Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Budete si moci dát na web fotky z koncertu i příští týden? GDPR přichází

Už v pátek 25. května začne platit Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR. Ačkoliv se kolem něj rozvinula až trošku hysterická kampaň, ve skutečnosti není revolucí, ale spíše evolucí v ochraně osobních údajů. Máme pro vás odpovědi od odborníků, které vám mohou pomoci.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Z hlediska běžného občana vlastně žádné zásadní změny nepřináší, posiluje a zpřesňuje však jeho práva a např. v případě tzv. práva na přístup (práva získat informace o údajích, které jsou zpracovávány o konkrétní osobě, vč. jejich kopie) a dalších obdobných práv výslovně stanoví, že standardně nemůže být poskytnutí takových údajů zpoplatněno. Zavádí i některá nová práva (např. právo na přenositelnost údajů, které ovšem v praxi nebude ve skutečnosti pravděpodobně hrát významnou roli).

Pro firmy a orgány veřejné správy jsou největší změny v určitém větším důrazu na zabezpečení osobních údajů (na to byl kladen důraz ale už i v současném zákoně), ve vedení evidence týkající se osobních údajů, v povinnosti oznamovat bezpečnostní incidenty ÚOOÚ a případně osobám, jejichž data unikla a v povinnosti některých správců a zpracovatelů jmenovat tzv. pověřence pro ochranu osobních údajů (tzv. DPO).

Na některé aktuální otázky týkající se GDPR jsme se zeptali čtyř odborníků, kteří se ochranou osobních údajů zabývají, a to Jiřího Žůrka z Úřadu pro ochranu osobních údajů, Jany Pattynové z advokátní kanceláře Pierstone, Františka Nonnemanna z MONETA Money Bank a Vladana Rámiše z MAFRA. Tři posledně jmenovaní jsou také členy Spolku pro ochranu osobních údajů, který sdružuje odbornou veřejnost zabývající se ve své praxi ochranou osobních údajů.

1. Co považujete za největší problém při současné implementaci GDPR?

Žůrek: Paniku, která se kolem GDPR vytvořila a která lidem brání racionálně uvažovat. Ti pak podléhají různým mýtům a pověrám, které se kolem GDPR rozšířily, čímž jsou pak náchylnější stát se obětí různých konzultačních firem a rádců, které jim snadněji a za draho prodají své služby, které navíc nemusí být kvalitní a přistupují na postupy, které ani GDPR nevyžaduje atd. Pro většinu správců je výhodnější připravit se vlastními silami (a většina by to i měla být při troše snahy schopna zvládnout), jelikož oni sami se znají nejlépe a nabyté know-how při implementaci zůstane v organizaci, která nebude závislá na konzultačních službách i v budoucnu. A ušetří.

Rámiš: Podle mě je největším problémem něco, čemu si pro sebe říkám „tunelové vidění“ – často se stává, že při implementaci GDPR ve firmách a orgánech všichni vidí jen GDPR a ochranu údajů a nezamýšlí se nad tím, jestli neexistují nějaké jiné předpisy, které je třeba také dodržovat nebo jiné oprávněné zájmy, které je třeba zohlednit.

Nonnemann: Jistým problémem může být neujasněnost některých nových institutů, které GDPR do českého práva přináší, jako je princip doložitelné odpovědnosti správce a nové procesní povinnosti (povinnost vést záznamy, provádět dopadovou analýzu, jmenovat pověřence atd.). Z toho na jedné straně může pramenit až přepjatá reakce, kdy je GDPR vykládáno velmi restriktivně a často bez ohledu na zvláštní právní předpisy, na druhou stranu se lze setkat i s přístupem, který se spoléhá na to, že plně v souladu s GDPR vlastně nebude nikdo a že tedy není třeba se o soulad s ním příliš snažit.

Pattynová: Myslím, že české firmy se implementace GDPR zhostily velmi dobře, české pobočky nadnárodních korporací jsou často v implementaci dále než jejich mateřské společnosti. Podobnou situaci vidíme i u středně velkých firem. Při implementaci považuji za důležité stanovit priority a začít oblastmi, které vedou rychle k viditelným výsledkům. Implementaci provádějí lidé a potřebují mít v průběhu celého procesu pocit dosažených výsledků a dobře odvedené práce. Zdlouhavá fáze úvodního mapování bez jasného cíle může být hodně demotivující.

