Knihovnice Eva Svobodová má astma. Často se jí špatně dýchá, musí brát léky, pravidelně dochází na plicní kliniku. Aby se jí lépe žilo, musí cvičit, chodit, správně dýchat.
Ve Fakultní nemocnici (FN) v Hradci Králové budou nyní její terapie mnohem lepší a na čerstvém vzduchu. Právě pracovnice zdejší Studijní a vědecké knihovny je totiž jedna z prvních, která si vyzkoušela vymoženosti nového Plicního parku s rehabilitačními prvky, který nemocnice buduje v klidném prostranství mezi stromy za pavilonem plicní kliniky.
„Na kliniku docházím na pravidelnou plicní rehabilitaci. V parku jsem poprvé a už jsem si stihla vyzkoušet oba trenažéry a prošla se po chodníku. Líbí se mi to. Zadýchávám se, takže budeme trénovat správnou chůzi do schodů, což je důležité, protože při správné chůzi ušetříte mnoho sil. Během roku mě tu čeká cyklus terapií,“ říká pacientka.
Do nového parku, který v nemocnici otevřeli ve středu, může každý. Nejvíc pomůže pacientům s vážnými respiračními problémy. Jsou tu rehabilitační chodníky se zábradlím, dva rotopedy, nezpevněná plocha pro výuku lepší stability při chůzi i lavičky.
Vedení nemocnice si areál nemůže vynachválit a pyšní se, že je to první zařízení tohoto typu ve střední Evropě. Na jeho přípravě spolupracovali zdejší lékaři s kolegy z Univerzity Palackého v Olomouci.
„Cvičení v příjemném prostředí parku může pomoci změnit návyky pacientů, které často nemoc dostane do domácí izolace. Plicní rehabilitace pod správným vedením prokazatelně zlepšuje toleranci zátěže a denní aktivitu nemocných,“ uvedl primář plicní kliniky Vratislav Sedlák.
Vybudování první části parku stála zhruba dva miliony. Výstavba celého areálu bude stát necelých pět milionů.
„Před dvěma lety jsme zjistili, že nemáme v Česku žádné místo, kde by se pacienti s těžkým postižením funkce plic zrehabilitovali natolik, aby byli soběstační. Inspiraci jsme našli v Leicesteru v Británii, kde právě takový park mají,“ řekl zástupce přednosty plicní kliniky hradecké nemocnice pro vědu a výzkum Vladimír Koblížek.
Doposud pacienti s dýchacími problémy cvičili především v suterénu kliniky v tělocvičně, což není ideální, protože podmínky v interiéru nedokážou dokonale simulovat venkovní na čerstvém vzduchu.
Stezky jsou označené barvami podle obtížnosti. Lidem s většími problémy doporučí lékaři chůzi po žluté či červené, pacienti s lepší kondicí si vyšlápnou po černé i do mírného kopce.
„Lehce jsme se inspirovali barvami na sjezdovce, někteří pacienti tak mohou, řečeno s nadsázkou, i na černou sjezdovku,“ upozornil Koblížek.
Na areál s rehabilitačními pomůckami míří kamera, takže i když si sem někdo půjde sám zacvičit, bude pod dohledem, kdyby se mu něco stalo. Každý pacient navíc dostane náramek s tlačítkem, který po zmáčknutí oznámí personálu, že se něco děje.
Chodníky budou přístupné i v zimě, jsou dimenzované tak, aby z nich šel snadno odhrnout sníh stejně jako z běžných chodníků.
Hřiště je hotové jen z části, v dalších letech tu vzniknou další stezky se záměrnými terénními nerovnostmi pro nácvik stability chůze či relaxační klidové zóny.
„Je to ojedinělý projekt, vychází z motta, že správná léčba nejsou jen tablety a injekce, léčit musíme komplexně včetně rehabilitace a pohybu a u plicních nemocí to platí dvojnásob. Pacienti si musejí zkusit, kam dojdou, trénovat schody, menší i větší svah. My jim chceme umožnit, aby si to vyzkoušeli tady a ne až doma, kde jim to nebude vyhovovat, mohou spadnout, tady budou pod dozorem,“ uvedl ředitel nemocnice Vladimír Palička.
