Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Hybridní válka? Buďme s tím označením opatrní, radí experti

  12:10
S hybridními hrozbami se v posledních letech „roztrhl pytel“. Máme se o ně zajímat, případně se jich obávat? A hrozí České republice? Rozlišujme vlivové operace a válku, radí v rozhovoru Jan Daniel a Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů, kteří českou debatu o hybridních hrozbách zkoumají.

Ruský voják střeží leteckou základnu Belbek na Krymu (4. března 2014) | foto: Reuters

Co jsou to hybridní hrozby nebo hybridní válka?
V první řadě je třeba zdůraznit, že v našem výzkumu nás primárně nezajímají hybridní hrozby jakožto kategorie pro analýzu bezpečnosti. Zkoumáme, jak různé organizace pracují s pojmem hybridní války a jak ji prosadily jako téma na bezpečnostní agendu státu, spíše než že bychom se snažili identifikovat konkrétní probíhající hrozby.

Jan Daniel

Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů. Zabývá se především sociologickými a antropologickými přístupy ke studiu mezinárodních vztahů, bezpečnosti a mezinárodní intervence. Jeho další specializací jsou politické a bezpečností vztahy na Blízkém východě.

Jinými slovy, díváme se především na to, jakým způsobem jsme se dostali do situace, kdy jsme se v ČR začali bát hybridních hrozeb. Koncept hybridních hrozeb či hybridní války totiž považujeme za problematický, přinejmenším pro popsání situace v ČR. Když řeknete, že jsme v hybridní válce ať už s Ruskem nebo kýmkoliv jiným, tak se najednou některé dříve úplně banální činnosti stanou významným bezpečnostním tématem.

Klasickým příkladem je třeba činnost dezinformačních serverů, které jsou dnes identifikovány jako součást nějaké širší kampaně a tedy problém, jež je nutné řešit jakožto bezpečnostní záležitost.

Už ze sledování médií lze vyvodit, jak se používání pojmu „hybridní“ rozmohlo, což je zdá se i případ České republiky.
Pojem hybridní válka pochází primárně z americké vojenské debaty, odkud pak prosakoval např. do slovníku Severoatlantické aliance. Obvykle tak je označován typ konfliktu, kde jsou klasické vojenské postupy propojovány s nekonvenčními kroky např. s guerillovým válčením, působením v ekonomické oblasti, kyberprostoru či propagandě.

Přenos do českého prostředí probíhal ve dvou vlnách. Mezinárodní vojenskou debatu české vojenské kruhy sledovaly už kolem let 2009-2010, ale ty vojenské příspěvky byly hodně kritické: podle nich koncept „hybridní válka“ neukazuje nic nového a není odlišný od dřívějších asymetrických hrozeb. Navíc takto vymezené konflikty se Česka přímo netýkaly.

Jakub Eberle

Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů. Zabývá se především kritickými přístupy k mezinárodní politice, sociální teorií a českou a německou zahraniční politikou.

Kdy se to tedy změnilo?
K druhé vlně přenosu do českého prostředí dochází od roku 2014, kdy začal být vpád Ruska na Ukrajinu popisován jako hybridní válka a začalo se mluvit o tom, co tam Rusové dělají. To je ta kombinace různých typů boje, ať už klasického válčení, neoznačených vojáků, propagandy nebo kyberútoků.

To už se tedy Česka týkalo více?
Ano, postupně se u nás začíná mluvit o tom, že v hybridní válce s Ruskem je možná i přímo Česká republika. Problém je v tom, že u nás žádní neoznačení vojáci nepobíhají, byť lze rozhodně mluvit o tom, že tu probíhají vlivové operace atd. V pojmové rovině se slovo „hybridní“ přepíná a dochází k tomu, že se hází do jednoho pytle to, co se děje na Ukrajině, což je přímá vojenská agrese, s tím, co se děje v Čechách, tedy například se špionážními a propagandistickými aktivitami, ale bez vazby na tradiční vojenské operace.