2. Jak je to se zveřejňováním fotografií z veřejných akcí na internetu. Je to podle GDPR možné?

Rámiš: Zde se opět podle mého názoru po 25.5.2018 nic moc nezmění. Zveřejňování fotografií z veřejných akcí bude většinou kryto tzv. oprávněným zájmem a zpravodajskou licencí. Důležité je vybrat ke zveřejnění jen vhodné fotografie a umožnit dotčeným osobám vznést tzv. námitku proti zveřejnění (která ovšem musí být odůvodněna konkrétními okolnostmi na straně těchto osob). 

To platí i pro fanouškovské stránky hudebních skupin nebo třeba sportovní kluby. Běžné fotografie z koncertů či zápasů uveřejněné v rámci dané stránky například na Facebooku nebo webu fanklubu nejsou problém. Podobně je to s takzvanou streetovou fotografií, což je jeden z nejpopulárnějších fotografických žánrů. Ani tady GDPR dosavadní pravidla v podstatě nijak nemění.

Nonnemann: Musíme odlišit zveřejnění fotografií zachycujících konání či atmosféru veřejné akce, což je činnost, která podle mého soudu obvykle nepodléhá GDPR. Ten, kdo by se snad svým zachycením na fotografii z veřejné akce cítil dotčen ve svých právech, by se měl nejprve domáhat ochrany u soudu postupem podle občanského práva. 

Nutno dodat, že občanský zákoník takovou činnost obvykle umožňuje na základě zpravodajské licence či pokud je to nezbytné pro ochranu práv nějaké osoby. GDPR bude nutné aplikovat až v případě kvalifikovanější činnosti s obrazovými záznamy, např. jejich propojováním s identifikačními či kontaktními údaji zachycených osob. V takovém případě bude nutno právní důvod posuzovat ve vztahu k účelu, proč tak správce činí.

Pattynová: I v tomto případě považuji za důležitou definici „veřejné akce“. Mělo by se jednat o akci, u které účastníci mohou legitimně očekávat, že bude dokumentována a dokumentační fotografie či videa zveřejněny. Zejména u vnitropodnikových akcí je někdy sporné, zda akce má tento charakter. Z hlediska GDPR považuji za vhodné o charakteru akce a o prováděné fotodokumentaci informovat, např. piktogramy u vchodu s odkazy na zásady zpracování, ve kterých se účastníci mohou dozvědět, jak budou fotografie použity, případně kde mohou uplatnit svá práva. Fotodokumentace by neměla zahrnovat cílené fotografie jednotlivých osob bez jejich souhlasu, pokud to není obvyklé (jako například u fotografií hráčů kolektivního sportu, sportovců, atd. - pozn. red.).

Žůrek: GDPR nijak nezasahuje nebo nebrání pořizovat fotografie z veřejných akcí a zveřejňovat je na internetu. Takové jednání je v prvé řadě občanskoprávní a pořizovatel fotografie a i její následné šíření musí být v intencích pravidel, které pro tyto činnosti stanovuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který GDPR nemění.

3. Takzvaným subjektem údajů jsou i zaměstnanci. Jak by měl podnikatel informovat své zaměstnance o zpracování jejich osobních údajů?

Nonnemann: Stejně jako ostatní subjekty, jejichž údaje zpracovává: úplně, srozumitelně a pravdivě. Co je však v kontextu pracovněprávního vztahu nutné zdůraznit, a co akcentuje například i Evropský soud pro lidská práva v několika aktuálních rozsudcích, zaměstnance je nutné o zpracování jejich údajů, resp. o zásahu do jejich soukromí nutno informovat předem, než k takovéto aktivitě ze stany zaměstnavatele dojde.

