Kůrovec řádí v lesích především kolem Šternberka, Moravského Berouna, Potštátu, Libavé, Lipníku nad Bečvou, Hranic či Velké Bystřice.
Ministr Jiří Milek již o aktuální situaci jednal se zástupci Lesů České republiky, církevních, vojenských i obecních lesů a také se soukromými vlastníky.
Změnu vyhlášky pro boj s kůrovcem považuje za prioritu. Lesním hospodářům mimo jiné umožní nezabývat se odumřelými stromy, ze kterých kůrovec již vyletěl, a budou se tak moci zaměřit na ničení kůrovce v ještě zelených porostech, aby se tolik nemnožil.
„Vyhláška trochu tlačila, že musí být všechny napadené stromy rychle odstraněny. Jenomže jsou stromy, ze kterých už kůrovec vylétl. Jde o to, abychom mohli tyto stromy nechat stát třeba půl roku a vyhledávat napadené smrky, kde jsou ještě vajíčka, a dřevokazný hmyz likvidovat,“ přiblížil Milek.
Mokré skládky tisíců kubíků dřeva zabrání larvám se vyvinout
Další novinkou v boji s kůrovcem by mohly být i takzvané mokré skládky, kdy se dřevo rychle vytěží, naveze se na hromady asi po 20 až 30 tisících kubících a poté se skrápí vodou. Larvy se díky tomu nestačí vyvinout a uhynou. Ministerstvo teď hledá místa, kde by takové skládky mohly vzniknout, a plánuje je i zadotovat.
Lesníci takové změny vítají. „Určitě by to zjednodušilo a urychlilo stávající postupy zpracování kalamitního dříví. Dále je tu možnost navýšení finančních objemů do infrastruktury v kalamitních oblastech,“ řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
„Každý krok, který urychlí zpracovávání kůrovcového dřeva, je pro nás pomoc. V době vrcholící aktivity kůrovce se v lesích patřících církvi v podstatě ničemu jinému nevěnujeme a jakákoli opatření usnadňující práci nám tedy pomohou vyrovnat se se zpracováním napadeného dříví rychleji,“ přidal mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka.
Ve hře je i vyhlášení krizového stavu
Dalším účinným nástrojem v boji proti kůrovcové kalamitě by mohlo být vyhlášení krizového stavu, jež ministerstvo rovněž zvažuje.
Podle mluvčí Lesů ČR Jouklové by to zjednodušilo zadávání lesnických zakázek, vyjednávání se samosprávami a přineslo by to i posílení železniční dopravy v kalamitních oblastech.
Lesníci by také mohli počítat s dotacemi na skládkování kalamitního dříví a zlepšily by se rovněž možnosti přístupu do lesů přes pozemky cizích vlastníků.
Práci by to usnadnilo například v obecních lesích patřících Domašovu na Šternbersku, kde už několik let těží jenom kůrovcové dříví.
„Vyhlášení krizového stavu by všechno urychlilo. My letos v každém případě dotěžíme veškeré smrky, protože prakticky všechny jsou napadené. Poté už je vysazovat nebudeme, zaměříme se na jiné dřeviny, především na ty listnaté,“ sdělila starostka Domašova Michaela Procházková.
Podle ní teď obec kromě kůrovce trápí i to, kde na výsadbu nových stromků vezme lidi. „Na jaře jich potřebujeme vysadit desítky tisíc. Jenže na tyto práce není možné nikoho sehnat,“ posteskla si starostka.
Kolem Šternberka je napadených kolem 90 procent smrků
Podle Antonína Kostrůnka, vedoucího odboru životního prostředí radnice ve Šternberku, je v oblasti napadených kolem 90 procent smrků.
„Otázka je, zda je možné v současné době urychlit likvidaci kůrovce, protože nejsou kapacity na kácení ani na odvoz. Vždyť tady už vypomáhají i kamiony z Chorvatska,“ uvedl Kostrůnek.
Veškeré kůrovcové dříví přitom vlastníci lesů musejí zlikvidovat do konce března. „Odtěžit do této doby všechny napadené stromy je i přes jakoukoli pomoc státu nereálné,“ míní Kostrůnek.
