Jde v podstatě o poslední varování, sankce mohou přijít v okamžiku, kdy Poláci nezmění své zákony a nebudou více dbát na kvalitu ovzduší.
Vedle pokuty mohou ze strany Evropské unie přijít finanční sankce za každý den, kdy Polsko nebude unijní požadavky dodržovat.
„Rozhodnutí soudu přijímáme,“ řekl polskému listu Gazeta Wyborcza Piotr Woźny, náměstek ministryně podnikání a technologií.
„Výrok soudu se týká pochybení mezi lety 2007 až 2015, ale klidně by se mohl týkat i roku 2016, protože do té doby se tady bojem se znečištěním ovzduší nikdo nezabýval. Až v lednu roku 2017 se otázka čistého ovzduší stala jednou z priorit premiéra.“
Už v červnu by měl vejít v platnost nový zákon zakazující spalování nízkoenergetických druhů uhlí v soukromých domech, tedy zákon, který v České republice platí už několik let.
A chystá se rovněž obdoba kotlíkových dotací.
Poláci chystají dotace pro nejchudší
Kotlíkové dotace mají mířit do 33 vybraných obcí v Polsku, jež patří podle Světové zdravotní organizace mezi nejpostiženější v Evropě.
„Nejchudším obyvatelům měst pomůžeme s financováním zateplení a výměny kotlů za ekologické,“ řekl Piotr Woźny. „Sedmdesát procent pomoci půjde ze státního rozpočtu, dvacet z krajských a deset z místních rozpočtů.“
Problémy Polska se přitom týkají i České republiky, hlavně Moravskoslezského kraje. Při smogových situacích se v regionu hromadí také zplodiny z Polska.
Kdy se zase sejde komise? Někdy brzy
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce je spolupráce mezi českou a polskou vládou ve věci životního prostředí dobrá.
„Spolupracujeme, vytvořili jsme meziresortní komisi, která se životnímu prostředí věnuje,“ řekl na dotaz MF DNES.
Komise se ale naposledy sešla loni v březnu, od té doby nezasedla. „Během pár týdnů bychom se měli znovu sejít,“ říká ministr a na chvíli z něj padá politická opatrnost. „Někdy je to těžké,“ povzdechl si. „Nemáme moc pák, jak tlačit, všechno je o domluvě.“
Firmy mohou vypouštět více škodlivin
Na měkkost polských zákonů ale nedoplácí jen české životní prostředí, ale i zdejší firmy.
Díky výjimkám mohou polské továrny vypouštět do ovzduší více škodlivin, což jim dává výhodu v podobě nižších nákladů na výrobu.
„My máme své splněno,“ říká ředitel Ocelářské unie Daniel Urban. „Investovali jsme do ekologizace miliardy korun v době krize, zatímco v Polsku v té době měli výjimky a investovali do výroby. Ale teď se jim to vrací jako bumerang a víme, že z toho nejsou šťastní.“
„My jsme museli plnit limit 20 mikrogramů na metr krychlový, polským podnikům stačilo 100,“ poukázala na rozdíl mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková na fakt, že vedle nákladů na ekologické projekty firmy stojí miliony korun i jejich provoz.
