Jak si přehlídku užíváte coby těhulka?
Přiznám se, že po poměrně delším čase jsem se objevila na mole a po měsících, co jsem v jiném stavu, jsem byla na jednu stranu nervóznější, jestli budu mít stejnou stabilitu a jestli jednoduše nebudu působit jinak. Ale na druhou stranu, co jsem těhotná, mě mnohem méně věcí stresuje. Většinou si říkám, že těhotenství je důležité a ostatní mě stresovat nemá. Takže ve finále jsem si to užila. Ale musím se přiznat, že jsem poměrně unavená a nejsem stavěná být celý den na nohou. Není to holt, co to bývalo. Ale jsem nadšená, že jsem se mohla takto rozloučit.
Nyní se chystáte i na Česko-Slovenský ples. Nebojíte se chodit ještě do společnosti?
Naštěstí je vše v naprostém pořádku, tak si chci ještě do poslední chvíle užívat života ve dvou. Až budu maminkou, moc se mi asi nebude chtít někam chodit od toho drobečka. Nechala jsem si na tu příležitost ušít krásné šaty od návrhářky Táni Kovaříkové, která mě většinou do společnosti obléká. Cítím se v jejích šatech božsky, a to i jako těhotná.
Jak si užíváte těhotenství?
Já si nemám na co stěžovat, co se týče fyzické stránky. Byla jsem svědkem několika těhotných žen, kterým bylo od rána do večera špatně několik měsíců vkuse. Toto se mi vyhnulo. Občas se mi udělá nevolno v autě, občas mi něco nesedne, ale je to opravdu namátkové. Takže na to já si stěžovat nemůžu a je to to nejmenší, co mě trápí. Nechci si na nic stěžovat, i když to není úplně nejjednodušší. Přece jenom jsem poměrně citlivý člověk, kterému se to teď asi stokrát zvýšilo. Pořád brečím, ale to je prý celkem normální.
Kdy jste se naposledy rozplakala?
Dnes nebylo nic, co by mě dojalo. Opravdu se ale setkávám se situacemi, kdy se neovládám, bývám citlivější a opravdu jsem dojatá. Ale já jsem všeobecně často dojatá, takže pro mé okolí to není úplná změna. Znají mě jako velmi citlivou duši.
Jaké máte pocity a očekávání? Jste například zvědavá, jak bude miminko vypadat?
Je to velká zvědavost. Stále doufám, aby byl zdravý, až přijde na svět. Ale řekla bych, že očekávání je hlavně o té radosti, těšení se na to, jaké to bude, jaký budu rodič, jestli opravdu zvládneme vychovat toho prcka. Nedej bože mu pak jednou pořídit sourozence. Já jsem opravdu ve fázi zvědavosti. Jsem zvědavá, jaký to bude rošťák, jestli bude po mně, nebo po Filipovi. Ráda bych, aby to byl takový malý Filípek, ale uvidíme. Mám naprosto báječnou paní doktorku, tak věřím, že jsem v dobrých rukou. Od začátku je moje srdeční záležitost a i ona je důvod, proč jsem klidnější.
Gabriela Lašková
Poslední dobou se hodně mluví o domácích porodech. Jaký na to máte názor? Dokážete si představit, že byste rodila doma, i kdyby bylo všechno v pořádku?
Já osobně si to představit nedokážu. Vyrostla jsem v prostředí doktorů, takže to pro mě není nic cizího. Naopak věřím, že jsem v dobrých rukou a myslím, že bych doma sama takovou situaci nezvládla. Minimálně ne psychicky.
Co se rodičovství týče, máte dobrý trénink od své sestry. Nedávno jste byla na přehlídce s neteří. Kolik máte kolem sebe vlastně dětí?
Sestra má dvě, bratr má dvě, švagrová má jedno, sestřenice má dvě. U nás je sedm dětí v rodině, takže mám velmi slušnou praxi, co se dětiček kolem mě týče. Samozřejmě všichni víme, že být tetou je jedna věc a být maminkou je věc druhá. Jsem opravdu ráda, že tu zkušenost s dětmi mám. Spousta věcí už mi není úplně cizích a nepřekvapí mě. Ale samozřejmě nevím, jaký ten malý může být. Může být úplně jiný než všichni ti, co jsem zatím poznala, a může nás naučit něčemu úplně novému.
Tolik dětí v rodině je i z praktických důvodů dobré, protože máte i přísun věcí, co už nikdo nepotřebuje a stále jsou dobré.
To je naprosto přesně řečené. Už teď jsem spoustu věcí dostala nebo mám zapůjčeno. Takže jsem za to velmi vděčná. Myslím, že pro miminka nemusí být všechno nové. Naopak jsem ráda, že bratránkové a sestřenky to ozkoušeli, takže bude malý určitě spokojený.
25. října 2017 |
