Plán pro využití věznice v Hradišti je hotový, přesun soudu jistý není

Dlouho vyhlížená proměna bývalého justičního paláce a věznice v Uherském Hradišti se blíží. Vybraná firma dokončila studii, která nabízí několik variant využití rozlehlého areálu.

Doporučené řešení není sice nejlevnější, ale má více výhod. Do budovy totiž kromě Muzea totality navrhuje přesunout také okresní soud, státní zastupitelství či probační a mediační službu.

„Tato varianta spojuje logicky související instituce a také řeší provozní komplikace soudu. Je to nejpřínosnější řešení,“ uvedli zástupci brněnského Ateliéru Velehradský, kteří studii zpracovali.

Materiál o 168 stránkách je velmi podrobný a zvažuje devět různých variant. Každá z nich však počítá se vznikem Muzea totality, na jehož podobě už pracuje Moravské zemské muzeum spolu s uherskohradišťským Slováckým muzeem.

Nacházet se bude v místech, kde byly a stále jsou vězeňské cely, vyšetřovny, samotky a kaple.

Získá své místo ve věznici i hradišťský soud?

Ve hře je i pouhý vznik muzea a zakonzervování celého zbytku budovy. Stálo by to však 216 milionů korun a ani architekti tuto možnost nedoporučují.

Další návrhy se liší počtem a skladbou státních institucí, které by se nastěhovaly do zbývajících prostor věznice. V Hradišti jich sídlí zhruba dvacet. Architekti je zařadili do několika variant a ty pak srovnávali z hlediska účelovosti, hospodárnosti a efektivnosti.

Věznice v Hradišti

Její stavba začala v roce 1891 a skončila za šest let. Do povědomí lidí se zapsala hlavně kvůli zločinům páchaným na odpůrcích komunistického režimu v 50. letech 20. století. Nevinní lidé zde byli trýzněni a vyslýcháni způsobem, který si nezadal s vyšetřovacími metodami gestapa. Vězně zde podle výpovědí pamětníků mučil i Alois Grebeníček, otec dnešního poslance za KSČM Miroslava. Věznice zanikla spolu s krajským soudem roku 1960 při další reformě státní správy. V budově byly následně kanceláře a sklady, postupně se ale vyprázdnila. Dnes v budově justičního paláce sídlí střední uměleckoprůmyslová škola a objekt bývalé věznice chátrá. Plánem je využití jejích historicky nejcennějších částí k vytvoření památníku a muzea mocenské perzekuce.

Jako vítězné a nejlevnější se ukázalo řešení, kdy by ve věznici kromě muzea sídlila uherskohradišťská pobočka katastrálního úřadu, Státního pozemkového úřadu a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Plusem je stoprocentní využití celého areálu a nejnižší cena, která za rekonstrukci nepřesahuje 300 milionů korun. Minusem je naopak fakt, že by se do budovy stěhovaly instituce, které nové sídlo ani nepotřebují.

V tomto případě by navíc neuspěl Okresní soud v Uherském Hradišti, který dlouhodobě upozorňuje, že sídlí v nevyhovující budově. Za pravdu mu dala i aktuální studie.

„Náš postoj je stále stejný. Pro nás je budova věznice potřebná a počítáme s ní jako s novým, důstojnějším a bezpečnějším sídlem,“ prohlásila předsedkyně okresního soudu Hana Kurfiřtová.

Kdy se začne stavět, není jasné

Právě v úvodu zmíněná druhá nejlépe hodnocená varianta, kterou ateliér nakonec doporučil k řešení, vychází soudu vstříc.

V ní by se kromě muzea měli do budovy nastěhovat soudci spolu se státními zástupci, kteří zatím sídlí v budově policie, a pracovníci Probační a mediační služby, již pracují v přístavbě ve dvoře okresního soudu. Podle výpočtů firmy by to stálo 345 milionů korun. Peníze by měl dát dohromady stát, město i Zlínský kraj.

„Počítáme s tím, ale částka nemůže být jasná teď, když jsme se ještě nedohodli na konečné variantě. Chtěli bychom, aby do konce ledna zasedla komise, která řešení najde,“ reagoval hejtman Jiří Čunek.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Na konečné variantě se totiž musejí shodnout státní instituce, kraj i město. Teprve poté může majitel, kterým je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, zadat zpracování projektu, vyhlásit architektonickou soutěž a vybrat stavebníka. To všechno bude trvat několik let.

Pokud dojde na doporučený návrh, vyjde rekonstrukce prostoru, ve kterém vznikne muzeum, na 96 milionů korun. Dalších 150 milionů počítají autoři na úpravy místností pro soudce a 27 milionů je třeba na nutnou přístavbu se vstupem, soudními síněmi a spisovnou. Náklady pro státní zástupce a probační službu by měly být kolem 45 milionů.

„Musíme například zajistit veřejné prostranství, protože areál se určitě více otevře veřejnosti,“ naznačil starosta Stanislav Blaha.

Kompletní cena včetně peněz na dvacetiletý provoz spojený se spotřebou energií a nutnými opravami pak činí 428 milionů korun.