Říkáte, že když tedy nějaké zdánlivě nesouvisející jevy označíme jako hybridní, začne se jim věnovat více pozornosti – došlo k té změně i u nás? Tedy že se tím pojmem může skrývat všechno a nic?
Přesně tak. Dostáváme se k tomu, že hybridní hrozba může být úplně všechno, protože ty různé aktivity drží pohromadě jen ten údajný strategický cíl jejich původce. Problém je v tom, že ten cíl se zachycuje a dokazuje jen těžko, ale naopak jsme velmi dobře schopni zachytit, že existuje dezinformační web jako Aeronet, který píše nesmysly.

Čili jsme schopni identifikovat prostředek. Jenže nevíme, kdo to vydává a za jakým cílem to vydává. Nicméně když se na to podíváme právě logikou hybridních hrozeb, ten cíl se nám najednou ukáže jakoby jasně. Z těch textů na tom webu nám vyplyne, že jeho vydavatelem je buď přímo Rusko, nebo někdo, kdo chce pomoct Rusku. Ale to je právě jen jedna možná interpretace, pro kterou nám chybí jasný důkaz.

Nakonec je v tomto pojetí hybridní válka nejen to, co přímo dělá Rusko, ale aktivita, kterou dělají i třeba nevědomky oni „užiteční idioti“ a mohla by Rusku napomáhat. Tohle rozvolnění vidíme jako kontraproduktivní a potenciálně nebezpečné.

Probíhá v současné chvíli nějaká hybridní válka v Česku?
Podle nás je přínosnější držet pojem války v tom nejužším slova smyslu. Měli bychom rozlišovat vlivové operace, které proti nám vedou jiné státy, oproti tomu, kdy se skutečně bojuje. Takže ne, nepřijde nám užitečné současnou situaci v ČR označovat jako válku.

Válka je velmi silný pojem. Když jsme ve válce, tak přijímáme, že se mění pravidla fungování politiky, mobilizujeme, politické záležitosti začnou výrazněji řídit silové složky a není čas vést nějaké debaty. My si myslíme, že to není užitečný stav pro demokratickou diskuzi.

Budeme-li se tedy držet pojmu hybridní hrozba, máme tu mechanismy, jak s ní bojovat?
Je třeba v klidu přemýšlet a vyhodnotit, co se děje a jaké na to máme mechanismy. Nemáme problém věřit BIS, že třeba Rusko a Čína tady provozují vlivové operace. Ale od toho máme bezpečnostní složky, které jsou kontrolovány demokratickým procesem. Je znepokojující, že by zde mělo Rusko stavět jaderné elektrárny, protože to je způsob, jak získat vliv, ale proti tomu mechanismy máme a rádi je necháme na policii a tajných službách.

Ale tím to nesmí končit. Zpochybňujme, ptejme se. Nepřijímejme sérii jednoduchých argumentů. S věcmi jako dezinformace musíme pracovat opatrně. Zatímco přímý cizí vliv musí řešit zpravodajské a další bezpečnostní složky, u dezinformací je třeba se spíše orientovat na společnost, aby lidé byli schopní řešit například zdrojování textů a kriticky pracovat s informacemi. Proč za nesmysly a konspiračními teoriemi hned vidět válku, či hledat cizí mocnost jako např. Rusko?

Tajné služby a neziskové organizace

Umíme se takové hrozbě bránit? Kdo vlastně jsou například hlavní aktéři, kteří se v ČR hybridními hrozbami zabývají?
Když jsme dělali výzkum na toto téma, prakticky všichni experti zmínili think tank Evropské hodnoty, které jsou na tomto poli nejvýznamnější nevládní aktér, a také Prague Security Studies Institute, jehož lidé byli důležití pro nastolení tématu ruských dezinformací. Dalším nevládním aktérem jsou média, kde je  nejvýznamnějším novinář Respektu Ondřej Kundra.

