Horko zvyšuje riziko infarktu u řidičů. Každý třetí zástavu srdce nepřežije

Letní horka zvyšují riziko srdeční zástavy u řidičů. Každý třetí člověk přitom infarkt nepřežije. Podstatná je správná a neodkladná pomoc, upozorňují odborníci. V Česku se proto rozšířila síť defibrilátorů. Nově budou resuscitační přístroje k dispozici na 31 čerpacích stanicích napříč Českem.

Ostré slunce, vysoké teploty, rozpálený interiér auta, naproti tomu provoz klimatizace na plné obrátky, dehydratace a stres za volantem: to všechno významně zvyšuje v letních měsících riziko zástavy srdce, neboli infarktu. A každý třetí řidič, kterého infarkt překvapí, jej nepřežije.

INFARKT

• Co je infarkt?
  Infarkt je poškození srdeční tkáně vlivem nedostatečného okysličení. Ročně u nás postihne na 30 tisíc lidí, častěji muže. Příčinou nedostatku kyslíku je nedostatečný průtok krve, který pokud není včas obnoven, dochází k nevratnému poškození srdečního svalu. Akutní infarkt je zásadním ohrožením lidského života a už při prvních příznacích je třeba vyhledat lékařskou pomoc.
• Jak poznat infarkt?
  Typickým příznakem infarktu je dlouhotrvající tupá bolest po celém hrudníku, přetrvávající (10 a více minut) i v klidovém stavu. Často vystřeluje do levého ramene, krku až k dolní čelisti, do zad nebo břicha. Postižený se výrazně potí, pociťuje nevolnost, slabost, závratě a dušnost.

V létě, kdy teploty přesáhnou 30 stupňů Celsia, je náš organismus nadměrně zatěžován termoregulací. A právě řidiči zavření v kabině svého auta dost často podceňují pitný režim a význam hydratace. S puštěnou klimatizací se cítí dobře, zapomínají na to, že se hodně potí a že i klimatizace tělo vysušuje. Srdce - pumpa pro tekutiny (krev) v těle, pracuje na plné obrátky. Krev se zahušťuje a a srdce se namáhá...

Policie ČR každoročně eviduje okolo 230 tragických dopravních nehod, kdy se při jejich vyšetřování nakonec prokáže, že řidič zemřel ještě před samotnou nehodou. Ve většině případů právě kvůli infarktu. Každoročně je také evidováno okolo tisícovky nehod, kde je jako příčina stanovena únava, spánek nebo fyzická indispozice. Statistiky potvrzují, že letní měsíce patří k těm nejrizikovějším. O prázdninách takových nehod eviduje policie až třikrát více než v lednu. Při těchto nehodách zemřelo jen loni 10 lidí, ale v roce 2015 si vyžádaly 24 obětí.

Hraje se o minuty

Náhlá srdeční zástava je jednou z nejčastějších příčin úmrtí v Evropě i v České republice. Například jen v Jihomoravském kraji je ročně mimo nemocnici postiženo náhlou srdeční příhodou přibližně 700 lidí. „Zhruba polovina z nich přímo v terénu zemře a jen pět až patnáct procent pacientů má to štěstí, že se po srdeční příhodě vrací zpět do běžného života,“ upozornila Barbora Truksová Zuchová, lékařka a mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje.

„V lidském organismu dojde ke zrychlenému kmitání srdečních komor, které se nestačí plnit krví a pumpovat ji do oběhu k životně důležitým orgánům. Tím nejcitlivějším je lidský mozek, který přestává fungovat již po několika vteřinách bez dodávky kyslíku. Po několika minutách pak dochází k jeho trvalému poškození,“ popsal průběh zástavy oběhu krve přednosta ARO v Motole Tomáš Vymazal.

Letní horka zvyšují riziko srdeční zástavy u řidičů. Každý třetí člověk přitom infarkt nepřežije. Podstatná je správná a neodkladná pomoc, upozorňují odborníci.

