Hackerské útoky, úniky soukromých dat, tajné kampaně, dezinformace, špionáž, monopolní chování velkých firem, ztráta soukromí. Seznam stížností, které se týkají fungování moderního internetu, není zrovna krátký.
Mezi předními kritiky je i muž, jehož slova mají mezi odborníky na počítačové sítě velkou váhu. Málokdo totiž udělal pro internet tolik, jako Tim Berners-Lee. Těch, kteří tvrdí, že přicházejí s „internetem nové generace“, je hodně. Když totéž říká člověk, který vynalezl onen „první internet“, vyplatí se jej poslouchat. Zvláště když uvážíme, že nejde o zbrklý nápad.
Tim Berners-Lee založil v roce 1994 World Wide Web Consortium (W3C), které spravuje webové standardy
Sir Tim Berners-Lee, který dostal rytířský titul za své „zásluhy o celosvětové rozšíření a rozvoj internetu“, zasvětil posledních třicet let tomu, že opatroval rozvoj internetových standardů. Nyní přichází s projektem, který má radikální ambice (viz dále).
Web vznikl jako projekt frustrovaného programátora
„V roce 1989 jsem sepsal návrh na globální informační hypertextový systém,“ vzpomínal s dvacetiletým odstupem Tim Berners-Lee. Britský vědec, programátor a vizionář vynalezl během svého působení v CERNu protokol HTTP a je právem označován za jednoho z „otců internetu“.
Tim Berners-Lee sepsal v roce 1989 návrh na „správu informací“.
Zpočátku se nezdálo, že by jeho návrh měl změnit svět. Rok a půl na něj nikdo nereagoval. „Tak funguje inovace. Až po osmnácti měsících mi můj šéf řekl, že se tomu projektu můžu věnovat v pracovní době, trochu si s tím pohrát. A tak jsem načrtl jazyk HTML, navrhl adresy URL, naprogramoval webový server a vypustil to do světa,“ vzpomíná Tim Berners-Lee.
Primární motivací pro jeho projekt univerzálního informačního systému – dnes známého jako World Wide Web – byla pro Berners-Leeho frustrace: „Pracoval jsem jako informatik v ohromné laboratoři, se spoustou různých počítačů. A každý počítač měl svůj vlastní systém dokumentace.“ Navzájem byly tyto systémy nejen nekompatibilní, ale nebylo ani možné v nich snadno vyhledávat. „Kvůli každému jsem se musel naučit nový program nebo pracovat s jiným formátem dat. Byl jsem frustrovaný z toho nevyužitého potenciálu.“
Počítač NeXT, na kterém Tim Berners-Lee spustil první webový server na světě v prosinci 1990.
Všechno to přitom byly dokumenty, uvědomoval si Berners-Lee. Bylo tedy – alespoň teoreticky – představitelné, že by mohly všechny být ve stejném formátu. „Jakmile jsem měl tento nápad, nemohl jsem se ho zbavit,“ vzpomíná vynálezce webu.
Zpočátku musel své kolegy přesvědčovat, že to má význam. To, co dnes považujeme za samozřejmé, tehdy nevypadalo nijak zvlášť převratně. „Ukázal jsem jim třeba, že kliknu na podtrženou část webové stránky a dostanu se na jinou webovou stránku. Ale to nikoho neohromilo, hypertextové systémy už tehdy existovaly. Bylo těžké vysvětlit, že ten odkaz může vést naprosto kamkoli, na prakticky jakýkoli dokument na světě.“
Ale postupně se kolem projektu WWW nabalila parta nadšenců, napřed v CERNU, pak v dalších akademických pracovištích. A brzy začaly na webu vznikat stovky, tisíce, miliony stránek.
Původní "parta" z CERNu, která se podílela na vývoji WWW. Zleva: Robert Cailliau, první webový "konvertita", Dan Brickley, průkopník RDF, Ben Segal, mentor a informatik v CERNu, Chris Bizer, Free University Berlin, Tom Scott, BBC digital media, Tim Berners-Lee, vynálezce webu, Stephane Boyera, World Wide Web Foundation a Jean-Francois Groff, informatik v CERNu.
Od jisté doby už Tim Berners-Lee nemusel lidem vysvětlovat, k čemu všemu by se dal web použít a že odkazy jsou užitečné. Každý měsíc se objevovaly nové a nové způsoby, jak využít internetové stránky. A jak prostřednictvím internetu vydělat.
