Nesme to jako chlapi, hlesl Vraštil po brněnském sestupu

Ostatní výsledky šly Zbrojovce na ruku. Vlastní hra ne. Smutek padl na Brno jako těžká deka.

Jako kdyby si „fotbalový pánbůh“ chtěl zoufalé fotbalisty Zbrojovky ještě víc vychutnat. Vysmát se jim rovnou do obličeje.

Krátce poté, co se s hlavami plnými černých myšlenek sunuli z trávníku, kde právě ztratili prvoligovou příslušnost, se Brňané ještě ke všemu dozvěděli, že Karviná s Baníkem v souběžně hraném zápase 29. kola remizovala.

Ještě o dvě hodiny dřív to pro ně byl výsledek snů.

Stačilo dotlačit jeden míč do jihlavské branky a Zbrojovka by měla záchranu ve svých rukou.

„Jenomže my jsme nevyhráli. Takže nám to (příznivý další výsledek) může být jedno,“ konstatoval obránce Lukáš Vraštil.

Na několika místech stadionu se rozléhal jadrný řev. Emoce ze sebe v šatně sypal ven brankář Dušan Melichárek, o pár desítek metrů vedle na schodišti pod VIP tribunou bědoval brněnský patriot Petr Švancara.

„Nejhorší je, že ani nemůžeme říct, že jsme nic neproměnili a spadli. My jsme ani nic neměli! My jsme hráli doma a nebylo z čeho dát gól!“ dovolával se bývalý útočník.

Takový byl pád Zbrojovky v kostce. Její sestup podtrhl srdnatý, ale úplně jalový výkon psychicky nalomeného mužstva. Tak, jak se trápilo s útokem po celou sezonu, se prezentovalo i v zápase o poslední naději doma. Proti Vysočině, která si bodem záchranu sice matematicky ještě nezajistila, ale hodně naklonila, neměli Brňané spásnou výhru z čeho vykřesat.

Vysloveně radost neměli ani hosté, bod jim definitivní záchranu ještě nezařídil. Navíc na straně Jihlavy byla řada hráčů a trenérů, kteří Brnem prošli. Na hřišti Lukáš Zoubele, Miroslav Keresteš nebo Petr Buchta, na lavičce asistent trenéra Michal Šmarda nebo trenér brankářů Luboš Přibyl.

„Jedno mi to, že Brno padá, určitě není. Byl jsem tady dva roky a za pana (trenéra) Kotala se tady udělala skvělá práce. Je škoda, že naše šesté místo vedení tak moc nevyhodnotilo a všechno se tady rozprášilo. Myslím, že to byla chyba. Mrzí mě to, ale my sami nejsme zachránění. Musíme se dívat sami na sebe,“ pokrčil rameny Zoubele.

A domácí? Tak, jak se po skupinkách dostávali z hřiště do šatny, se trousili i ze stadionu pryč. Nabádaní pořadatelem, ať buď zůstanou v šatně, nebo odejdou přes hřiště oklikou. Prý aby se vyhnuli hrozící konfrontaci s fanoušky.

Zklamání bylo dusivé. Přestože Zbrojovka byla na sestup dlouho, až v sobotu padla definitivně. Na všechny zainteresované to dolehlo. „Musíme se k tomu postavit jako chlapi. Můžeme si za to sami, nikdo jiný to za nás nezavinil,“ řekl Vraštil.

Byl jedním z minima hráčů ochotných promluvit se zástupci médií. Velká část brněnského mužstva se vypařila zadem, aniž by prošla hlavním vchodem.

„Šli jsme do jara s tím, že určitě nesestoupíme. První kola tomu nasvědčovala, pak ale přišla série proher, dostali jsme se pod deku a bylo to hrozně těžké,“ řekl Vraštil.

Mezníky sestupu. Pád začal už na startu sezony

Fiasko proti deseti (2. kolo, Zlín – Brno 2:1)
Po hektické domácí ztrátě s Baníkem byla Zbrojovka na nejlepší cestě vzít si body zpět ve Zlíně. Vedla, hrála proti deseti, měla podporu fanoušků. Pak ale dostala dva góly ze standardek během pěti minut, z toho jeden vlastní, a všechno se rozsypalo. Tady pád odstartoval.

Ztráta u nováčka (8. kolo, Karviná – Brno 2:1)
Další šílenost. V Karviné vedla Zbrojovka dokonce už od 8 .minuty, aby v bojovném zápase plném karet zase náskok ztratila. Na 2:1 dávali domácí ze sporné penalty, po dvou disciplinárních prohřešcích se nechal vyloučit brněnský gólman (kapitán) Dušan Melichárek a jelo se s prázdnou domů.

Ani gól doma (12. kolo Brno – Dukla 0:0)
Na konci října loňského roku ještě v brněnském útoku nastupoval Francis Kone, jemuž v lize na podzim nenaskočil v kolonce střelců ani jeden gól. Duklu doma Brňané přehrávali, trenér Roman Pivarník střídal ve 2. půli jen jednou, s tlakem byl spokojený. Koncovka ale fatálně selhala. Ne poprvé, ne naposled.

Trapas (20. kolo, Brno – Mladá Boleslav 0:3)
Po slušném začátku jara direkt na bradu. Brno muselo improvizovat v obraně, kam nastoupil po pauze Tadas Kijanskas. Ve 2. minutě zavinil gól. Zbrojovce nevyšlo nic. Jan Polák nastoupil už zraněný, nestíhal ve středu pole a do půlky to bylo 0:3, nevydařila se ani vynucená střídání.

Místo gólů tyče (22. kolo, Brno – Karviná 0:0)
O kolik tříd byli Brňané lepší než bránící soupeř? O dvě? Nebo o víc? Trefili tři tyčky, Michal Škoda si hlavičku do tyče místo do prázdné branky musí vyčítat dodnes. Matematicky byly tohle body, které Zbrojovce chybí k záchraně nejvíc.

Ani gól nepomohl (26. kolo, Dukla – Brno 2:1)
Tradovalo se, že až dá Brno vedoucí gól, probere se. Na Dukle ho dalo... a zbaběle zalezlo. Když se pak dva jeho beci srazili na malém vápně a domácí otočili na 2:1, byl to vrchol zmaru.