Ve vládních složkách dominuje ministerstvo vnitra a lidé kolem Centra proti terorismu a hybridním hrozbám. Samozřejmě jsou ale i lidé aktivní na jiných rezortech, například generál Karel Řehka (bývalý šéf Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany), který teď vydává knihu o informační válce, nebo lidé na ministerstvu obrany a Národním centru kybernetické a informační bezpečnosti. Zásadním aktérem jsou také tajné služby. Ty přirozeně nesdělují detaily o své činnosti, nicméně v jejich zprávách z posledních let je tohle téma velmi silně přítomné.

Čili státní správa včetně ministerstva obrany dnes pojem hybridních hrozeb vnímá jako užitečný rámec pro svou činnost?
Ano, nicméně z různých důvodů. Mnoho z nich bezesporu vidí činnost Ruské federace jako hrozbu a spojuje s ní i informační operace a potenciálně i dezinformace. Některým státním aktérům může ale koncept hybridních hrozeb sloužit také k tomu, aby k němu přilepili to, co už dělají. Typickým příkladem je ministerstvo obrany, které dlouhodobě požaduje navýšení rozpočtu, ale nyní to zdůvodňuje také nutností přípravy na hybridní hrozby.

Podobně by se tak dalo mluvit i o aktivitě Ministerstva vnitra a vzniku CTHH. Vzestup tohoto konceptu mění chování aktérů, protože se snaží jej mimo jiné využít k soupeření o zdroje. Ať už to jsou finance, prestiž nebo politický vliv.

Další roli hrají neziskoví a nestátní aktéři, jejichž úkolem je networking a komunikace s veřejností.
Přesně tak, hlavní role nestátních aktérů je v propojování lidí na ministerstvech, politiků, médií a širší veřejnosti. To je přesně věc, kde Evropské hodnoty sehrály obrovskou roli, protože začaly propojovat užší expertní debaty ve státní sféře a akademii s debatou veřejnou.

A tak vznikl efekt sněhové koule, kdy se o tom začalo mluvit v televizi, tištěných i internetových médiích a bylo to veřejností i státní sférou čím dál více vnímáno jako důležité téma. I zde ale můžeme pozorovat dynamiku, kdy postupný vzestup konceptu hybridních hrozeb vedl k tomu, že jej některé organizace využily v rámci snahy o přístup ke zdrojům financování.

Je podle vás hybridní válka bojem budoucnosti? Budou takto vypadat konflikty?
Nejsme odborníci na vojenství, ale ten argument, že válka se vždy vedla ve více sférách a pomocí různých vlivových operací, platí a bude se to tak dít i nadále. I ve druhé světové válce byla propaganda, informační válka i klasické vojenské operace, takže souhlasíme s tím, že hybridní válka i v tom užším vymezení není nic nového.

Nová je platforma internetu a doména kyberprostoru, která mění způsob přístupu k informacím a svět včetně hrozeb více globalizuje. Pokud se nicméně vedly války v různých sférách, tedy takzvaným hybridním způsobem, v minulosti, nevidíme důvod, proč by se tak nemělo dít i v budoucnosti.

Autoři:
  • Nejčtenější

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci

18. května 2024  17:57

Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Čím blíž Rusku, tím víc na obranu. Česko má po letech splnit slib v NATO

25. května 2024  11:01

Má to být přelomový rok. Důkaz, že Česko konečně po letech splní slib spojencům, ale i sobě. Jenže...

Nadešel čas, dovolme už Ukrajině útočit na ruské území, vyzval Stoltenberg

25. května 2024  10:59

Spojenci by měli přehodnotit omezení, která kladou Ukrajině pro používání zbraní, jež této zemi...

Rusko ztratilo více než půl milionu mužů, tvrdí Ukrajinci. Vlastní ztráty tají

25. května 2024  10:24

Sledujeme online Ruská armáda od začátku invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přišla o 500 000 mužů, uvedl v sobotu ráno...

Vyděračská kauza IKEM spěje do finále. Zmínila prominenty, jak otřese vedením

25. května 2024

Premium Vyšetřování údajného vydírání v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) spěje...

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...