Proti Zlínu to měl být konečně ten zápas, v němž Hanáci potvrdí herní vzestup, vítězství po kvalitním výkonu nad Spartou a odrazí se ze 14. místa. Místo toho byli rádi, že vyválčili aspoň remízu 1:1.
„Sparta i Zlín jsou mančafty z první pětky, máme s nimi čtyři body, takže pevně věřím, že se od toho odrazíme a budeme body sbírat i dál s týmy, které jsou kolem nás,“ říká olomoucký trenér Václav Jílek. „Bod musíme brát i vzhledem ke kvalitě soupeře, ale ukázal, proč okupuje přední příčky. Těžko jsme se dostávali do šancí. Tahali jsme za kratší konec,“ připustil.
Olomouc - Zlín 1:1, domácím se zranili stopeři, vyrovnání přišlo z ofsajdu |
Se Zlínem, který vyznává soubojový fotbal, časté nákopy na věže Beauguela s Poznarem, Olomoučtí nerozvinuli svoji kombinační hru.
„Kluci předvedli 60 minut výkon, který po nich chci. Získali jsme bod se soupeřem, který má velkou kvalitu. Ale v koutku duše nás mrzí, že jsme nevyhráli,“ litoval zlínský kouč Michal Bílek. „Byl to náš nejlepší zápas z těch, ve kterých jsme nebodovali naplno.“
Šancí si olomoučtí fotbalisté, kteří hráli pod své možnosti, vytvořili minimum. „Nebylo moc kombinace, spíš jednoduchá hra. Mají velmi silné hrotové útočníky. Klobouk dolů, co předvedl Beauguel, kolik uhrál situací av jaké kvalitě. Nadstandardní hráč. Hodně nepříjemný a silný, dělal nám problémy. Je to jejich výhoda, mohou se opřít poměrně jednoduše o útočnou dvojici,“ ocenil Jílek. „Viděl jsem spoustu zápasů Zlína a ani Plzeň si proti němu nevypracovala moc šancí. Systém mají dobře propracovaný. Když to zavřou, pak se do toho velmi těžko dostává.“
Hanákům se to podařilo až v závěrečných dvaceti minutách, kdy hráli vabank jen se dvěma čistými obránci. „Od 60. minuty jsme vypadali lépe kondičně, když už to tolik jejich halvi nedovírali. Ukázalo se, že i tam jsou prostory, ale bylo to složité. Jejich rozestavení má značnou výhodu v kompaktnosti, pořád tam jsou tři stopeři a prostoru pro náš kombinační fotbal není tolik,“ podotkl Jílek.
„Do závěru docela zajímavé utkání. Nechtěli jsme se smířit s bodem, chtěli jsme vytěžit maximum, proto jsme nechali útočné rozestavení. Byla okna na obou stranách a nescházelo moc, aby to jedno nebo druhé mužstvo strhlo na svou stranu. Remíza je spravedlivá. Bylo to vyrovnané utkání, jedna dvě šance na každé straně.“
Jílkovi vyšlo střídání i změna rozestavení na tři obránce. Záložník Jiří Texl skóroval okamžitě po nástupu na hřiště. „Šťastná volba. Texl potvrdil oprávněnost střídání tím, jak to proměnil,“ pochválil žolíka.
Rezervy v olomoucké hře popsal Jílek jasně: „V některých situacích jsme hráli zbytečně pomalu, neotáčeli jsme rychle těžiště a pak to vyzní, že je to jen obehrávaná, která nevede k ničemu.“ Sigmě se aspoň podařilo nepříznivý vývoj skóre srovnat, na obrat v sezoně čeká.
„Ale je to pokrok,“ hledá Texl pozitiva. „Otáčet zápasy se nám nedaří, ale vždy je na nás vidět snaha, není to tak, že bychom to zabalili.“
V sobotu u souseda v tabulce v Karviné, která minulé kolo zahodila vyložené možnosti a remizovala na Baníku, čeká modré další šichta.
Ale přesně tyto zápasy musí zvládat, jak apeluje Jílek, a ukázat, že účastník kvalifikace Evropské ligy patří výš. Deset bodů po dvanácti kolech není lichotivá vizitka.
Přitom umí rozbalit pohlednou hru s rychlými pasy i přechodem do útoku. Jen to potvrzovat pravidelněji, nikoli nahodile. „Nemyslím si, že nám to ujíždí, že bychom byli pod tlakem. Navíc se hraje rozdělená soutěž. Doufám, že se dostaneme minimálně do střední části tabulky,“ přeje si Texl. „Furt stačí dva tři zápasy po sobě zvládnout a jsme ve vrchu.“ Zvládnout dva zápasy po sobě je však pro Sigmu až příliš velká výzva.
