sovětských lágrech |
Dalšími oceněnými jsou veterán z Tobrúku a Dankerque Bernard Papánek, politický vězeň Zdeněk Mandrholec, který strávil šest a půl roku v jáchymovkých dolech, disidentka Daňa Horáková a signatář Charty 77 Ivan Kožíšek.
Za mimořádný přínos k reflexi novodobých dějin získali medaile zakladatel občanského sdružení Paměť, Miroslav Kasáček, Zdeněk Procházka, který dokumentuje zaniklé obce v pohraničí a také dokumentaristka Kristina Vlachová, která veřejnosti zprostředkovává osudy obětí komunistického režimu.
Svoboda či demokracie neměly nikdy dlouhé trvání
Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra upozornil, že hodnoty svobody a demokracie, které považujeme za samozřejmé byly ještě v poměrně nedávné historii bráněny lidmi, jejichž často obrovské oběti je potřeba si připomínat.
„Vidíme, že hodnoty jako svoboda či demokracie u nás neměly nikdy dlouhé trvání,“ uvedl Hazdra. Nebyl tak podle něj prostor, aby dokázaly hluboko zakořenit to vnímání lidí. Připomněl, že bojovníci za demokratické hodnoty nestáli pouze proti abstraktní zvůli režimů, ale že se často museli postavit i lidem, se kterými se potkávali na ulicích.
„Tyto hodnoty je třeba bránit a zasadit se o to, aby už nikdy z našich životů nevymizely,“ uvedl místopředseda Senátu Ivo Bárka.
