Ministr vnitra Néstor Reverol ve venezuelské televizi uvedl, že incident byl podle vyšetřovatelů teroristickým činem, jehož osnovatele a vykonavatele se podařilo vypátrat.
Mezi zadrženou šesticí je podle něho člověk, který skončil v cele již v roce 2014 kvůli účasti na násilných protivládních protestech. Další zadržený se podle ministra před rokem účastnil pokusu o vzpouru v kasárnách na severu země, kde skupina vojáků a civilistů vyhlásila rebelii vůči Madurovi.
Odpovědnost za výbuch přijala dosud neznámá skupina, která si říká Vojáci v tričku.
Skupina uvedla, že chtěla na prezidenta zaútočit dvěma bezpilotními letouny napěchovanými výbušninami, ale vojáci je sestřelili, dřív než drony dosáhly cíle. „Ukázali jsme, že jsou zranitelní. Dnes jsme úspěšní nebyli, ale je to jen otázka času,“ varovala skupina.
Prezident Maduro před výbuchem pronášel proslov v metropoli Caracasu u příležitosti oslav 81. výročí vzniku Národní gardy. Součástí ceremonie byla také vojenská přehlídka.
Maduro v jednom okamžiku svou řeč, přenášenou živě televizí, přerušil. Těsně předtím se ozvala mohutná rána. Na televizních záběrech pak bylo vidět, jak vojáci i přihlížející lidé utíkají v panice z místa pryč. Poté televize přenos ukončila. Sedm členů Národní gardy utrpělo při výbuchu zranění.
Agentura AP napsala, že několik hasičů na místě incidentu vládní verzi událostí zpochybnilo. Podle nich pouze vybuchla plynová láhev v jednom z blízkých bytů. Z okna budovy následně vycházel dým.
Maduro z útoku dříve obvinil krajně pravicové síly v zemi. Odpovědnost podle něj nese i prezident sousední Kolumbie Juan Manuel Santos, který je jedním z nejhlasitějších kritiků Madura.
„Dnes se mě pokusili zabít a nemám pochyb o tom, že za tím stojí venezuelská ultrapravice spolu s ultrapravicí kolumbijskou a že za atentátem je Juan Manuel Santos,“ uvedl venezuelský prezident.
Někteří lidé, kteří útok naplánovali a financovali, žijí na Floridě, dodal venezuelský vůdce s tím, že očekává v tomto ohledu spolupráci šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Několik strůjců útoku již bylo dopadeno, konstatoval rovněž Maduro bez dalšího upřesnění.
Velké opoziční strany incident zatím nekomentovaly, ale menší opoziční strana Causa R vyzvala ke generální stávce jako formě demokratického protestu. „Madurovi nevěříme, ale víme o nevoli v kasárnách a o konfliktu uvnitř chavistů,“ napsala strana na Twitteru.
Kolumbijská vláda považuje obvinění za absurdní
Kolumbijská vláda označila Madurovo obvinění, že za údajným sobotním pokusem o atentát stojí kolumbijský prezident Santos, za absurdní. Obvinění podle agentury AFP odmítlo v prohlášení kolumbijské ministerstvo zahraničí.
Santos patří k nejhlasitějším kritikům Madurovy autoritářské vlády, a Maduro ho proto v minulosti už vinil ze snah ho svrhnout. Před několika dny Santos prohlásil, že podle něj se blíží konec Madurova režimu. Zdůvodnil to katastrofální ekonomickou situací, v níž se země nachází.
„Je absurdní a neopodstatněné říkat, že kolumbijský prezident je zodpovědný za domnělý atentát na venezuelského prezidenta,“ uvádí se mimo jiné v prohlášení kolumbijského ministerstva zahraničí. „Jako obvykle, venezuelský prezident viní permanentně Kolumbii ze všeho, co se stane. Žádáme respekt k prezidentovi Juanu Manuelu Santosovi, k vládě i ke kolumbijskému lidu,“ píše se také v prohlášení.
Autoritářský vůdce Maduro znovu zvítězil v nedávných prezidentských volbách, které bojkotovala velká část opozice a které jako nedemokratické kritizovala řada zemí regionu, USA i Evropská unie.
Venezuela se již více než tři roky potýká s hlubokou ekonomickou krizí, způsobenou socialistickou hospodářskou politikou Madurovy vlády a propadem světových cen ropy. Mnozí vkládali naděje na změnu režimu ve Venezuele do loňských masových demonstrací, které vypukly koncem března. Venezuelané tehdy skoro denně vycházeli do ulic protestovat proti autoritářské vládě, vydrželi to přes čtyři měsíce.
