Bratři František a Josef Kováříkovi v roce 1894 založili v Prostějově továrnu na výrobu zemědělských strojů. Těsně před první světovou válkou měla zhruba tisícovku zaměstnanců a posléze fúzovala s firmou Wichterle, která měla stejnou výrobní náplň.
Kováříkovi byli osvícení podnikatelé, kteří se nebáli moderních trendů v průmyslu ani ve společnosti. Pro stavbu svých vil proto angažovali významného brněnského architekta Emila Králíka. V Prostějově tak vznikly dvě mimořádné modernistické vily. Podle odborníků patří k nejlepším dílům svého druhu a své doby v Čechách a na Moravě.
„O kvalitní materiálové skladbě a dokonalém řemeslném provedení se není třeba zmiňovat. Hodnota obou modernistických rodinných domů vynikne zejména ve srovnání se současnou místní produkcí, která dosahuje většinou jen průměru běžné konfekce,“ zhodnotil nedávno Kováříkovy vily historik architektury Miroslav Chytil v knize Prostějovská architektura 1918–1948.
Vila Josefa Kováříka na Vojáčkově náměstí, ve které v minulosti sídlil například Školský úřad, byla ovšem v posledních letech prázdná, a tak chátrala a sešla. Družstvo Kováříkova vila ji koupilo nedávno. Nyní se hodlá pustit do nákladných oprav a plánuje, že památku zpřístupní veřejnosti.
„Primární pro nás bylo, v jakém stavu tato architektonicky cenná budova, která bývala ozdobou města, nyní je. Chceme dosáhnout především toho, aby objekt přestal chátrat,“ popisuje plány předseda družstva Martin Radič.
Hlavním mecenášem celého projektu je družstvo Mechanika Prostějov 97, ve kterém Radič rovněž figuruje.
Žádné bydlení ani komerce, vila má v budoucnu sloužit veřejnosti
Začátek byl poměrně komplikovaný. Družstvo se s majiteli objektu nejprve nemohlo dohodnout na kupní ceně.
„Dědicům jsme slíbili, že zachováme původní ráz vily. Za několik měsíců se ozvali a domluvili jsme se. Proto jsme také založili družstvo, které se bude zabývat jen touto nemovitostí,“ vysvětluje Radič. Výslednou částku zveřejňovat nehodlá.
První věc, která přijde na řadu, je střecha. Ta je v havarijním stavu.
„Nejprve bude naše pozornost zaměřená na střechu a čelní fasádu. Pak budeme pokračovat vnitřkem budovy, který chceme nechat v původním stavu. Jinak to ani nejde, protože památkáři by jakékoliv změny základních prvků nedovolili,“ popisuje předseda družstva.
„Chceme, aby tam vznikl veřejný prostor, muzeum nebo výstavní galerie. Žádný plán na bydlení nebo na podnikání neexistuje. Chceme, aby vila sloužila veřejnosti,“ podotkl Radič.
Vše bude podle něj záležet na dotacích. Ještě letos o ně hodlá družstvo požádat na ministerstvu kultury z programu na obnovu kulturních památek.
„Projekt obnovy bude rozdělen do několika roků. Je to běh na hodně dlouhou trať,“ doplnil Radič.
Obnova čeká ve městě i kostel, náhrobek či Národní dům
Oprava unikátní památky má podporu radnice. Město již schválilo dotace na dílčí obnovu střechy po havárii a na předprojektovou přípravu.
„Na podporu soukromých vlastníků památek půjde částka 900 tisíc korun,“ potvrdil náměstek primátorky Jiří Pospíšil. Další peníze putují například na kostel svatého Jana Nepomuckého nebo na náhrobek rodiny Weisz na novém židovském hřbitově.
V současnosti se opravují i některé další významné prostějovské památky. Například Národní dům označovaný jako perla secese čeká největší rekonstrukce v jeho novodobé historii, která bude stát více než 70 milionů korun.
Během dvou let památka dostane novou střechu a fasádu, obnovou projdou interiéry, vitráže i zahradní restaurace. Upravovat se budou chodníky okolo budovy a sítě. Na závěr přijde na řadu výměna opony v hlavním divadelním sále.
Již řadu let se rekonstruuje také prostějovský zámek spojený s Pernštejny. Naopak o památkově chráněný renesanční zámek v Ptení prostějovská radnice zájem nemá.
