Sexuálního obtěžování byly nedávno plné noviny. V titulcích se objevilo i pár známých jmen. Jenže sexuální násilí se netýká jenom bohatých, slavných a krásných. Podle odhadů má takovou zkušenost zhruba každá třetí žena – ovšem tento údaj se týká jenom nepřístojného chování v práci… Sexuální obtěžování se definuje jako nevhodné, sexuálně zaměřené jednání, ať už jde o dotyky, verbální projevy, nebo třeba jen pohledy. Má vliv na sebedůvěru, pocit osobní bezpečnosti, a dokonce i na pracovní kariéru oběti. I proto je důležité rozpoznat, co se kolem vás odehrává. Potíž je v tom, že násilníci často využívají rafinované triky, takže vám někdy nejdřív ani nepřijde, že se něco děje. Naučíme vás, jak je prohlédnout, jak rozpoznat, kdy je třeba začít si dávat pozor, kdy celou záležitost nahlásit personálnímu oddělení nebo kdy je ten správný čas vyrazit na policii.
Strategie sexuálních agresorů
Psycholožka Melanie Greenbergová shromáždila podrobnosti o sexuálních útocích, vyzpovídala oběti, vyslechla záznamy a rozhovory v médiích a identifikovala šest hlavních strategií, které násilníci používají. Jejich společným rysem je snaha přesvědčit ženu o její spoluvině, aby získala pocit, že si za to může sama. Násilník má tak jistotu, že celou věc nenahlásí.
1. Ne není odpověď
O první strategii už jste pravděpodobně někdy slyšela. Násilník odmítá uznat, že „ne“ znamená opravdu ne. „Tímto způsobem násilník u oběti otupuje vůli k obraně, když musí dlouhodobě a neustále zaujímat pevně odmítavé stanovisko,“ tvrdí Greenbergová. Pro mnohé ženy není vůbec snadné neustále říkat „ne“, může jim to připadat hrubé a neslušné. Uvědomte si však, že vy jste žádnou chybu neudělala – špatný je ten, kdo vás do této situace vmanévroval. Zaujměte jednoznačný postoj a držte se ho. Ne prostě znamená ne!
http://gty.im/122021048
2. Zahnat do kouta
Celkem očekávaně nechce mít útočník při svém jednání žádné svědky, takže se v první řadě snaží svou oběť izolovat. „Sexuální predátoři se nejdřív snaží vymyslet způsob, jak zůstat se ženou o samotě a poté ji fyzicky napadnout či zastrašit,“ tvrdí Greenbergová. Jakmile jste spolu sami, použije svou sílu (nebo třeba vyšší postavení), aby vás přinutil udělat, co chce. Jak se tomu vyhnout? Prostě s ním nezůstávat sama! Pokud cítíte, že vás jeho přítomnost nějak ohrožuje, zásadně se s ním nescházejte v soukromí, ale ve veřejných prostorách, případně choďte na schůzky s doprovodem. Zvláště ošemetné to může být, pokud jde o vašeho nadřízeného, nicméně každý slušný šéf pochopí, že vám jde především o vaše vlastní bezpečí. Pokud cítíte, že jste se ocitla v reálném ohrožení, nemlčte. Vykřikněte, hlasitě se ohraďte, udělejte cokoliv, abyste upoutala něčí pozornost. Nemusíte se stydět – to vy jste tady v právu!
3. Začíná to maličkostmi
Už méně průhledný trik rádi používají obchodníci – pokud vás jednou přinutí souhlasit s nějakou maličkostí, nejspíš budete později souhlasit i s něčím zásadnějším. „Této technice se někdy říká ,noha ve dveřích‘,“ vysvětluje Greenbergová. „Snadno tak můžete přinutit lidi udělat to, co chcete vy, i kdyby jim to bylo nepříjemné.“ Agresor vás třeba může požádat, abyste mu pomohla uvázat kravatu. Souhlas znamená několik vteřin intimity, která ovšem může pootevřít dveře k něčemu dalšímu později. „Takové technice se těžko čelí. Zpočátku jde totiž o banality, které je vám trapné někomu odepřít,“ říká Greenbergová. Jenže jak se říká: podej čertu prst… Vždycky máte právo odmítnout cokoliv, když instinktivně cítíte, že to nahrává situaci, která vám přijde podivná. I kdyby vám případné odmítnutí samotné připadalo směšné, stůjte si za ním. Nastavte si vlastní hranice a jednejte v jejich rámci.
Více si o tomto tématu, které se může týkat i vás, můžete přečíst v aktuálním vydání Ženy a život, které je právě v prodeji. Jen za 35 Kč!