Co je defibrilátor

Automatizovaný externí defibrilátor je počítačově řízené zařízení určené pro laiky, které umí analyzovat křivku EKG a v případě potřeby vede zachránce hlasovými i vizuálními pokyny k provedení resuscitace a případně i defibrilace správným a bezpečným způsobem.
Základní pokyny k použití přístroje, stejně jako seznam míst, kde jsou v okolí externí defibrilátory umístěny, poskytnou operátoři tísňové telefonní linky 155 nebo mobilní aplikace Záchranka. Místa, kde mají k dispozici defibrilátor, jsou označená zelenou nálepkou s obrázkem blesku v srdci. Pokud je v dané oblasti dostupný defibrilátor u složek Integrovaného záchranného systému, vyšle operátorka na místo kromě výjezdové skupiny Zdravotnické záchranné služby i nejbližší jednotku s defibrilátorem.

Podle lékařů se v takových případech hraje doslova o minuty a při resuscitaci může významně pomoci blízký defibrilátor, protože záchranka musí ze zákona na místo dorazit do dvaceti minut. „Mezi tísňovým voláním a příjezdem záchranné služby, která provede první defibrilační výboj, průměrně uplyne ve většině oblastí pět až osm minut. Během této doby závisí přežití postiženého na svědcích zástavy, kteří mohou zahájit resuscitaci za pomoci automatizovaného externího defibrilátoru (AED). S každou minutou prodlevy přitom klesá naděje na záchranu postiženého o deset procent,“ dodala Zuchová s tím, že při resuscitaci pomocí defibrilátoru a s masáží hrudníku se naděje na přežití postiženého pohybuje mezi 70 až 80 procenty.

Zuchová dodala, že zástava srdce není fenoménem starých lidí lidí. „Nejčastěji postihuje muže mezi čtyřiceti a padesáti lety.  A naposledy jsme resuscitovali šestnáctiletou dívku,“ upozornila. Člověk tak nikdy neví, kdy bude muset u zástavy srdce zasáhnout a postiženého resuscitovat.

Síť defibrilátorů se rozšíří

Časté nehody a fatálnost srdečních zástav je důvod, proč se do léta síť těchto resuscitačních přístrojů rozšíří. „Defibrilátory dokážou srdeční rytmus rozpoznat, vyslat elektrický výboj a ovlivnit tím arytmii. Jejich instalace na veřejných místech je skvělá možnost, jak zachránit desítky až stovky lidí každý rok,“ míní Vymazal.

Během června a července se proto defibrilátory objeví na 31 čerpacích stanicích MOL. (viz přiložená mapa) „Zavedli jsme je na desetinu našich čerpacích stanic, zároveň necháváme proškolovat personál tak, aby byl schopný defibrilátor použít a obsluhovat,“ informoval retail manager společnosti MOL Česká republika Tomáš Lux.

Kde všude budou k dispozici defibrilátory

Jednotlivé benzinky společnost vybrala tak, aby ležely na nejfrekventovanějších místech a defibrilátory tak byly co nejvíce k dispozici. 

„Jedná se o stanice na hlavním tahu, kolem dálnice D1, zároveň jsme vybírali ty, kde se otočí nejvíce zákazníků, které jsou tedy nejvytíženější,“ doplnil Lux s tím, že společnost MOL je v Česku zatím jediná, která defibrilátory disponuje.

Pokud se zástava srdce stane poblíž, mohou pomoci buď přímo pracovníci čerpací stanice, nebo bude přístroj k dispozici záchranným složkám, které si jej vyzvednou. Obsluhu přístroje přitom zvládne i laik. Přístroj nahlas a srozumitelně provede resuscitací, instruuje k jednotlivým úkonům a jeho ovládání je snadné. „Ublížit postiženému nemůže, po přiložení sám zhodnotí, zda je výboj vhodný,“ doplnila Zuchová.