Rámiš: Vůči zaměstnancům by měl být zaměstnavatel maximálně otevřený, pokud se jedná o zpracování jejich údajů, zejména pak pokud se jedná o zpracování, které zaměstnanec nemohl rozumně očekávat. O takovém zpracování by se zaměstnavatel měl snažit zaměstnance informovat např. nějakou shrnující informací na svém intranetu a pasáž o zpracování osobních údajů zaměstnanců by měla být také součástí školení, která bude zaměstnavatel ohledně GDPR dělat.

Žůrek: Velmi podstatná vůči zaměstnancům je transparentnost, tj. chovat se k nim korektně a otevřeně, a to i pokud jde o informace o zpracování osobních údajů, které by jim měl zaměstnavatel poskytovat ve srozumitelné podobě. Např. velmi častým „nešvarem“ je instalace kamerového sytému v prostorách zaměstnavatele, aniž by byli zaměstnanci rámcově zpraveni o podstatných aspektech, jako je např. účel, doba uchování záznamu, kde lze získat podrobnější informace atd. Zaměstnavateli transparentní přístup vůči zaměstnancům přinese i výhodu v tom směru, že řádně informovaní zaměstnanci nebudou mít většinou důvody stěžovat si Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Pattynová: Doporučuji, aby zaměstnavatelé na svém intranetu nebo jinou vhodnou formou zpřístupnili zaměstnancům zásady zpracování jejich osobních údajů. Tyto zásady by kromě zpracování pro účely pracovního poměru měly popisovat i zpracování údajů v rámci zaměstnaneckých benefitů (včetně GPS ve služebních vozidlech), kamerových systémů, přístupových karet a monitorování IT nástrojů. Samostatné zásady zpracování doporučuji připravit pro uchazeče o zaměstnání a odkaz na ně zahrnout přímo v inzerátu na nabízenou pozici.

Pokračování zítra.

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Sověti neuměli zkonstruovat těžký tank. Pomohl jim až německý inženýr

v diskusi je 51 příspěvků

19. května 2024

Když je řeč o sovětských těžkých tancích, výčet zpravidla začíná pětivěžovým typem T-35. Jenže...

Nejzajímavější sluchátka na trhu? Novinka Sonosu je první svého druhu

v diskusi je 17 příspěvků

21. května 2024

Úderem patnácté hodiny skončilo embargo na první sluchátka společnosti Sonos, které po krátkém...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

KVÍZ: Znáte letadla československých pilotů?

v diskusi nejsou příspěvky

24. května 2024

Typů letadel, do kterých usedali českoslovenští letci, bylo nepřeberné množství. Zlomkové množství...

Rusko vypustilo družici schopnou sledovat a ničit jiné satelity, míní Američané

v diskusi je 55 příspěvků

22. května 2024  8:30

Rusko 16. května vypustilo satelit, o němž se americké zpravodajské služby domnívají, že je to...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Kennedy ho vybral jako prvního černocha. Do vesmíru letěl až teď, v 90 letech

v diskusi je 16 příspěvků

21. května 2024  7:42

Do vesmíru ho vybral jako prvního černošského adepta už prezident John Kennedy. Na svůj let ale...

Rozhlas místo rádia. O novém názvu rozhodl jediný článek v Národních listech

v diskusi je 17 příspěvků

25. května 2024

Rok po začátku vysílání v Československu nastal konec „radiofonie“ a „broadcastingu“. V květnu 1924...

Druhá světová válka měla i své dinosauří oběti

v diskusi jsou 3 příspěvky

25. května 2024

Psal se 24. duben roku 1944 a nacistická válečná mašinérie už nebyla schopna zabránit konečné...

KVÍZ: Znáte letadla československých pilotů?

v diskusi nejsou příspěvky

24. května 2024

Typů letadel, do kterých usedali českoslovenští letci, bylo nepřeberné množství. Zlomkové množství...

Umělá inteligence Microsoftu má výpadek. Firmě nefunguje ani vyhledávač

v diskusi jsou 3 příspěvky

23. května 2024  15:56

Nasazení umělé inteligence úzce souvisí s internetovou dostupností. A právě nyní se ukazuje tato...

2+kk Řetězová ulice
2+kk Řetězová ulice

Řetězová, Děčín - Děčín I-Děčín
13 000 Kč/měsíc

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...