Kdo vynalezl internet?Tim Berners-Lee je autorem projektu WWW a autorem protokolu HTTP. Internet ale obsahuje i celou řadu dalších protokolů a služeb. Internet vznikl postupným rozšiřováním armádně-univerzitního projektu ARPANET v sedmdesátých letech 20. století. Klíčový byl pro tuto expanzi protokol TCP/IP, jeho spoluautor Vinton Cerf je tak nejčastěji označován za „otce internetu“. |
Peníze, které online revoluce slibovala, výrazně urychlily už tak překotný rozvoj internetu. Podle jeho vynálezce se však právě některé velké firmy, které na webu vyrostly, v zájmu zvyšování zisků zpronevěřily původním internetovým ideálům otevřenosti.
„Na začátku panovala na internetu donquichotská éra,“ vypráví Berners-Lee. „Všechno bylo velmi decentralizované. Jednotlivec měl skutečně v rukou vše. Nebyla tu žádná centrální autorita, kterou byste museli žádat o svolení něco vyzkoušet. Tento pocit individuální svobody, to je něco, o co jsme přišli.“
„Sledoval jsem vývoj internetu a bylo mi z toho zle!“
Internet se může stát jak nástrojem porozumění, tak nástrojem zkázy, uvědomoval si Berners-Lee. Když si vybaví, jakým způsobem je internet zneužitelný k manipulaci, cenzuře nebo šmírování, je mu z toho fyzicky nevolno, popsal v rozhovoru pro Vanity Fair: „Jsem z toho zničený,“ svěřil se.
Sir Tim Berners-Lee na konferenci Festival of Creativity (2015)
„Ukazuje se, že internet lidstvo zklamal tam, kde měl lidstvu pomoci.“ Postupná centralizace internetu, která vyplývá například z dominantního postavení velkých internetových firem, má za následek „fenomén, který jde přímo proti zájmům lidí“, myslí si Berners-Lee. A proti myšlenkám těch, kteří internet a web navrhli jako decentralizovaný systém.
Jeho reakce na toto zklamání je hodna rytíře, který se nevzdává. Posledních bezmála deset let zasvětil Berners-Lee přednáškám, osvětě... a také programování. Spolu se svými kolegy z MIT a z nově založené firmy Inrupt se podílí na projektu nového, decentralizovaného internetu.
Jak jsme přišli o svobodný internet?
„Z internetu se stal nástroj nerovnosti a rozděluje společnost. Ovládají jej mocní hráči, kteří mají své vlastní cíle.“ |
„Vždy jsem věřil, že internet je pro každého. Proto já a řada dalších tvrdě bojujeme za jeho ochranu,“ napsal Tim Berners-Lee v září 2018 na svůj blog. Internet podle něj přispěl k lepšímu, propojenějšímu světu. „Ale navzdory všemu dobrému, co internet přinesl, se z webu stal nástroj, který podporuje nerovnost a rozdělení společnosti. Ovládají jej mocní hráči, kteří mají své vlastní cíle.“
Podle zakladatele webu situace dospěla do bodu, kdy je nutné hledat změnu. On sám k tomu chce přispět svým projektem Solid. „Internet se stal ohromně důležitou součástí našich životů. Úkolem technologů by nemělo být jen přidávat nové funkce. Protože se na internetu odehrávají naše nejosobnější věci, soukromé věci, lékařské záležitosti, uvědomujeme si, že je to něco jako lidské právo,“ uvedl Tim Berners-Lee v rozhovoru pro Bloomberg.
Tim Berners-Lee o tom, jak důležitý je otevřený a svobodný internet:
Udržet internet otevřený a neutrální je podle Berners-Leea důležitým úkolem. Tuto otevřenost ohrožuje cenzura, šmírování, manipulace a další problémy. Ale také velké internetové společnosti, které mají ve svých odvětvích téměř monopol, jako Facebook v sociálních sítích, Google mezi vyhledávači, Amazon ve sféře online nákupů.
Facebook má po světě 2,23 miliardy aktivních uživatelů.
Google ovládá přes 90 % trhu s internetovým vyhledáváním.
Amazon vyřizuje 49 % všech online nákupů v USA.
