„Ve druhé lize jsem dvakrát byl a znovu se mi tam nechce,“ naznačil bezprostředně po sestupu trenér, který naposledy za postupem vytáhnul Jihlavu v sezoně 2011/12. S odstupem dvou dnů svoje slova doplnil a uvedl do kontextu.
Brněnský sestup |
Motivovalo by vás dostat Zbrojovku zpět mezi elitu?
Nepřemýšlel jsem takto. Věřil jsem pořád, že jsme schopni hrát, víc člověk v hlavě nechce rozebírat. Od soboty je strašně brzo. Není to o tom, že by se mi příčilo jít do druhé ligy. Je to o tom, že do ní nikdo nechce padnout. Trenér, hráči, nikdo. Musím si to srovnat v hlavě jak já, tak hráči. Brno jsem si oblíbil, nemůžu si stěžovat. Nejtěžší oříšek bude poskládat dobře mužstvo.
Typově?
Přesně tak. Neznamená to, že Brno má špatné hráče, ale mužstvo jako celek si nesedí. Ti hráči si musí vyhovět vedle sebe. Aby někteří byli góloví, další je doplňovali. Ono to bude ve druhé lize složité, je to hodně náročná soutěž. Tam tuplem potřebujete hráče, kteří umí dávat góly, protože musíte každý zápas jít vyhrát.
Bavili jste se o tom už s majitelem klubu?
Ještě ne. Myslím si, že v horizontu jednoho až dvou týdnů to bude vyřešené. Ke změnám tady musí dojít, ať se mnou, nebo beze mě. Uvědomuji si, že to bude těžké, poskládat mužstvo správně není jednoduché.
Podle čeho se budete rozhodovat, zda druholigovou postupovou rukavici zvednout?
Klub zájem má. Je to otázka i věcí okolo, třeba co se týká postu sportovního ředitele, kádru a tak dále.
Na zřízení místa sportovního ředitele, které v Brně není, byste trval?
On tady i dřív byl, ať to byl dřív Zdeněk Kudela, nebo do minulého října Svatopluk Habanec. Pak se to nějak řešilo a asi by se to řešilo znovu po sezoně, i kdybychom v lize zůstali. Do druhé ligy bude sportovní ředitel nepochybně potřeba. Jenže my jsme ani tak na sportovní stránku nekašlali. Všichni jsme věděli, já, pan (majitel klubu) Bartoněk i lidi okolo, že hrotového útočníka jsme potřebovali. Nebyli jsme schopni ho přivést. Šli jsme do toho, že chceme prověřené české jméno. Hráče adaptovaného na českou ligu. Jenže se to nepovedlo a v útoku nebyl nikdo, kdo by práci mužstva zúročil.
Vyčítáte si něco osobně?
Nezříkám se zodpovědnosti. Měli jsme ještě víc tlačit na přebudování kádru, jinak se trefit do hráčů. Tak, jako se povedl Acosta, který odehrál fantastický půlrok, tak aby takových hráčů přišlo víc.
Proč jste tedy víc nevyužil záložníka Tomáše Pilíka, který loni přišel jako největší posila, ale většinu času proseděl na lavičce? Nezapadl vám do koncepce?
(zvažuje slova) Nezapadl.
Svým přístupem třeba?
Přístup měl vynikající. Ale fotbal je dynamická věc. To se potvrdilo i proti Jihlavě. Hráli jsme kombinačně dobře, ale chyběla nám rychlost. A to rychlost hráčů i rychlost řešení ve středu pole, kde to bylo pořád zavřené. Jde o rychlou práci s balonem. Pak můžete hrát. Ale my? Polák pomalý, Kratochvíl pomalý, Krejčí pomalý, Pilík pomalý, Růsek pomalý, Zikl pomalý... Hrají to na šest sedm doteků. Přístup měl Pilík výborný, to bylo všechno v pořádku. Ale jakmile hrajete na deset dotyků s míčem, pak hrajete do plných.
Když se vám nepodařilo kádr za pochodu přestavět, co vám na něm vadilo?
Je to tak, že přijdete do mužstva a je bojovné, to znamená, že umí hrát na hrot, chodit na dorážky, získává balony. Nebo jste kombinačně silní. Nebo máte od každého něco. My jsme ve všem podprůměrní. Snažíme se hrát kombinačně, dali jsme tomu nějaký řád, ale my nejsme ani zvlášť bojovní, aby nám krajní hráči chodili do skluzů, ani zvlášť rychlí. Snažili jsme se ušít styl hry hráčům na míru, ale naráželi jsme na mantinely. Když hrotovému útočníkovi dáte balon, tak ho musí zády k bráně uhrát. Nemůže jich z deseti ztratit devět. Nebo může, ale musí si pak nabíhat do prostoru. Potřebovali jsme využít naše výhody, ale nepodařilo se to skloubit tak, abychom byli úspěšní v tom, co jsme chtěli hrát.
Prožíváte nejtěžší chvíle kariéry?
Jako hráč jsem nikdy nespadl, jako trenér taky ne. Dvakrát jsem se jako hráč zachraňoval v posledním kole, jako trenér jsem to zažil ve svých začátcích ve druhé lize. Brno mělo bodový deficit, když jsem přišel, snažil jsem se zanalyzovat problém a řešit ho, ale jedna věc je vědět, kde je problém, a druhá je mít možnosti ho řešit. Těžko můžete přijít a říct, že chcete vyměnit deset hráčů pod smlouvami. Zkusili jsme to uhrát, příprava v zimě se nám vydařila, chystali jsme se hrát na výsledky. Ty jsme ale neuhráli. To, co jsme se nenaučili, bylo vyhrávat zápasy nebo je dovést do remízového konce, kdy to jinak nejde. Ale my jsme to nedohrávali ani do remízy. Bohužel.
Proč?
Budu se opakovat. Na podzim práci mužstva gólově zúročoval Škoda, ten byl ale v zimě zraněný a problémy ho provázely i na jaře. Zápasy nemůžou chtít vyhrávat jen obránci. Ofenzivní hráči musí dávat góly, musí mít umění a chuť. Nemůžete přece křičet celý poločas na hráče, aby šli do šestnáctky, aby byli nebezpeční. Nemůžete je prosit! To by přece mělo být naopak, spíš byste měl na útočného hráče křičet, aby se vracel. A jestli chcete slyšet statistiku, tak my jsme na jaře nedali ani jeden gól ze standardky. Neumíme si pomoct, rozložit produktivitu na víc hráčů. My nejsme ze standardky nebezpeční, máme deset rohů a nic. Netrefíme bránu.
Měl by být cílem Zbrojovky co nejrychlejší návrat?
Měl by být. Nevíme, jaká bude filozofie klubu, ale ten cíl by si měl dát. Cestu, jakou chceme, případně jakou Brno chce jít. Stojím si za tím, že mělo smysl zařazovat vlastní mladé hráče, i když byli extrémně mladí. Dorost nám hraje na špičce, sedmnáctka je taky šikovná. To by mělo být gró mužstva, stavěné kolem nosné osy kvalitních hráčů, která se musí vybudovat.
