Ještě v devadesátých letech minulého století fotbalovou ligu hráli téměř výhradně jen Češi a Slováci, cizinec byl výjimkou, velkou výjimkou.
V neděli večer v ligovém utkání v Jablonci (2:1) sparťané nastoupili s deseti zahraničními hráči a jediným Čechem.
„Na hřišti jsem to ani nevnímal,“ prohodil záložník Martin Frýdek. „Jsem rád, že hraju. Při zápase ani nevíte, jestli je to zrovna Čech, nebo cizinec, kdo jak mluví.“
Tři Rumuni (Nita, Stanciu, Chipciu), dva Srbové (Radakovič, Plavšič), Izraelec (Ben Chaim), Turek (Kaya), Gabonec (Kanga), Zimbabwan (Costa) a Ghaňan (Tetteh). Střídali další Srb (Vukadinovič) a dva Češi (Šural, Kulhánek). V českých poměrech nevídaná záležitost, když tým nastoupí s tolika cizinci.
Sparta v Jablonci překonala svůj vlastní rekord, jen tři dny starý, když v pohárovém duelu v Srbsku proti Subotici (0:2) nasadila devět krajánků a dva Čechy. V Jablonci zůstal v sestavě jen Frýdek, Jiřího Kulhánka nahradil Costa.
„Je úplně jedno, kdo hraje. Hlavně, že jsme odehráli úplně jiný zápas než proti Subotici,“ připomněl Frýdek ostudný výkon a čtvrteční pohárovou porážku.
Když v Jablonci přišel v průběhu zápasu Vukadin Vukadinovič, byl na hřišti třetím sparťanem, který mluví česky. Vedle Frýdka to dokáže ještě další srbský fotbalista Uroš Radakovič, který hraje v Česku tři roky, Vukadinovič je tu ještě o pět let déle.
„Na hřišti mluvíme hlavně anglicky, je tady spousta hráčů z Balkánu, takže já s tím problém nemám,“ říkal Vukadinovič se smíchem. „Není to nic zvláštního, fotbalově si rozumíme.“
Sparta by potřebovala, aby si její hráči na hřišti opravdu rozuměli. Od chvíle, kdy začali v sestavě nastupovat legionáři ve velkém, bylo z toho vyrovnání nejhoršího umístění v samostatné české historii - páté místo v minulé sezoně.
Letošní ročník tým dobře odstartoval v domácí soutěži, když porazil Opavu (2:0) a vyhrál i v Jablonci (2:1). Selhal však v úvodním duelu 2. předkola Evropské ligy.
Napravovat to ve čtvrteční odvetě budou zase zahraniční hráči, kterých má Sparta na soupisce celkem sedmnáct, což je suverénně nejvíc ze všech tuzemských klubů.
Cizinci v české lize, kteří přišli od roku 1993 do roku 2000
|
Přitom například v roce 1990 po sametové revoluci, kdy se otevřely hranice i hráčský trh, byli ve federální lize pouze tři: Trittschuh, Mwitwa, první fotbalista tmavé pleti v československé a české historii, a Bokij. V dobách komunismu se legionáři v české lize takřka vůbec nevyskytovali.
Stejně jako je v současné době Sparta klubem, který má na soupisce víc zahraničních akvizic než Čechů, byla i tenkrát originální, první.
Po mistrovství světa v Itálii 1990 angažovala Trittschuha, který na šampionátu nastoupil i proti Česku. Stal se prvním Američanem, který hrál evropské poháry. Na podzim pravidelně nastupoval, uvedl se parádním gólem v derby na Slavii (3:3), ale v druhé části sezony už nehrál a po roce odešel.
Ještě méně toho ve Spartě odehrál Mwitwa, v kádru byl záložník ze Zambie rovněž necelý rok. Později zahynul při letecké havárii s reprezentačním týmem. Trittschuh je dnes trenérem v druhé americké lize.
To Bokij, i když do Olomouce přišel kariéru jen dohrát, vypracoval se mezi opory. Pak v Česku a na Slovensku dlouho zůstal jako trenér.
Ti tři byli průkopníky. Po Spartě se na cizince zaměřila Slavia. Díky solventnímu majiteli Korbelovi získala v roce 1991 Dragišu Biniče z Crvene zvezdy Bělehrad, čerstvého vítěze Poháru mistrů evropských zemí, předchůdce Ligy mistrů. O dva roky později přivedla sovětského reprezentanta Vladimíra Tatarčuka.
Mimochodem, od vzniku samostatné ligy v roce 1993 prošlo domácími kluby během prvních sedmi let pouhých šestadvacet zahraničních fotbalistů, na většinu z nich si možná ani nevzpomenete.
Naopak chorvatského stopera Sladjana Ašanina, který nadchnul ve Slavii, vedení fotbalu přemlouvalo, aby usiloval o české občanství a mohl nastupovat za národní mužstvo.
V Teplicích zaujal Jean-Bertin Akue z Nigeru, za Spartu střílel góly ukrajinský forvard Viktor Dvirnik či argentinský útočník Leandro Lazzaro. Urostlý makedonský stoper Zoran Jovanoski hrál za České Budějovice, později za druholigový Xaverov, v Praze se pak usadil, provozuje pizzerii a jeho syn chytá za žáky Sparty.
Větší příval cizinců nastal až po roce 2000, nepočítaje Slováky tak celkem českými kluby prošlo od roku 1993 téměř pět set zahraničních fotbalistů z třiapadesátí zemí, ve Slavii a ve Spartě se číslo blíží stovce.
Za poslední rok oba kluby kupují hráči z ciziny za desítky milionů. A Sparta skládá sestavu takřka výlučně z cizinců.