To se promítá do problémů se soukromím: „Naše soukromí je nesmírně důležité. Lidé si to snad už uvědomují. Vědí, že by měli mít svá data pod kontrolou. Nejprve to bylo jasné u lékařských dat, ale postupně se to přesouvá i na ostatní typy soukromých dat.“
Data musí patřit přímo uživatelům, nikoli firmám
Nyní má běžný uživatel jen omezenou kontrolu nad svými daty. Obvykle má data uložena buď u sebe na počítači, a pak s nimi nemůže snadno nakládat online. Nebo je má na serverech nějaké velké společnosti, která jeho data analyzuje a ovládá.
Tim Berners-Lee protestuje proti internetové cenzuře (ilustrační montáž)
„Solid mění současný model, ve kterém uživatelé musí předat svá data digitálním obrům, aby výměnou za tato data obdržela požadovanou službu,“ vysvětluje Berners-Lee. „Jak už jsme zjistili, to není v nejlepším zájmu uživatelů.“
Podle něj je nutné posunout web směrem k decentralizovanému ukládání soukromých dat. Projekt Solid nabízí open-source řešení, které dává kontrolu nad uživatelskými daty zpět do rukou uživatelů.
Projekt Solid nabízí uživatelům možnost spravovat svá data a dát ostatním službám přístup ke svým datům uloženým v cloudu.
Platforma Solid není „nový internet“ v pravém slova smyslu, běží na technologiích současného internetu. Dává uživatelům volbu ohledně toho, jaká data budou uložena, kde budou uložena a kdo k nim bude mít přístup. Mottem projektu je „osobní osvobození skrze osobní data“.
Má idealistický projekt šanci decentralizovat web?
Začátky GoogluGigant Google začal jako drzý studentský projekt |
Decentralizace není nový pojem, naopak, je to princip, který byl od samého počátku v DNA internetových a webových protokolů. Všichni současní digitální giganti vyrostli právě díky tomu, že se pohybovali v decentralizovaném prostředí a mohli vstoupit do existujících odvětví nebo vytvořit odvětví zcela nová. S nástupem blockchainu a kryptoměn decentralizace v posledních letech chytá nový dech.
Jak Solid fungujeDecentralizované ukládání dat je výhodné pro uživatele i vývojáře
|
„Jsem neskutečně optimistický a těším se na příští éru webu,“ píše ve svém představení projektu Solid jeho zakladatel. Tim Berners-Lee nyní bude pracovat nejen pro konsorcium W3C, nadaci Web Foundation a organizaci Open Data Institute, ale i pro společnost Solid, která může z jeho pozic v těchto organizacích těžit. (Berners-Lee ujišťuje, že „v každé z těchto rolí bude vždy jednat v zájmu dané organizace“)
Záleží lidem na soukromí? Různí lidé se starají o své soukromí různě. Jak to máte nastavené vy? |
Decentralizace soukromých dat je nesmírně ambiciózní, technicky komplikovaný a hlavně uživatelsky nepřívětivý projekt. Vyžaduje uživatelskou aktivitu a alespoň základní pochopení toho, co to všechno uživatelská data jsou.
Soukromá data nejsou jen obrázek, který nahrajete na Facebook, ale je to i historie toho, které obrázky jste si na Facebooku prohlíželi, na které výsledky jste kdy na Googlu klikli nebo kolika lidem jste koupili dárek na Amazonu. Jsou to informace o každém vašem kroku, vaší poloze, vaší aktivitě, vašich zvycích. Velké firmy znají cenu těchto dat, ale znají ji i uživatelé?
Revoluční návrh s názvem Solid nyní působí velmi neurčitě a komplikovaně. Ale to nevadí, možná to patří k procesu vývoje.
Poznámka „Vague, but exciting...“, kterou Mike Sendall připojil k původnímu návrhu Tima Berners-Leea
Vzpomínáte na první návrh, který Tim Berners-Lee rozeslal svým kolegům v roce 1989? Ten, který zůstal bez odezvy? Nuže, později se ukázalo, že nezůstal tak úplně bez odezvy. Poté, co zemřel Mike Sendall, tehdejší šéf Berners-Leea, byla v jeho pozůstalosti nalezena kopie dnes legendárního „návrhu na správu informací“.
Na horní okraj papíru, na základě kterého vznikla nejdůležitější informační dálnice všech dob, si Sendall rukou napsal poznámku: „Vágní, ale vzrušující...“ Dovolíme si ji recyklovat.
Aktualizace: Do článku jsme doplnili odkazy a vysvětlení funkce Solid POD. Doplnili jsme informace o vzniku internetu.
Měli byste zájem o platformu, která vám umožní spravovat svá osobní data online?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 23. října 2018. Anketa je uzavřena.
