„Loni v létě jsme se pokusili najít Masarykovu sochu vandalsky odstraněnou na začátku sedmdesátých let minulého století příslušníky komunistické strany,“ říká starosta Studence Jiří Ulvr.
„Kopali jsme vedle mateřské školy, kam nás dovedly vzpomínky několika lidí, kteří si likvidaci Masarykovy sochy pamatovali. Podle nich tam sochu dokonce zakopal místní hrobař pan Kuřík.“
Skupina obecních zastupitelů a několika dobrovolníků však prezidentovu sochu nenašla, i když si vzali na pomoc bagr.
„Kdybychom sochu objevili, chtěli jsme ji obnovit a vrátit ji na původní místo. Naposledy stála na piedestalu v urnovém hřbitově,“ podotýká ředitel základní školy ve Studenci Petr Junek.
Socha připomene 100. výročí samostatného Československa
„Kopání ale nebylo zbytečné. Rozjela se díky němu řada debat, což pomohlo k myšlence na vytvoření sochy nové. Podobný osud potkal také Masarykovu sochu v nedaleké Nové Pace. Tam ji také dvakrát vztyčili a dvakrát strhli. Potřetí ji v Nové Pace postavili po sametové revoluci a domnívám se, že dělá parádu městu dodnes.“
Na konci loňského roku zastupitelstvo rozhodlo, že ve Studenci bude nová socha Masaryka. Připomene 100. výročí založení samostatného Československa a kopíruje původní podobu Masarykovy sochy, zničené před skoro padesáti lety. O vypracování hliněného modelu a o sádrový odlitek se postarala místní sochařka Andrea Kuříková.
Sochu vyrobí umělecká slévárna z Horní Kalné. „Zaplatíme za ni zhruba půl milionu korun,“ dodává Ulvr. „Stejně jako naši předci jsme zadali práce na Masarykově soše firmám ze Studence a okolí. Historii však chceme napodobit ještě v jednom směru. Vždy, když se ve Studenci tvořila socha T. G. Masaryka, konala se dobrovolná sbírka mezi občany a zdejšími firmami. Vyhlásili jsme ji na začátku dubna, zatím se v ní sešlo přes dvacet tisíc korun.“
Bronzovou sochu zabezpečí před zloději
Ulvr dodal, že obec vzdá hold prvnímu československému prezidentovi a také všem Studenečákům, kteří se podíleli na vztyčení všech předchozích Masarykových soch. Sochu Studenec odhalí 28. října 2018.
„Protože ji necháme odlít z bronzu, důkladně ji na urnovém hřbitově zabezpečíme proti zlodějům,“ prohlásil Ulvr. „Sochu vztyčíme vedle památníku obětem druhé světové války.“
Právě během nacistické okupace Čech musela zmizet Masarykova socha ze Studence poprvé. Vesnici zdobila od roku 1937 a stála více než 17 tisíc tehdejších korun, což odpovídá několika set tisícům dnešních korun. Kromě politických stran přispěli do sbírky Tělocvičná jednota Sokol, firma Fejfar&Mládek, ochotnický spolek Lidumil, lékař, učitelka, poštmistr nebo listonoš.
„Také teď dávají peníze drobní dárci, někteří ani nechtějí, aby o tom vědělo jejich okolí,“ prozrazuje Ulvr. „Každému, kdo na sochu přispěje, dáme pamětní list.“
První sochu rozbili
První Masarykova socha vydržela ve Studenci jen tři roky. Po okupaci okleštěného Československa přikázal okresní hejtman, aby sochu odstranili. Sochu sejmuli z podstavce v srpnu 1940. Lidé ji ale nezničili, opatřili ji obalem a zakopali. Vzápětí však dorazilo okresnímu hejtmanovi udání a socha musela být po vykopáni rozbita.
Druhá Masarykova socha ozdobila Studenec v den výročí založení republiky - 28. října 1946 ji odhalili před kostelem. Zůstala tam až do léta 1962, kdy ji komunisté uložili na nedůstojné místo za Makovičkovu garáž naproti vjezdu do lomu.
Potřetí Masarykovu sochu vztyčili ve Studenci 28. října 1968, tedy již po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy a po rozdrcení snahy o nastolení demokracie.
„Zásadně proti se tehdy postavila vesnická organizace komunistické strany,“ připomíná Ulvr. „Obnovu poničené sochy pokryla sbírka. Nejvíce peněz darovalo JZD Studenec a základní devítiletá škola. Odhalení pomníku se zúčastnilo více než tisíc lidí.“
Sochu vandalsky strhli vykonavatelé vůle KSČ v noci z 21. na 22. února 1972. „Věříme, že naše nová Masarykova socha vydrží ve Studenci navěky,“ shrnuje Ulvr. „T. G. Masaryk byl prezidentem, za něhož se národ nestyděl a může na něj být stále hrdý.“
