Na podzim roku 1968 ustaly protesty a diskuse v ulicích. Zato byly na denním pořádku incidenty s okupačními vojáky, jimiž se stali po 16. říjnu 1968 výhradně vojáci Sovětské armády.
V tu dobu už byly pravidelné útvary Sovětské armády ubytovány ve vybraných kasárnách, které museli opustit českoslovenští vojáci. Například v Praze nezůstal ani jediný sovětský vojenský útvar. Přesto lidé potkávali v ulicích měst stále dost ozbrojených sovětských vojáků.
Sovětská armáda zřizovala tzv. komandatury v okresních a krajských městech a obvodech velkých měst. Záměr i cíle tohoto kroku nebyly nijak vysvětleny. Sověti ani nežádali československé úřady o povolení.
Není vyloučeno, že v původních plánech intervence mohly tyto komandatury za určitých okolností převzít trvale vojenskou správu nad československými městy. Místnosti si Sovětská armáda vymohla na národních výborech, od kterých si vynucovala i zajištění oprav telefonů či topení. Samozřejmě zdarma. Tato podivná praxe trvala až do jara 1969, kdy byly konečně komandatury zrušeny. V Praze jich existovalo celkem deset, po jedné v každém městském obvodu.
TankocachingJak na to Na celkem 21 míst spjatých s tragickými událostmi srpna 1968 rozmístili autoři hry Tankocaching unikátní schránky, keše (od anglického slova geocache) s příběhy ze srpnové invaze. V každé ukryté schránce najdou hráči jeden popis jedné události, který se ve dnech invaze převážně sovětských vojsk, v dané lokalitě odehrál. Hra, která je unikátní verzí oblíbeného Geocachingu, začala 14.8.2018. Druhé kolo startuje 21.8.2018. Seznam míst, kde jsou kešky druhého kola umístěny najdete v tomto článku. Souhrnné informace o Tankacachingu si pak můžete přečíst tady. Pro první nálezce je připraveno malé překvapení v podobě malého modelu tanku a prázdná USB paměť. V některých keškách však z důvodu nedostatku místa ani jeden z výše uvedených dárků nenajdete. Pokud nám však jako první nálezce keše napíšete na adresu tanky@technet.cz a doložíte odlovení, cenu vám rádi předáme. Výhru (tank a USB flešku) získává ten, kdo nám jako první napíše, rozhoduje čas přijetí e-mailu. Je možné, že někdo keš odloví, ale o výhru mít zájem nebude. Teoreticky tak mají šanci i další nálezci v pořadí. Speciální odměna za selfie! Když nám navíc jako první pošlete z místa objevu selfíčko (na adresu tanky@technet.cz) s nalezenou keškou, máme pro vás v redakci další drobné překvapení. Tankocaching pro vás pořádá redakce Technet.cz ve spolupráci se společností Fujitsu Technology Solutions. Autorem odborných textů je historik PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. z Vojenského historického ústavu Praha.  |
Smysl komandatur tedy nespočíval v nějakém řízení sovětské vojenské přítomnosti, protože vojenské jednotky měly svoje vlastní velitele. V podstatě tato velitelství vytvářela určitou paralelní vojenskou strukturu pro kontrolu československého civilního života. Šlo tedy o jasné porušení všech slibů o nevměšování a také Smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR.
Podpora kolaborantů a šikanování ostatních
Vojáci sledovali místní tisk, rozhlas a dokonce i programy kin, zda se neobjevují tzv. protisovětské výpady, tedy kritika ostudné okupace. Kontrolovali práci Veřejné bezpečnosti, veřejný pořádek a zjišťovali i různé údaje ze života společnosti.
Sovětská velitelství se také snažila vyhledávat a navazovat styky a podporovat prosovětsky naladěné občany. Snažili se i o účast na veřejných akcích a diskusích, kde pouze omílali lži o bratrské pomoci a kontrarevoluci v Československu. Sovětští vojáci zejména po nocích rozšiřovali sovětské noviny, letáky a tiskovinu „Zprávy“, vydávanou od 30. srpna 1968. Proti tomu všemu československá strana velmi a marně protestovala.
