„Vypadá to, že nám (památkáři, pozn. red.) doporučí zachovat v co největší míře původní kovovou konstrukci Velkého kina s tím, že zároveň vznikne zcela nová konstrukce, jež umožní objekt modernizovat a následně využívat víceúčelově,“ uvedl zlínský primátor Miroslav Adámek.
To jinými slovy znamená, že by měla být původní konstrukce zachována na popud památkářů spíše z piety. Vedle ní uvnitř vyroste nová, která bude kino držet „na nohou“ a na níž mohou být umístěny i různé technologie.
„Co se týká vnějšího vzhledu, jsme s památkáři zajedno v tom, že bude zachovaná ‚krabice od bot‘, tedy původní vzhled budovy. Ten by se neměl měnit,“ upřesnil Adámek.
Tím ale není automaticky dané, že z budovy kina zmizí přístavby z pozdějších let, které pozměnily její vzhled. O jejich budoucnosti ještě není rozhodnuto.
„Chceme, aby bylo zachované co největší množství původních konstrukcí s tím, že by neměl narůstat objem budovy. Je třeba to ještě prodiskutovat, aby se to podařilo skloubit,“ poznamenal Ladislav Buchta z Národního památkového ústavu v Kroměříži.
„Nebudeme mít striktní požadavek na to, aby byl objekt očištěný od pozdějších přístaveb. Byl prohlášený kulturní památkou v roce 2001, kdy už tam přístavby mnoho let stály,“ doplnil.
Památkáři by uvítali, kdyby město na přestavbu Velkého kina vypsalo architektonickou soutěž. S tím vedení radnice počítá.
„Chtěli bychom soutěž vypsat ještě v letošním roce,“ přislíbil Adámek.
1. března 2016 |
Ambicí města je, aby sál kina měl multifunkční využití
Budoucím osudem Velkého kina se také průběžně zabývá odborná skupina, v níž jsou architekti (například uznávaný Josef Pleskot), statici, inženýři i představitelé zlínského filmového festivalu, který bude po otevření kina opět jedním z jeho hlavních uživatelů.
Sál kina by však měl mít multifunkční využití. Kromě promítání filmů by se tam mohly konat koncerty a společenské či sportovní akce. V úvahu přichází boxerské zápasy i soutěže v aerobiku, které se zde konaly už dříve.
„Zároveň je nutné Velké kino organizačně propojit s Kongresovým centrem, které má v budoucnu velký ekonomický potenciál. Budeme se snažit jej využívat v maximální možné míře a prostor Velkého kina nám k tomu pomůže. Výsledkem by pak mohlo být společné neztrátové hospodaření těchto dvou dominantních objektů,“ podotkl náměstek primátora Jiří Korec.
Velké kino bylo postaveno v roce 1932 firmou Baťa podle návrhu architekta Františka Lydie Gahury. Původní kapacita hlediště činila 2 270 míst, a přestože byla postupně snížena na 1 010 sedadel, šlo stále o největší kino s celoročním provozem v Česku.
