Když skončil sobotní duel florbalové superligy mezi Ústím nad Labem a Otrokovicemi, Marek Zapletal už se sháněl po výsledcích první hokejové ligy. Hostující kanonýr je totiž od této sezony zároveň trenérem brankářů Vsetína.
„Neměl bych to říkat, ale někdy se podívám i v přestávce,“ přiznává Zapletal. „Hodně mi na tom záleží.“
Do loňské sezony kombinoval florbal s chytáním v druholigové Kobře Praha, teď už se na Lapači jenom věnuje tréninku svých následovníků napříč všemi věkovými kategoriemi.
„Mohl jsem jít chytat domů do Kroměříže, dostal jsem také nabídku z Pelhřimova,“ líčí Zapletal. Když se ale ozval šestinásobný extraligový šampion, který hledal trenéra gólmanů, neváhal. „Vsetínu jsem odmalička fandil. Mám tam tetu, jako malý jsem na hokeje na Lapač chodil. Jsem rád, že můžu být součástí takového kolosu.“
Ve Vsetíně tak potkává hokejové kapacity, které dříve obdivoval z hlediště. Sportovním manažerem je bývalý vynikající obránce Radim Tesařík, Zapletalovým přímým nadřízeným olympijský vítěz z Nagana Jiří Dopita, pro něhož má jen slova chvály: „Každým coulem profesionál. Rovný chlap, tvrdý, ale lidský.“
Rozdělaná práce s brankáři
Na trénincích třeba dohlíží na Luboše Horčičku, který vyhrál se Zlínem extraligu. A byť je Zapletal o čtyři roky mladší, vzájemně se respektují. „S Horčou jsme našli dobrou řeč. Všichni gólmani, co se protočili ve Vsetíně, mě vzali,“ těší Zapletala.
Na výkon svých svěřenců v důležitém zápase v Přerově se ale podívá až s odstupem času na videu. Když se mu kryjí zápasy, dostává přednost florbal. „Vycházejí mi vstříc. Na venkovní zápasy nemusím jezdit,“ děkuje svému hokejovému zaměstnavateli.
Marek Zapletal coby trenér brankářů prvoligových hokejistů Vsetína.
Občas se vrací i do Říčan, kde s Martinem Altrichterem rozjeli brankářskou akademii. Gólmanovi zlínských mistrů z roku 2004 přitom vděčí za mnohé. V trénincích se jím nechával inspirovat.
„Mám tam rozdělanou práci se spoustou brankářů, kteří se mnou chtějí pokračovat v individuálních trénincích. Pár se jich dostalo do extraligy dorostu nebo juniorů. Další vypiplávám odmala. Někteří jsou hodně nadějní a mohli by to někam dotáhnout,“ přeje si Zapletal.
Na Lapači se kromě brankářů stará také o třeťáky. Každý den tak má nabitý. Domů se obvykle vrací pozdě večer, u své přítelkyně ale nachází pochopení.
„Také je velký sportovec. Dělá ve fitness centru, hraje florbal za Přerov, kde bydlíme. Když mám čas, jezdím s holkama, abych jim pomohl,“ vypráví Zapletal, který letos zažívá v Otrokovicích svoji nejlepší florbalovou sezonu.
S 26 zásahy je kanonýrem týmu, v pořadí superligových střelců se vyhřívá na sedmé příčce. Dosud přitom bylo jeho maximem 9 gólů v loňské sezoně. Důvody pronikavého zlepšení mušky jsou prý dva.
Hokej a florbal se skvěle doplňují
„Když jsem hrál v Čechách na Kladně nebo na Bohemce, nebylo to špatné. Ale tady na Moravě si se spoluhráči herně rozumím trochu více, jsou to pro mě domácí kluci,“ vysvětluje Zapletal, jenž si také pochvaluje týmovou pohodu. „Hodně se to zvedlo příchodem kluků z Vítkovic, dostávám pěkné přihrávky,“ zmiňuje asistence dua Pešat-Švajný.
Zapletal je také zastáncem teorie, že hokejoví brankáři umí s hokejkou nebo florbalkou střílet góly. „Je to léty ověřená zkušenost, platí až na pár výjimek,“ směje se.
Hokej mu ve florbale pomáhá i jinak. Třeba když mu těsně před svátky zlomil znojemský protihráč vřetenní kost na ruce.
„Místo sádry jsem si nechal dát ortézu, nafasoval jsem od hokejového maséra elektromagnet, který urychluje regeneraci, a za necelé tři týdny byla kost čistá,“ prozrazuje Zapletal, jenž se po bleskovém uzdravení trefil proti Spartě hned dvakrát.
I díky jeho gólům mají Otrokovice prakticky jistý postup do play-off. Pokud se to povede hokejistům Vsetína, bude spokojený úplně.