V praxi vojáci především šikanovali a protiprávně zadržovali na ulicích civilisty, vojáky i příslušníky Veřejné bezpečnosti, kteří jakýmkoliv způsobem měli projevovat protisovětské jednání. Stačila zdvižená pěst, spálení nebo zahození rozdávaných sovětských novin nebo tzv. verbální útoky, například časté oslovení „okupanti“.
Zadržení lidé byli odvlečeni na komandatury a tam byli vyslýcháni včetně bití. Vojáci se snažili vyzvídat informace, názory na okupaci. Zadržení se stali terčem ponižujícího zacházení. Například museli uklízet toalety nebo je Sověti ostříhali. Někdy strávili hodiny nebo celou noc ve sklepě v nejistotě svého dalšího osudu. Většinou je sovětští vojáci předávali přivolaným příslušníkům Veřejné bezpečnosti s požadavkem jejich potrestání. To se většinou bez rozruchu odbylo napomenutím nebo symbolickou pokutou. Zadržování se dotklo řádově stovek osob.
Svými provokacemi získala asi největší proslulost komandatura v hotelu Haštal v Haštalské ulici v Praze 1.
Dne 15. září 1968 zadrželi sovětští vojáci dva muže, kteří prý uráželi občana chovajícího se přátelsky k sovětským vojákům. VB je pak na vyzvání „velitelství Haštal“ převzala, ale obvinění se nepotvrdilo.
Rusové zadrželi i hlídku VB
Dvacátého druhého září sovětští vojáci dokonce zadrželi samotnou hlídku Veřejné bezpečnosti. Dopravili proti jejich vůli dva příslušníky SNB do hotelu Haštal. Tam je drželi ve sklepě. Po 24 hodinách vyjednávání byla hlídka propuštěna.
O šest dní později Sověti z hotelu Haštal zadrželi devatenáctiletého Rudolfa Paula. Snažil se zapálit sovětské noviny odložené na okně hotelu. Vojáci jej několikrát udeřili do obličeje, drželi na komandatuře a dokonce jej ostříhali. Veřejná bezpečnost se o incidentu dozvěděla až od Paulova kamaráda. Velitel major Muratov připustil, že k incidentu došlo. Násilí vojáci použili prý proto, že Rudolf Paul kladl opor. Pak Sověti dali vědět jeho otci, aby si jej vyzvedl.
Protesty proti sovětským symbolům pokračovaly zejména v době výročí tzv. Velké říjnové socialistické revoluce, kdy se v ulicích měst objevila tehdy tradiční výzdoba: sovětské vlajky.
V noci ze sedmého na osmého listopadu 1968 Veřejná bezpečnost zaznamenala stovky případů odcizení, poškození nebo zničení sovětských vlajek. Například 8. listopadu v 00:30 hodin předala sovětská hlídka na oddělení VB Praha-Spořilov muže, který strhával sovětské vlajky. Doznal, že s dalšími dvěma muži v noci strhli a poškodili sedm vlajek.
Přede dveřmi velitelství na Haštalském náměstí zadržela sovětská hlídka dva muže, kteří tam konali malou potřebu. Další sovětská hlídka zadržela a předala na MO VB Benediktská muže, který na Haštalském náměstí zmačkal a zahodil sovětskou tiskovinu „Zpravodaj“. Na VB dostal pokutu 100 Kčs.
Dne 29. listopadu na Haštalském náměstí sovětská hlídka zadržela inženýra Pavla Bečku, protože si prý před sovětskými vojáky odplivl. Po hodině zadržování na velitelství měl být propuštěn, protože ale „kritizoval“ okupační časopis „Zprávy“, zadrželi jej vzápětí znovu a až pak předali Veřejné bezpečnosti.
Komandatury byly uzavřeny až v dubnu 1969, kdy jejich normalizační agendu převzali sami českoslovenští komunisté.
