„Jednání Dětí Země lze hodnotit jako jednání, které je v rozporu s dobrými mravy a je šikanózní,“ uvedla soudkyně Krajského soudu v Plzni Jana Vyletová.
Podle ní skutečným cílem žalobce není zlepšit životní podmínky nosnicím nebo životní podmínky v okolí obce, kde farma je, ale znevýhodnit firmu a poškodit ji.
Ekologové dnešní verdikt odmítají. „Odvoláme se k Nejvyššímu soudu. Chceme, aby se plnila smlouva, kterou Česká drůbež s námi uzavřela,“ řekl za Děti Země Martin Hyťha.
Firma se zavázala, že nepřekročí kapacitu 210 tisíc nosnic
Hlavním slibem České drůbeže ve smlouvě z roku 2003 bylo, že farma pro chov nosnic ve Velkém Malahově na Domažlicku nepřekročí kapacitu 210 tisíc slepic. Zároveň že nebude na území domažlického okresu usilovat o výstavbu a provozování dalších farem. Přesto druhou halu postavila a v roce 2013 zkolaudovala.
„Technologie chovu ve druhé hale předložená firmou Česká drůbež znamená podobně špatné životní podmínky pro zvířata, jako jsou v první hale. Navíc již v první hale opakovaně docházelo k překračování limitu pro počet slepic v klecích. Za těchto podmínek nevidíme důvod ustupovat a souhlasit s rozšířením velkochovu, když jsme dříve s velkým úsilím vyjednali ve smlouvě oboustranný kompromis,“ vysvětlil již dříve Martin Hyťha z Dětí Země, proč sdružení s výstavbou druhé haly nesouhlasilo.
Soudkyně Jana Vyletová uvedla, že Děti Země odůvodnili žalobu ochranou životního prostředí a zlepšením podmínek nosnic v objektu. „To, že dochází k poškozování životního prostředí bylo vyvráceno výpovědí starosty obce,“ uvedla Vyletová.
Děti Země rezignovaly na výkon kontroly, řekla soudkyně
Podle ní byly odstraněny problémy se zápachem z trusu z nosnic, které se v oblasti objevovaly v minulosti. Trus se podle ní v současné době likviduje optimálnější formou.
„Žalobce nepředložil žádný důkaz o tom, že by k poškozování životního prostředí trusem docházelo,“ uvedla Vyletová.
Dětem Země vytkla, že se nesnažily o zlepšení životních podmínek nosnic tím, že by v první hale od roku 2012 do části roku 2015, kdy byla podaná žaloba, prováděly kontroly, jak jsou nosnice umístěny.
„A to i přesto, že měly možnost volného přístupu do objektu. Rezignovaly na výkon kontroly,“ konstatovala Vyletová.
Spor se táhne od roku 2015, rozsudek padl už počtvrté
S tím Martin Hyťha nesouhlasí. „Po postavení první haly jsme v ní několikrát byli, zjistili jsme pochybení a snažili se zlepšit podmínky nosnic. Navíc se domnívám, že kontroly nesouvisí se žalobou,“ vyjádřil se Hyťha.
Soudní pře by se dala nazvat soudním ping-pongem. Okresní soud v Domažlicích v roce 2015 vydal rozsudek, kterým nařídil, aby Česká drůbež ve lhůtě jednoho roku snížila kapacitu ve Velkém Malahově na 210 tisíc nosnic. Firma ale podala odvolání.
V lednu 2016 Krajský soud v Plzni vyjádřil opačný názor a žalobu Dětí Země zamítl. Tehdy se odvolali ekologové k Nejvyššímu soudu. Ten celou kauzu vrátil k dalšímu projednání do Plzně.
